Vztahy mezi Polskem a Evropskou unií v posledních osmi letech nebyly nejlepší. Úkolem nové proevropské vlády je vztahy napravit a tím získat větší vliv na unijní agendu.
Na starosti už měl brexit, společné nákupy plynu a nově také naplňování Zelené dohody pro Evropu. Slovenský eurokomisař Maroš Šefčovič je jedním z nejdéle sloužících eurokomisařů a chce pokračovat.
Brexit znamenal pro mnohé komplikace, pro jiné ale taky příležitost. Využila ji například Litva, která se stala globální velmocí finančních technologií.
„Otázka zemědělství je důležitým tématem nadcházejících voleb v Belgii. Zejména vlámská regionální vláda měla v posledních letech mnoho politických konfliktů,“ popisuje předvolební situaci politolog.
Nerovnosti v příjmech mezi jednotlivými odvětvími, ale taky mezi hlavním městem a venkovem jsou hlavní důvody odchodů. Tím méně častým, přesto ale pojmenovaným důvodem, je nízká tolerance LGBTQ+ lidí.
Stejná „výjimka“ se týká třeba i Polska, které také přijalo statisíce lidí z Ukrajiny. „Počet těchto lidí, kterým jsme poskytli ochranu, se odečítá z nákladů na migrační krizi,“ říká Šafaříková.
Počátky digitalizace sahají do 90. let, kdy Estonsko znovu získalo svou nezávislost a ovlivněno skandinávským způsobem života začalo vytvářet vlastní regulace, hledalo si vlastní cestu řízení státu.
Národní sdružení chce znovu vyhrát eurovolby ve Francii. Spoléhá přitom i na mladé voliče, které dokáže oslovit jako žádná jiná strana. Jakou roli v tom hraje mladý lídr Jordan Bardella?
V některých ohledech jsou Finové skoro jednotní. Třeba pokud jde o jadernou energetiku. Tu ve Finsku podle loňského průzkumu podporuje 68 procent obyvatel a jen šest procent je proti.
Premiér Pedro Sánchez poskládal menšinovou vládu po loňských volbách, ačkoli je vyhráli lidovci. Jeho kabinet se opírá o hlasy katalánských, baskických, galicijských a kanárských poslanců.
Praha/Brusel||red|Zprávy z domova|volby do evropského parlamentu 2024
Do Evropské parlamentu chce letos kandidovat třicet uskupení z Česka. Mezi unijními státy je Česko výjimečné dvoudenními volbami. Ostatní členské státy volí pouze jeden den, nejčastěji v neděli.
Sällbo je soužitím seniorů, studentů a mladých uprchlíků, kteří jsou ve Švédsku relativně nově. Projekt vznikl v roce 2019 jako sociální experiment, zda je takové bydlení vůbec možné.
„Namísto dovážení topného oleje používáme slámu a místní prostředky. My šetříme a ostrov z toho má více peněz,“ vysvětluje Søren Hermansen, šéf Energetické akademie.
Před lety to bylo nevyužité a zpustlé území. S odkazem na kalifornské centrum technologických firem se dnes této části Dublinu přezdívá silikonové doky. Tady sídlí TikTok, Meta nebo Google.
„Vždy jsem říkal, že by politici měli vést zemi jako firmu. V EU to nevidím,“ prohlašoval před rokem šéf ANO Andrej Babiš na konferenci CPAC. Letos se ale do Maďarska nechystá, uvedl pro iROZHLAS.cz.
Podle expertů produkuje Rusko, které přešlo v posledních dvou letech na válečnou ekonomiku, až třikrát víc dělostřelecké munice než Spojené státy a Evropská unie dohromady. Změní se to po volbách?
Červnové volby do Evropského parlamentu jsou často vykreslovány jako možný zlom v evropské politice. Už teď je jasné, že posílí krajní pravice a nacionálně populistické strany.
Nejhlasitěji se o právo nominovat eurokomisaře hlásí někdejší partneři z PirSTAN. Podle informací iROZHLAS.cz a Radiožurnálu ale na toto téma „vážnější jednání“ ještě neměli.
Podpora hnutí ANO se pohybuje kolem 27,5 procenta, zatímco druhá koalice SPOLU zaostává s dvaceti procenty. Nad desetiprocentní hranicí se pohybují subjekty SPD a Trikolora, STAN a také Piráti.
Evropská unie ztrácí konkurenceschopnost ve většině oblastí průmyslu. V novém díle podcastu Bruselské chlebíčky o tom mluví jeden z nejvlivnějších Čechů v EU, lobbista Ivan Hodáč.
Důvod útoku na STAN je jasný: Koalice SPOLU ví, že se v eurovolbách nebude přetahovat o hlasy s hnutím ANO, ale právě se Starosty. Ti mají slušně našlápnuto, vzhledem ke kampani Víta Rakušana.
„Zelená dohoda je nezbytná a chrání nás i před Ruskem. Má ale jednu zásadní slabinu,“ říká pro Český rozhlas Plus jedna z hlavních strůjkyň pařížské klimatické dohody.
Poslanec Alternativy pro Německo (AfD) Petr Bystroň ve čtvrtečním dopise adresovaném vedení strany odmítl podezření, že přijímal úplatky od proruské sítě Voice of Europe.