Sociolog: Zdroje klimatických mýtů? Fosilní průmysl, odpor k regulacím a ruská propaganda
Češi mají hlad po zdrojích, které jim pomáhají vysvětlovat informační chaos okolo tématu změny klimatu. Ukazuje to příklad knihy Továrna na lži, která se – coby průvodce světem klimatických mýtů – dostala do finále knižní ceny Magnesia Litera. Kde se klimatické dezinformace berou? A jak se v nich zorientovat? To v pořadu Leonardo Plus vysvětluje autor publikace sociolog Vojtěch Pecka.
Pro každého z nás může být složité udržovat si přehled v záplavě informací o změně klimatu, které se ve veřejném prostoru objevují. Mnohdy jsou protichůdné a někdy jde o záměrně vypouštěné lži, polopravdy nebo zpochybňování široké vědecké shody na základních faktech o klimatickém systému.
Kde se klimatické dezinformace berou? A jak se v nich zorientovat? V pořadu Leonardo Plus vysvětluje sociolog Vojtěch Pecka
„Víme, že lidská činnost výrazně proměňuje složení atmosféry. Bezprecedentně roste množství skleníkových plynů, zejména oxidu uhličitého. Změna je tak rychlá, že pro ni nemáme paralelu, takový růst několik let nazpátek není známý,“ popisuje Pecka část toho, co s velkou jistotou víme, i když i tyto základy někteří zpochybňují.
Živnou půdou pro klimatické mýty a dezinformace je podle něj to, že vědci sice umějí budoucí vývoj člověkem způsobené změny klimatu modelovat velmi přesně, ale konkrétní lokální dopady mohou mít různou podobu a intenzitu. A právě této nejistoty se dezinformátoři rádi chytají. Často také pracují s pravdivým základem, na který nabalí svou manipulaci.
Dezinfovideí popírajících změnu klimatu výrazně ubylo. Lži se obrátily proti zelené energetice a vědcům
Číst článek
„Naše znalosti fyziky klimatického systému říkají, že neznáme žádný mechanismus, který by mohl přetlačit ohřívání způsobené skleníkovými plyny,“ dodává expert.
Zdroje
S prvními klimatickými změnami je spjata dnes už ikonická kauza ropné společnosti Exxon. V 70. letech zpracovala výzkum, který upozorňoval na veškeré dopady fosilních paliv na klima, které dnes známe. Společnost se ale odmítla zachovat odpovědně a místo toho se pustila do lobbingu.
„Skutečný okamžik, kdy začaly přicházet organizované kampaně na popírání klimatické vědy a vytváření informačního chaosu, můžeme vidět koncem 80. let a začátkem 90. let. Nastalo to přesně ve chvíli, kdy začalo docházet ke snaze o mezinárodní vyjednávání a kdy průmysl zjistil, že teď bude docházet k závaznému pokusu ho regulovat,“ vysvětluje Pecka historický kontext v pořadu Leonardo Plus.
OVĚŘOVNA: Zastavilo se globální oteplování? Jde o chybný výklad grafů, shodují se odborníci
Číst článek
Ačkoliv i další korporátní výzkumy globální oteplování jasně predikovaly, začaly vznikat lobbistické organizace jako Global Climate Coalition a rozšiřovaly se útoky na klimatické vědce se snahou je diskreditovat. Podobné proudy se objevují v současném Česku. A to například v souvislosti s byznysem Daniela Křetínského nebo Pavla Tykače.
Do Česka se ale téma klimatické změny a následné laviny lží dostalo až po vstupu do Evropské unie. V té době zásadně ovlivňoval veřejné mínění tehdejší prezident Václav Klaus.
„Václav Klaus udělal z této problematiky jednu z os svého prezidentství. Uváděl do Česka ty nejznámější dezinformační škváry. Skrz popírání ale dostal toto téma do mainstreamu,“ podotýká sociolog a dodává, že to podle něj někteří klimatičtí aktivisté naopak vnímají pozitivně.
„Jsme obětí zelené ideologie, obětí zelené barvy, která místo barvy rudé se dneska stala hlavním zlem současného světa a současného Západu. Máme tam ochranu klimatu ztělesněnou skrze Green Deal.“
Václav Klaus pro CNN Prima News
Bývalý prezident je podle Pecky ještě zajímavý tím, že spojuje hlavní zdroje popírání klimatu – vyhrocený ideologický fundamentalismus, který je spojen se „spásným“ volným trhem, silným odporem k regulacím, následně vliv lokálního fosilního průmyslu (mimo jiné spojení PPF a Institutu Václava Klause) a v závěrečné rovině proruská propaganda:
„Rusko je fosilní impérium, které je naprosto závislé na exportu fosilních paliv a na fosilních palivech celkově. Když se kouknete desítky let nazpátek, tak ve chvíli, kdy začala padat na světových trzích cena fosilních paliv, tak se Rusko dostávalo do problémů,“ připomíná vědec.
Zatímco například Čína investuje do dekarbonizace průmyslu, Rusko žádnou takovou iniciativu nemá. Vedle toho může vnímat – vzhledem ke své poloze za polárním kruhem a rozloze permafrostu – nárůst teploty planety jako pozitivní jev. Právě proto patří mezi zásadní zdroje klimatických dezinformací.
Obrana proti klimatickým dezinformacím?
Pokud se člověk chce vyhnout dezinformacím, je podle Pecky nejdůležitější si nejprve ověřit relevanci svých zdrojů informací. „Existuje server Skeptical Science, kde máte velmi extenzivní databázi tvrzení, která jsou v rozporu s vědou. Poté je dobré koukat na zprávy Mezivládního panelu pro klima IPCC, který shrnuje všechno dostupné vědění,“ radí Vojtěch Pecka.
