Když se podíváme, jak se Rusko chovalo na začátku své totální invaze na Ukrajinu a jak si bralo obilí za rukojmí svých politických cílů, tak je to jako ochutnávka budoucnosti, tvrdí Olivia Lazardová.
Živnou půdou pro klimatické mýty je podle sociologa Vojtěcha Pecky to, že vědci sice umějí budoucí vývoj člověkem způsobené změny klimatu modelovat, konkrétní dopady mohou ale mít různou podobu.
„Zelená dohoda je nezbytná a chrání nás i před Ruskem. Má ale jednu zásadní slabinu,“ říká pro Český rozhlas Plus jedna z hlavních strůjkyň pařížské klimatické dohody.
Za rychlý odklon od fosilních paliv se ve světě běžně manifestuje, loni se na této potřebě shodlo skoro 200 zemí a vědci to považují za naprostý základ pro zmírnění člověkem způsobené změny klimatu.
„Nižší polohy Beskyd a Šumavy, Českomoravská vrchovina, Krušné hory. To jsou jednoznačně nejvíce ohrožené lokality na našem území,“ shodují se hydrometeorologové Martin Pecha s Tomášem Fryčem.
„Prodlužuje se vegetační doba – ale to není úplně pozitivní, protože rostliny mají větší spotřebu vody a může docházet k rychlejšímu vysoušení půdy,“ uvádí sedlák Radek Cihlář.
Spojené státy americké v lednu vydaly strategii, která započítává hodnoty přírody do ekonomických ukazatelů. Čína používá takzvaný hrubý ekosystémový produkt.
„Tady jsme na pozemku, který se dlouhodobě neorá. Teď tu roste ozimé obilí,“ ukazuje Radek Cihlář, farmář, který neprotestuje. Se zelenou dohodou pro Evropu souhlasí.
„Současné vychýlení teploty Země o jeden stupeň je velký problém. Asi jako pro naše tělo – když máme teplotu o jeden stupeň vyšší, už se necítíme dobře,“ upozorňuje klimatoložka.
Evropská unie si nechala spočítat, že v současnosti navrhované tempo zelené transformace bude po roce 2030 vyžadovat každoroční investice 1,5 bilionu eur. To je asi sedmnáct českých státních rozpočtů.
„Žlutý mech, to je to směs do koňských jízdáren. Pak máme pryž pro podrážky a žlutý melton, se kterým ještě nevíme, co dělat. To je ještě v rámci vývoje,“ připouští zakladatel start-upu.
Přestalo být v kurzu popírat změnu klimatu jako takovou. Ti, kdo se snaží brzdit ochranu krajiny před suchem nebo ochranu měst před vlnami horka, mají nové strategie. Ve světě i v Česku.
V Melbourne tento týden vrcholí Australian Open. Jde o jeden ze čtyř největších tenisových turnajů světa a v samotné Austrálii o mezinárodní sportovní událost roku.
Do sedmi let by Česko mělo třetinu své energie vyrábět z obnovitelných zdrojů. To žádají různé organizace i Evropská komise. Nově na něj přistupuje i české ministerstvo životního prostředí.
Vědecké zprávy OSN, ale i loňská politická dohoda skoro dvou set zemí světa z Dubaje zdůrazňují, že špatný stav přírody a zrychlující se změna klimatu představují pro lidstvo bezpečnostní riziko.
Německo poprvé vyrobilo víc než polovinu elektřiny z obnovitelných zdrojů. Velká Británie zase spálila nejméně fosilních paliv za posledních 66 let. To jsou některé dílčí dobré zprávy za rok 2023.
Noční vlaky zažívají v Evropě renesanci poté, co se hodně mezinárodních spojů hlavně na Západě v nedávné minulosti rušilo. Teď se i s ohledem na klimatickou krizi vracejí.