Třetina energie z obnovitelných zdrojů už v roce 2030? Investice do sítě spotřebitele neovlivní, říká Hladík
Do sedmi let by Česko mělo třetinu své energie vyrábět z obnovitelných zdrojů, žádají organizace zabývající se ochranou klimatu i Evropská komise. Nově na něj přistupuje i české ministerstvo životního prostředí. Petr Hladík (KDU-ČSL) pro Radiožurnál řekl, že bude usilovat o to, aby se tento cíl objevil ve finální verzi Národního energeticko-klimatického plánu (NEKP). Na té začal Hladíkův resort spolu s ministerstvem průmyslu a obchodu pracovat.
„Budu usilovat, aby Česko směřovalo ke 33 procentům obnovitelné energie do roku 2030,“ říká ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Původní návrh, jak aktualizovat národní koncepci rozvoje energetiky, počítal s tím, že Česko bude od současných asi sedmnácti procent směřovat k třicetiprocentnímu podílu obnovitelných zdrojů energie na konečné spotřebě energie v roce 2030.
Teď po prosincové zpětné vazbě od Evropské komise ministr životního prostředí Petr Hladík z KDU-ČSL tvrdí, že bude usilovat o ambicióznější cíl. Je to podle něj také jediný spornější bod při dokončování českého plánu.
„Právě o tom procentu obnovitelných zdrojů bude muset ještě nastat ještě nějaká diskuse, nakonec možná i političtější na vládě. Já sám za sebe mohu říct, že budu preferovat, abychom se k těm 33 procentům dostali. Nemůžu teď říct, že by byl někdo proti tomu, protože jsme se o tom na úrovni vlády ještě nebavili,“ komentuje možné změny v NEKP Hladík.
Tempo změny klimatu děsí vědce. V řadě zemí proto už rozvíjí produkci energie z obnovitelných zdrojů
Číst článek
Existují odborné výpočty a scénáře, které považují tento cíl za realistický. Jsou k tomu ale mimo jiné zapotřebí investice do modernizace přenosové a distribuční sítě. Podle ministra Hladíka na to mají jeho resort a resort průmyslu a obchodu vyhrazeno celkem víc než 30 miliard korun.
„Jsou to finanční prostředky dotačního charakteru, to znamená, že neovlivňují cenu pro koncového zákazníka, neprojeví se to v peněženkách,“ řekl.
V příštím roce by podle Hladíka také mohly začít fungovat takzvané akcelerační zóny na zrychlenou výstavbu větrných elektráren ve vybraných oblastech.
Boj proti změně klimatu
Národní energeticko-klimatické plány teď aktualizují všechny země Evropské unie. Hlavním cílem je, aby tyto národní strategie v součtu zajistily co nejrychlejší odchod od fosilních paliv a přispěly ke snaze světa vyhnout se katastrofickým dopadům změny klimatu.
K těm zatím podle klimatologů a dalších vědců směřujeme a toto desetiletí je klíčové při snaze ještě „vybrat zatáčku“. To ostatně uznávají i vlády skoro 200 zemí světa třeba v nedávné dohodě z konference OSN v Dubaji.
Česko zaspalo v investování do obnovitelných zdrojů. Doháníme zbytek Evropy, říká ředitel Solární asociace
Číst článek
Národní plány na rozvoj energetiky a ochranu klimatu ale souvisí i s našimi penězi nebo s ruskou agresí na Ukrajině, myslí si Jiří Koželouh, který zastupuje organizace zabývající se ochranou klimatu při jednáních s ministerstvy o podobě české strategie.
„Pro běžného člověka, pro obce, pro firmy je zcela zásadní, kam bude Česko energeticky směřovat. Souvisí to zejména s tím, jak moc budeme závislí na fosilních palivech, která se čím dál víc prodražují,“ řekl.
„Pokud budeme více dbát na úspory energie, budeme rychleji rozvíjet obnovitelné zdroje, tak je to příležitost pro větší energetickou soběstačnost, větší energetickou bezpečnost, což samozřejmě souvisí i s nezávislostí na dovozu ruských paliv,“ dodává šéf energetického a klimatického programu Hnutí Duha. Finální verzi své strategie má Česko odevzdat do konce června.
Další doporučení
Od Evropské komise přišla i další doporučení ke zlepšení českého plánu (NEKP). Týkala se třeba toho, že Česko nedostatečně popsalo, jak chce rušit dotování fosilních paliv, jak chce investovat do výzkumu a inovací nebo jak se chce adaptovat na změnu klimatu.
Švihlíková: Velký důraz na obnovitelné zdroje je kontraproduktivní. Česko opouští své silné stránky
Číst článek
Například jak se chce chránit proti výpadkům elektřiny, které mohou hrozit kvůli suchu, vlnám horka a podobným dopadům změny klimatu. Ty se budou i v Česku zhoršovat.
„Horké vlny v rámci České republiky budou trvat ne deset, patnáct dní, ale čtyřicet, padesát dní. To už nám dneska ukazují naše modely, že by to mohla být situace někdy kolem roku 2050, což není tak vzdálené,“ vysvětluje přední český klimatolog Radim Tolasz.
Podle ekologických organizací je potřeba například vyhodnotit potenciální dopady sucha na schopnost chlazení jaderných elektráren. Plán adaptace podle Hladíka Česko vypracovaný má a do dokumentu ho doplní, stejně jako další podle Evropské komise nedostatečně popsaná témata.
„My jsme nevěděli, jak příliš detailní Komise ten Národní energicko-klimatický plán chce. Ten obsah Česko má, děláme ho, máme tu adaptační strategii na změnu klimatu,“ uzavírá ministr životního prostředí.
