Rumuni jsou od začátku dubna částečně v Schengenském prostoru. Příliš to ale neslaví
Rumuni na letištích nemusí od začátku dubna procházet při cestách do dalších unijních zemí pasovými kontrolami. Namísto toho jdou přímo k odletovým branám. Třináct let po původním zamítnutí se země z jihovýchodní Evropy stala součástí vnitroevropského Schengenského prostoru. Vítězství vyhlašované rumunskými lídry je ale jen částečné. I proto hraje vstup do Schengenu v nadcházejících eurovolbách jen minimální roli.
„Evropské volby, no dobře. Ale podle mě je dali na stejný den jako volby starosty Bukurešti, protože když už půjdeš volit starostu, možná odevzdáš hlas i do evropského parlamentu. Jen kvůli evropským volbám by vstal z postele málokdo,“ říká otec dvou dětí Adrian, profesí archeolog, v centru rumunského hlavního města.
Po jeho ulicích už jsou rozeseté předvolební stánky. Billboardy slibují, že se sebedůvěrou to půjde lépe nebo že zemi si ukrást nedáme.
Krajně pravicová strana AUR dokonce vyrukovala s portréty historických osobností, jako jsou valašská knížata Vlad III. Drakula a Michal Chrabrý. Evropských témat je ale pomálu.
„Některé nevládní organizace vydaly prohlášení, že překrývání voleb porušuje zásady demokracie. Protože tady chybí jakákoli debata o evropských otázkách. Ani bych nevěděla, kdo kandiduje, kdybych neměla politické strany na facebooku. A navíc – podle čeho se rozhodovat? Nemyslím, že by někdo sestavoval program, čeho chce v evropském parlamentu dosáhnout,“ popisuje rumunská socioložka Irina Zamfirescuová.
Schengen jenom pro někoho
Zdálo by se přitom, že jedno téma vhodné pro evropské volby a zisk politických bodů by se našlo. Premiér Marcel Ciolacu z nejsilnější strany sociálních demokratů označil koncem března za vítězství pro Rumunsko a nápravu letité nespravedlnosti, že země konečně vstoupila do Schengenu.
Bulharsko a Rumunsko vstoupily do schengenského prostoru. Pozemní kontroly ale zůstávají
Číst článek
Má to ale háček. Rumuni nemusí přes pasovou kontrolu, jen když do dalších unijních zemí letí nebo cestují po moři. Pokud ale zamíří do sousedního Bulharska nebo Maďarska po zemi, kontrole se zatím nevyhnou.
Kolony na hranicích vznikají hlavně o svátcích a prázdninách, řidiči kamionů s nimi musí počítat celoročně.
Podle manažera rumunské cestovní kanceláře Exact Travel Adriana Radua to proto teď hodně lidí nebere tak, že je Rumunsko součástí Schengenu. „Abys mohl cestovat, potřebuješ peníze. Ale těch, kteří mají přístup k letům nebo mohou cestovat po moři do dalších zemí Schengenu, je v naší zemi jenom menšina. Až z toho budou moct profitovat všichni, tak to bude něco znamenat. Do té doby je spíš téma, že jsou lidé unavení politickou korupcí a že přežíváme ze dne na den,“ říká.
Přijede víc turistů?
Premiér Ciolacu oznámil částečný vstup do Schengenu na letišti v Temešváru u příležitosti otevření nového terminálu, který odbaví až 800 cestujících za hodinu.
Podobných úprav se dočkalo taky letiště ve třetím největším rumunském městě Iasi. Vláda tím signalizuje, že od zrušení pasových kontrol očekává příliv turistů.
Adrian Radu z cestovní kanceláře Exact Travel je ale k posílení turismu spíš skeptický: „Je trochu brzy dělat nějaké odhady. Ale o kolik se zkrátí čekací doby – o půl hodiny, o hodinu? Když jedeš na týdenní dovolenou, tak to podle mě není rozhodující faktor. Větší vliv by mělo zrušení kontrol na pozemní hranici. A to i pro Rumuny, kteří cestují ven. Kdyby věděli, že nebudou muset čekat, rozhodování jet jen tak na víkend do levnějšího Bulharska na pláž nebo na sjezdovku by bylo jednodušší.“
Zásadní příliv turistů do Bukurešti nečeká ani socioložka Irina Zamfirescuová. I tak by se podle ní ale mělo začít v Rumunsku mluvit například o dostupnosti bydlení, kterou intenzivní turismus v mnoha evropských snižuje.
„I mnoho politiků používá frázi: chceme, aby to tady vypadalo jako v zahraničí. A ve jménu toho, aby bylo město hezké pro turisty, vystěhovávají zranitelné lidi z historických domů v centru města a vyhrožují jim odebráním dětí. Žádné sociální bydlení přitom nemáme. Přes 98 procent nemovitostí je v soukromých rukách, to je nejvíc v Evropské unii,“ říká socioložka Irina Zamfirescuová z univerzity v Bukurešti.
EUROSERIÁL
V červnu budou zvoleni noví europoslanci a následně se ustaví Evropská komise, instituce stanoví priority na následujících pět let. Jaká témata vykrystalizovala před eurovolbami? A co hýbe kampaní v členských státech? Nálady v Česku podrobně mapuje projekt Rozděleni Evropou, atmosféru ve zbylých 26 zemích Unie nyní přiblíží euroseriál Radiožurnálu a iROZHLASu.
Odlišnosti prezentuje od západu na východ i ze severu na jih. Zaměří se na boj s klimatickou změnou v Portugalsku, oblibu francouzské krajní pravice, boj s ruskými dezinformacemi v Estonsku nebo odchodu Chorvatů do jiných zemí EU.
