Do eurovoleb ve Španělsku zasáhnou spory o amnestii pro separatisty. Rozhodovat budou i regionální strany
Španělsko je čtvrtá největší země Evropské unie a po červnových volbách do Evropského parlamentu vyšle 61 europoslanců. Někteří z nich se ale budou spíš než za reprezentanty Španělska považovat za reprezentanty regionů nebo zemí, které jsou jeho součástí. Právě regionální nacionalistické strany mají v politice vliv. O podporu katalánských, baskických, galicijských a kanárských nacionalistických poslanců se opírá vláda premiéra Pedra Sáncheze.
Jdu po schodech k paní Ester. Je to až sedmé patro. Půl patra před cílem si nejsem jistý, jestli mě nešálí zrak, protože takovouto ceduli jsem na jejích dveřích opravdu nečekal. Stojí tam „POZOR ZLÝ PES“ – v češtině. Nápis Ester umí docela dobře česky přečíst.
Španělsko neexistuje, přemýšlí Katalánka. Volby ve Španělsku ovlivňuje regionální nacionalismus
„Vím, co to znamená… Cuidado con el perro!“ překládá Katalánka do španělštiny a přiznává, že by bylo lepší, kdyby zloději nápisu rozuměli. „Psa nemám, ne, je to jen… vždycky jsem si ráda dávala na dveře různé věci,“ směje se. Tuhle cedulku Ester koupila v Česku, kde byla vícekrát a našla si tam i přátelé.
Paní Ester mi ukazuje svou obrovskou terasu na střeše rohového činžovního domu. Je větší než samotný byt. Má tu plno rostlin, míst k sezení a výhled na celou Barcelonu. „Odsud je vidět Sagrada Familia,“ upozorňuje Ester. Ikonický stále nedostavěný chrám roste k nebi jen pár bloků odsud.
„Upřímně, už se mi nelíbí. Když teď staví opravdu rychle, začíná to vypadat jako monstrum,“ říká. Z druhé strany terasy se ale Ester může uklidňovat výhledem na kopec Tibidabo nebo až na moře.
Ester patří ke Kataláncům, kteří umí katalánsky, ale mluví spíš španělsky. „Velmi často se se mnou přátelé baví katalánsky a já odpovídám španělsky,“ vysvětluje. I tak Ester souhlasí s opatřeními na ochranu katalánštiny – jako spisovatelka chválí třeba podporu překladů knih do katalánštiny.
‚Mladí umí špatně Španělsky‘
Překladatel díky podpoře Katalánska vydělá i dvojnásobek částky, kterou by dostal za překlad do španělštiny. „Ale taky se děje to, že hodně dětí a mladých má velmi špatnou úroveň španělštiny,“ stěžuje si šedesátnice. Veřejné školy jsou v Katalánsku jen v katalánštině a víc než španělsky se děti podle Ester učí anglicky. „Je to škoda, protože… nakonec žijeme ve Španělsku,“ říká.
„Cítím se dost jako Španělka, hodně jako Evropanka a rozhodně jako Barceloňanka. To bych řekla, že především. Necítím se tolik jako Katalánka,“ líčí jakoby s trochou viny v hlase Ester. Za Francovy diktatury to prý ale bylo trochu jinak: „Být Katalánec v časech Franca byl způsob, jak být proti režimu. Asi jsem tehdy byla víc katalanistka než dnes. Mluvit katalánsky bylo zakázané… bylo to tak zvláštní,“ vzpomíná.
Soužití přistěhovalců a seniorů pomáhá oběma skupinám. Švédský experiment ukazuje, jak na to
Číst článek
Když se Katalánsko v roce 2017 pod vedením Carlese Puigdemonta pokusilo neústavně uspořádat referendum o nezávislosti a následně ji vyhlásit, Ester nejásala: „Bylo to hloupé a bláznivé… a bylo to taky smutné, jak policie násilím zastavovala lidi, kteří přišli pro nezávislost hlasovat.“
Ester při volbách neoslovuje žádná z katalánských nacionalistických stran a nemá ráda ani konzervativní Lidovou stranu (PP). Ta v Katalánsku mívá podporu maximálně jednotek procent. Ester většinou volí socialisty (PSOE) nebo levicovou koalici Sumar – což jsou dvě současná vládní uskupení.
Socialistický premiér Pedro Sánchez poskládal menšinovou vládu po loňských volbách, ačkoli je vyhráli lidovci. Jeho kabinet se opírá právě o hlasy katalánských, baskických, galicijských a kanárských nacionalistických poslanců.
„Já myslím, že je to tak vlastně skvělé. Je to příklad ideje, že se potřebujeme, potřebujeme spolupracovat,“ říká Ester a zdůrazňuje, že jsou takové kompromisy potřeba, aby se vlády nechopila krajní pravice. Na mysli má stranu Vox, která v Evropském parlamentu zasedá s euroskeptickými konzervativci a reformisty včetně české ODS. Na lokální a regionální úrovni už spolu Vox a lidovci někde společně vládnou.
A španělská pravice obecně není přítelem regionálních nacionalistů, ani španělské decentralizace moci obecně. V evropských volbách prý ale bude Ester volit víc podle osobností než stran. Chválí třeba socialistu a Katalánce Josepa Borrella, současného šéfa evropské diplomacie.
‚Španělsko vlastně neexistuje‘
V katalánské otázce si Ester příliš nerozumí se svou kamarádkou Silvií. S ní jsem se sešel v barcelonském starém městě na náměstí Fossar de les Moreres. Vysoký červený zakřivený sloup s věčným plamenem tady připomíná krvavé dobytí Barcelony na konci války o španělské dědictví v roce 1714.
„Je to nejstarší příběh o bytí nebo nebytí Kataláncem. V roce 1714 jsme prohráli a přišli o svou katalánskou ústavu – a nemáme ji do dneška,“ vysvětluje Silvia význam místa pro Katalánce.
„Chci říct, že být Kataláncem je stejné jako být odkudkoli jinud na světě. Katalánsko není lepší než žádná jiná země. A myslím si, že je to volba. Každý může být, odkud chce. Všichni jsme vlastně imigranti,“ vysvětluje Silvia svoje pojetí národnosti a říká, že třeba její prarodiče z otcovy strany byli Španělé, kteří se do Katalánska přistěhovali.
Ona je ale Katalánka a jako Španělka se necítí vůbec. „Myslím, že Španělsko vlastně neexistuje. Prostě se jen snaží sloučit Galicijce, Basky, Andalusany, slučují různé země… Nesnáším španělskou vlajku, protože ji používali za diktatury. Nesnáším, že musím v oficiálních případech říkat, že jsem Španělka,“ popisuje.
Silvia si přeje, aby Katalánci mohli rozhodnout o nezávislosti v referendu. V tom neústavním v roce 2017 se jí podařilo hlasovat bez problému prý i díky tomu, že si jeden soused v její čtvrti lehnul na zem a nenechal policii projet.
Silvia je zklamaná španělskými i katalánskými politiky. Vždy prý volila separatistickou stranu Republikánská levice Katalánska (ERC) jako menší zlo. Ta v Evropském parlamentu patří do frakce Zelených a Evropské svobodné aliance. Od událostí roku 2017 ale Silvia volí středopravicové separatisty ze strany Společně pro Katalánsko – Junts.
Ty z belgického exilu, kde se skrývá před španělskou justicí, vede zmíněný katalánský expremiér a nezařazený europoslanec Carles Puigdemont. „Snažil se do poslední chvíle. A přijde mi, že dělal to, co bych na jeho místě dělala já,“ líčí Silvia.
Lesními požáry a suchem unavený portugalský venkov se před eurovolbami přiklání ke krajní pravici
Číst článek
Právě Puigdemont bude nejspíš nejsledovanějším člověkem, který by měl profitovat ze situace, kdy roli jazýčku na vahách ve španělském kongresu sehrávají regionálně-nacionalistické strany. Jeho Junts si za podporu Sánchezovy vlády vyžádala zákon o amnestii, který by měl pro stíhané separatisty znamenat svobodu. Poslanci už ho schválili a nejspíš přehlasují i pravděpodobné ne od Senátu.
Řadě Španělů se ale rušení trestů separatistům nelíbí. Na podzim proti zákonu v Madridu protestovalo na 170 tisíc lidí. Lidovci se odporu k amnestii podle politologa Oriola Bartomea pokusí využít ve volební kampani. „Lidová strana využívá celou tu záležitost s amnestií jako způsob oslabení vlády. Vědí, že tohle téma socialisty poškodí,“ říká. Podle experta musí být lidovci tvrdí kvůli konkurenci zprava v podobě Voxu. Bojí se, že s umírněnější pozicí by ztratili podporu.
Třeba Ester amnestii považuje za přijatelnou cenu za to, že se k moci nedostane krajně pravicový Vox. I ona si ale myslí, že by lidé jako Puigdemont měli být potrestáni. „Nejen proto, že to bylo ilegální. Ale taky proto, že si to hraje se sny a budoucností lidí. Je to velmi vážná věc,“ říká Ester s tím, že naopak ti separatisti, které Španělsko za mříže dostalo, tam byli možná až moc dlouho.
Co s regionálními jazyky?
Že by se pokus odtrhnout Katalánsko od Španělska měl potrestat, si myslí i Nerea, se kterou jsem mluvil v baskické metropoli Bilbao. Souhlasí, ale že by amnestie mohla mezi obyvateli Španělska urovnat některé spory.
Nerea nepatří k těm Baskům, kteří by chtěli vlastní stát nezávislý na Španělsku, přestože je pro ni baskická identita velmi důležitá. Je voličkou v Baskicku dlouhodobě dominující Baskické nacionalistické strany (PNV).
Energetika jako dánská specialita. Ústup od topných olejů a přechod na biomasu, větrníky a solární panely
Číst článek
Středová až středopravicová strana už neusiluje o nezávislost Baskicka a v Evropském parlamentu se v současnosti řadí k středově-liberální frakci Renew Europe, kde zasedají hlavně europoslanci francouzského prezidenta Emmanuela Macrona nebo české hnutí ANO. I na hlasech poslanců PNV stojí vláda premiéra Sáncheze, který si Katalánce, Basky a Galicijce po volbách například snažil získat marným pokusem zařídit, aby se jejich jazyky v Evropské unii zařadily po bok těch 24 oficiálních.
Takové uznání baskičtiny by se třeba líbilo Neree, která pracuje v dětské městské knihovně. „Musím tu mluvit baskicky, zlepšovat s dětmi jejich baskičtinu,“ říká. Třeba její rodiče přitom baskicky neumí. Ochrana místního jazyka je pro Nereu velmi důležitá.
Chránit a propagovat baskičtinu je i cílem akce nazývané Korrika. Štafetový běh, který každé dva roky probíhá naskrz Baskickem, trval letos nepřetržitě 11 dní a měřil 2700 kilometrů. Probíhající běžce, z nichž řada účastí přispívá na výuku baskičtiny, jsem sledoval v Bilbau. Korriky se účastní opravdu každý – mladí, staří a třeba i lidé o holi nebo na vozíku.
Korriky se zúčastnila i Garazi. „Když se rozhodneš baskicky se neučit, je to v pořádku. Pointa je, abys měl právo na to se baskicky učit a měl k tomu všechny prostředky,“ říká mladá žena, která se vůbec necítí jako Španělka a je zastánkyně baskické nezávislosti. Na rozdíl od jiných prý ale ne z identitářských důvodů.
„Jsem pro nezávislost, protože jsem zastánkyně levice. Politicky je Baskicko daleko, daleko levicovější než Španělsko. Kdybychom si vládli sami, zákony by tu byly daleko, daleko progresivnější, než schvalují ve Španělsku,“ popisuje Garazi s tím, že by v samostatném Baskicku byla snazší například emancipace žen nebo pracovníků.
Mladá Baskička je dokonce i členkou levicově progresivní separatistické strany Sjednotit Baskicko (EH Bildu) – další strany, na jejíž podpoře stojí aktuální centrální španělská vláda. Bildu v Evropském parlamentu patří do frakce Evropské sjednocené levice stejně jako třeba i čeští komunisté. V červnu ale voličům nabídne koaliční kandidátku spolu s dalšími regionálními nacionalisty – s Republikánskou levicí Katalánska, Galicijským nacionalistickým blokem a koalicí Ara Més z Baleárských ostrovů.
Euroseriál
V červnu budou zvoleni noví europoslanci a následně se ustaví Evropská komise, instituce stanoví priority na následujících pět let. Jaká témata vykrystalizovala před eurovolbami? A co hýbe kampaní v členských státech? Nálady v Česku podrobně mapuje projekt Rozděleni Evropou, atmosféru ve zbylých 26 zemích Unie nyní přiblíží euroseriál Radiožurnálu a iROZHLASu.
Odlišnosti prezentuje od západu na východ i ze severu na jih. Zaměří se na boj s klimatickou změnou v Portugalsku, oblibu francouzské krajní pravice, boj s ruskými dezinformacemi v Estonsku nebo odchodu Chorvatů do jiných zemí EU.
