Bude i Čechům vláda vyplácet klimatickou dividendu? Navrhujeme, aby to šlo, říká ministr Hladík
Rakousko patří k lídrům experimentu, který má urychlit přechod k čistým formám energie a dopravy. Zpoplatnilo emise skleníkových plynů, ale část výnosů posílá už rok a půl přímo obyvatelům, kterým tak kompenzuje zvýšené ceny. Česko žádnou vlastní formu zdanění uhlíku nechystá, ale vláda pracuje s možností v budoucnu pomáhat lidem s náklady zelené transformace přímými platbami.
Čtyřčlenná rakouská rodina se dvěma dětmi dostala za rok 2022 v přepočtu víc než 35 tisíc korun (500 eur na dospělého, děti polovic). Součástí byla i speciální protiinflační pomoc.
Rakousko zpoplatnilo uhlíkové emise, z čehož svůj „klimabonus“ financuje. Tím pádem i jeho výše závisí na výši této formy uhlíkové daně. Za loňský rok se už tento příspěvek pohyboval od 110 (2792 korun) do 220 eur (5585 korun) na dospělého.
„Považuju to za naprostý nesmysl. Souvisí to s tím, jak rostou ceny energií, rostou náklady na bydlení, člověk si nemůže dovolit životní výdaje, a pak dostane jednou – jednou! – 200 eur. To není žádná pomoc. To je vtip!“ rozčiluje se v centru Vídně pouliční zpěvák Reinhard, když stáčím řeč na klimabonus, který jako každý obyvatel Rakouska dostal už podruhé.
Města versus venkov
Výše bonusu za rok 2023 byla odstupňovaná podle dostupnosti veřejné dopravy. Nejmenší bonus dostali lidé třeba právě ve Vídni, nejvyšší v těch venkovských regionech, kde se bez auta dá obejít velmi špatně, protože tam kvalitní veřejná doprava chybí.
Je to tedy hodně provázané s dopravou, i když podle experta deníku Die Presse Michaela Lohmeyera se uhlíková daň hodně projevila v ceně energií za vytápění. Hodně domácností i ve velkých městech ještě stále topí plynem nebo systémy poháněnými naftou, na což existují v Rakousku i další formy podpory.
Celkově Lohmeyer považuje rakouský klimatický bonus za nedokonalý nástroj: „Může dávat smysl, pokud je to promyšlené a víte, čeho chcete dosáhnout. Tedy menší spotřeby ropy, benzinu a plynu. Tím pádem podpoříte alternativní paliva a jiné formy mobility – lepší podmínky pro chodce, cyklisty, autobusy, sdílené taxíky. V tomto ohledu udělalo Rakousko jen polovičatý krok. Cena uhlíku je příliš nízká na to, aby byl pro průmyslové podniky přechod k čisté energii lukrativní. Kdo chce být udržitelný, ten to dělá, ale neexistuje na to velký tlak.“
Ve světě existuje obdoba rakouského klimatického bonusu třeba v provincii Britská Kolumbie na západě Kanady nebo v Kalifornii v USA.
Klimatická spravedlnost
Rakouský klimatický bonus je snahou uvést do praxe princip tzv. klimatické spravedlnosti, na který klade důraz Zelená dohoda pro Evropu. Tedy zjednodušeně řečeno – potřebujeme snižovat škodlivé uhlíkové emise, chceme to dělat tržně, zavedeme tedy uhlíkovou daň nebo podobný nástroj, aby znečišťovatelé platili a existoval tlak na přechod na čistou energetiku či dopravu.
Velké firmy mají letos zveřejnit svůj dopad na klima. ,Připravenost Česka je extrémně nízká,‘ říká expert
Číst článek
Některé služby a výrobky to ale zdraží, a aby to neodnesli spotřebitelé, hlavně chudší obyvatelé, vyplatíme peníze z vybrané uhlíkové daně přímo lidem, abychom jim vyšší ceny kompenzovali. Často se tomu říká klimatická dividenda.
„Zpoplatnění uhlíku často dopadá na domácnosti, a i proto je zapotřebí, aby se nějaká část výnosů vracela přímo zpět lidem – například ve formě klimatické dividendy. Jejím zásadním principem je spravedlnost. Lidé, kteří ve výsledku za dodatečné uhlíkové zdanění platí, tak něco ze systému dostanou zpět,“ vysvětluje Jan Svoboda, analytik Asociace pro mezinárodní otázky, který se tímto nástrojem dlouhodobě zabývá.
Energetické úspory
Klimatická dividenda je podle něj účinná ve zmíněné sociální rovině. Neměla by však nahrazovat investiční programy třeba na energetické úspory, jako je v Česku Nová zelená úsporám. I proto, že klimatickou dividendu podle Svobody nejde považovat za nástroj klimatické politiky jako takové.
„Není totiž investicí do klimatu – lidé ji mohou používat, na co chtějí. V případě vyšších cen za pohonné hmoty, které by klimatická dividenda měla kompenzovat, je často kritizována. Ve výsledku totiž může být jistou dotací na spotřebu fosilních paliv. Pokud se ale bavíme o snížení sociálních dopadů z důvodu dodatečného uhlíkového zdanění, tak je to podle mě určitě účinný nástroj,“ myslí si analytik AMO Jan Svoboda.
V Rakousku jde mimo jiné o přípravu na rok 2027, kdy se začnou emisní povolenky, tedy jistá forma uhlíkové daně, vztahovat i na emise z dopravy a budov. Povolenky nebudou platit přímo lidé, ale nepřímo to může zvýšit ceny „špinavé“ formy dopravy nebo vytápění, takže kompenzace přímo lidem může dávat smysl, a to i v Česku.
Na dotaz Radiožurnálu ministr životního prostředí Petr Hladík z KDU-ČSL odpověděl, že nějakou formu klimatické dividendy by podle něj šlo v Česku financovat z výnosů z emisních povolenek.
„Proto jsme ji také navrhli mezi způsobilé výdaje v novele zákona o emisním obchodování, který je před projednáním vládou. O využití výnosů z povolenek na konkrétní opatření a o výši alokace bude každoročně rozhodovat vláda,“ říká Hladík.
Je ovšem potřeba upozornit, že současné výnosy z emisních povolenek by podle směrnice Evropské unie měly od letoška jít ze 100 procent na klimatická opatření.
Mezi ta se ale klimatická dividenda počítat nedá, protože lidé tyto peníze mohou využít na cokoli, třeba nákup benzinu. Budoucí výnosy z povolenek za emise z dopravy a budov (EU ETS 2) od roku 2027, ty na přímou podporu lidí zčásti použít půjde.
Ministr Hladík vidí ještě jeden potenciální zdroj peněz pro českou formu klimatické dividendy.
„Ke zmírnění dopadů na zranitelné domácnosti byl zřízen sociálně klimatický fond. Ten by měl být pro Česko k dispozici v letech 2026 až 2032. Budou tedy k dispozici i další desítky miliard korun, které by také bylo možné směřovat do klimatické dividendy. Tyto prostředky jsou ale vyhrazeny pouze pro domácnosti s nízkým nebo středním příjmem,“ vysvětluje šéf resortu životního prostředí.
Klimatická jízdenka
Dalším nástrojem ochrany klimatu, který Rakousko zavedlo v roce 2021, tedy ještě před klimabonusem, je tzv. klimatická jízdenka. Jde o jednotný roční kupon na veřejnou dopravu v celé zemi. K Rakušankám a Rakušanům, kteří už ji využili, patří i Tina, která zrovna na vídeňském hlavním nádraží čeká na rychlík do Innsbrucku.
„Podle mě je to docela dobrá věc, protože to prostě pobízí k tomu, aby člověk jezdil vlakem, což je v Rakousku i praktické. A cenově je to super, takže jsem přesvědčená, že to byl opravdu dobrý nápad,“ myslí si Tina, i když poté, co jí vypršela platnost poslední klimatické jízdenky, si novou zatím nekoupila.
Shání zaměstnání a rozhodne se až podle toho, kde bude pracovat a jak dostupná tam bude veřejná doprava. Ale i prvek ochrany klimatu je pro ni prý podstatný: „To každopádně. Klimatu se týkalo i moje studium, takže je to pro mě důležité. A cestovat vlakem je šetrné, takže zavést klimatickou jízdenku dává smysl.“
Rakouská vláda nakonec vyjednala, že roční kupon za 1095 eur, v korunách tedy necelých 28 tisíc, bude platit jak ve vlacích či autobusech mezi velkými městy, tak pro dopravu ve všech devíti spolkových zemích, ale také v městské dopravě včetně Vídně.
Po dvou letech od zavedení využívá tuto klimatickou jízdenku už víc než čtvrt milionu Rakušanů.
„Je to přívětivé k životnímu prostředí a nemusím se starat o kupování lístků. Můžu nastupovat a vystupovat, jak chci. Je to pohodlné, a když jezdíte tak často jako já, tak i levné. Já často jezdím z Korutan sem do Vídně nebo naopak. To je pokaždé 300 kilometrů, takže se to vyplatí,“ říká o své klimatické jízdence, kterou si kupuje se čtvrtinovou slevou, penzistka Monika.
„Je to výborné. Mám sice auto, ale teď místo toho jezdím jenom vlakem. Myslím tím i na klima. Nechci nesmyslně spotřebovávat naftu nebo benzín.“
Veřejná doprava
Mezi doporučení vědců, jak snížit emise skleníkových plynů tak, aby se lidstvo udrželo pod kritickou hranicí oteplení planety, patří i podpora veřejné dopravy a omezení té individuální.
Auta jsou v Evropské unii zodpovědná skoro za dvě třetiny emisí v dopravě, i když zajišťují jen asi polovinu přepravního výkonu. Auta také patří k hlavním důvodům, proč na rozdíl od jiných sektorů uhlíkové emise v dopravě v EU i v Česku stále rostou a z hlediska snahy zachovat si stabilní klima je to problém.
Průzkum STEM: Češi chtějí chránit životní prostředí. Na konkrétních opatřeních se ale neshodnou
Číst článek
V Rakousku – a našli bychom i další příklady – se to snaží řešit právě cestou výhodné roční jízdenky. Až na výjimky s ní můžete nasednout do jakéhokoli městského i meziměstského spoje v celé zemi.
„Takže můžete jezdit všemi autobusy, metry, tramvajemi. U vlaků se to ujalo tak silně, že spolkové dráhy měly málo vagonů. Lidé tedy na veřejnou dopravu přecházejí. Ovšem individuální doprava je ve srovnání s veřejnou stále příliš atraktivní. Jezdit autem je stále cenově výhodnější,“ upozorňuje klimatický redaktor Die Presse Michael Lohmeyer.
„To je problém rakouské klimatické politiky. Stále tu existují naprosto odlišné přístupy a představy. Jako třeba zvýšit povolenou rychlost na dálnicích. Neexistuje žádný celkový, napříč politickými stranami přijímaný plán, na kterém by se pracovalo,“ říká Lohmeyer.
Ministr dopravy Martin Kupka před časem Českému rozhlasu řekl, že podle analýz jeho resortu podpora veřejné dopravy v Česku patří k nejlepším na světě a že o obdobě rakouské klimatické jízdenky se neuvažuje. Minulý týden se zvýšila cena dálniční známky, ale znatelně stouply v poslední době i ceny např. vlakové dopravy.
Některá česká města jako Benešov, Kolín nebo Frýdek-Místek a další nabízejí svým obyvatelům MHD zdarma. Zdarma je hromadná doprava i ve třech evropských hlavních městech – Lucemburku, Tallinnu a Vallettě.
Hned za nimi se v analýze a žebříčku Greenpeace o dostupnosti klimaticky šetrné, tedy veřejné dopravy, umísťuje Praha. Tam teď lokální koalice Spolu navrhuje zdvojnásobení ročního jízdného s odkazem na zachování kvality služeb.
Ovšem z hlediska ochrany klimatu by to Prahu ve srovnání s jinými metropolemi srazilo výrazně dolů. Při zohlednění průměrné mzdy v obou městech by pak třeba oproti Vídni byla v Praze cena ročního kuponu skoro dvojnásobná.
