Nizozemsko v Evropské unii nedrží prvenství jen v pěstování tulipánů a těžbě zemního plynu. Je ale také nechvalně známou drogovou velmocí. Každý rok policie a celníci zabaví desítky tisíc tun kokainu a dalších drog, které do země připlouvají na nákladních lodích z Jižní Ameriky. Odtud pak drogy proudí dál do celé Evropy.

Euroseriál Rotterdam 7:00 22. dubna 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Na jihu Nizozemska, v mokřadech poblíž města Breda odhaluje Floris Hoefakker ze Státní správy lesů keře, kde před pár dny kolemjdoucí našli čerstvou skládku chemikálií. „Tohle je odpad z laboratoře na extázi. Jsou to velmi silné chemikálie. Velmi škodlivé. Cokoli s nimi v přírodě přijde do kontaktu, okamžitě zemře,“ zdůrazňuje.

Dnes je místo už vyčištěné a ohraničené. Na fotce ale ukazuje asi dvacet plastových kanystrů.

„Z těhle velkých barelů to unikalo. Naštěstí jsme to našli hodně rychle. Musíme vždy odstranit všechno. Každý kilogram půdy, který se dostal do kontaktu s chemikáliemi, je považovaný taky za drogový odpad. Stojí to hodně peněz. Když chemikálie zasáhnou půdu, tak se bavíme o stovkách tisíc eur,“ vysvětluje Hoefakker.

Když se drogový odpad objeví na soukromém pozemku, musí jeho odstranění financovat sám majitel, což ho může jednoduše zruinovat.

Odpady z drogových laboratoří řeší Hoefakker. Zvlášť nyní na jaře před festivalovou sezonou. A vyhozené nepoškozené kanystry jsou ještě tou lepší variantou. „Stalo se také, že jsme pár kilometrů odsud v lese našli místo, kde byla díra v zemi, do které oni celé roky vylévali chemikálie. To je pak obrovské znečistění. Umírají stromy, ptáci, rostliny,“ popisuje.

Na jihu Nizozemska je hodně drogových laboratoří – obzvlášť ve venkovských oblastech. Podle Hoefakkera se velmi často stává, že místní obyvatelé dostávají nabídky od drogových gangů, aby pronajali své prostory, stodoly či sklepy na farmách, kde pak mohou „vařiči“ drog nerušeně pracovat.

„Před pár lety tu byla na řece dokonce i loď, na které vařili krystalický metamfetamin. A při příchodu policie se ji snažili potopit,“ vzpomíná Hoefakker.

Drogová brána do Evropy

Nizozemský problém ovšem začíná ještě o šedesát kilometrů dál – v Rotterdamu – největším evropském přístavu. Denně sem proudí v kontejnerech statisíce tun zboží. A mezi potravinami či textilem se často skrývají drogy: MDMA, pervitin, a především obrovské množství kokainu.

„V posledních pěti letech každoročně roste množství drog, které nacházíme, dostávají se sem z Jižní a Střední Ameriky. Pracuje na tom speciální tým. Jakmile se odhalí v nákladu droga, tým oblast zajistí, odebere vzorky. A následně okamžitě drogy zničí. Většinou jde o kokain,“ popisuje Ger Scheringa, šéf speciálního týmu celníků zaměřeného na odhalování drog.

Europol při akci proti dark webu zatkl 288 lidí. Kriminalisté jim v devíti zemích zabavili 850 kilo drog

Číst článek

Zkontrolovat veškeré zboží připlouvající do Nizozemska po moři není v silách policie a celníků. Speciální scannery prověří zhruba jen dvě až tři procenta zboží. Zaměřují se zejména na rizikové kontejnery z Jižní a Střední Ameriky.

„Není to jen problém Nizozemska nebo Rotterdamu. Je to problém celé Evropské unie. Když utěsníme mezery v Rotterdamu, budou drogy narůstat někde v Itálii. Španělsku nebo jiných zemích. A drogy, které zabavujeme v Rotterdamu, nejsou určeny jen pro Nizozemsko, ale pro celou Evropskou unii,“ zdůrazňuje Scheringa.

Uvědomuje si to i Evropská komise, která začátkem roku založila tzv. Přístavní alianci. Unijní přístavy by v rámci ní měly intenzivněji spolupracovat na odhalování drog. Efektivnější kontroly by měla zajistit také připravovaná reforma celní unie.

Vymýtit drogy není možné

V samotném Nizozemsku jsou nyní drogy problémem číslo jedna, myslí si Stephen Snelders z Utrechtské univerzity, který se ve svém výzkumu dlouhodobě zabývá právě drogami.

„Je to obrovský problém – vidíme to v médiích i v politice. Je to hlavní zdroj obav pro politiky, ochránce životního prostředí, úřady, policii. Obávají se, že organizovaný zločin stále více zasahuje i do právního světa.“

S pašováním drog se pojí i aktivity gangů, přestřelky v ulicích, a dokonce i exploze v obytných domech. Například na konci ledna vybouchla v obytné čtvrti nedaleko rotterdamského přístavu drogová varna a při výbuchu zemřeli tři lidé. Dnes na místě bagry stále odklízí trosky domu.

Od smysluplného řešení drogového problému je podle Snelderse Nizozemsko i celá Evropská unie stále daleko.

„Víme, že drogy musíme nějakým způsobem legalizovat. A musíme se začít bavit o tom, jak to udělat, aniž bychom ohrozili veřejné zdraví. Politici si musí uvědomit, že představa, že zastavíme nelegální obchod s drogami, je iluze. Nedaří se to už víc než sto let a není to zkrátka možné. Takže musíte přemýšlet o alternativách. Neznám žádného akademika, který by si myslel něco jiného,“ konstatuje.

V průzkumech voličských preferencí v Nizozemsku vede s velkým předstihem krajně pravicová Strana pro svobodu Geerta Wilderse, která loni na podzim vyhrála parlamentní volby. A ta je zastáncem přísně restriktivního přístupu k drogám.

Zdeňka Trachtová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít