Lesními požáry a suchem unavený portugalský venkov se před eurovolbami přiklání ke krajní pravici

V dalším dílu seriálu věnovanému volbám do Evropského parlamentu z pohledu všech členských zemí EU se zaměříme na Portugalsko. Tato země se dlouhodobě potýká s vlnami horka, suchem nebo lesními požáry. Tedy s projevy, které jsou podle vědců s postupující klimatickou změnou častější a silnější. Extrémní počasí připravuje některé Portugalce o živobytí nebo domovy. I takové příběhy zřejmě ovlivní výsledek nadcházejících červnových evropských voleb.

Euroseriál Lisabon Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Na jihozápadě portugalského regionu Alentejo si prohlížím místní kopcovitou, řídce obydlenou krajinu. Jdu po kamenné cestě a když se podívám do údolí a na protější stráně, jsou docela zelené – v posledních týdnech tu totiž docela pršelo.

Přehrát

00:00 / 00:00

Portugalský venkov je unavený lesními požáry a suchem. Před eurovolbami se přiklání ke krajní pravici

Pokud se ale člověk podívá blíž, vidí, že všechny větší stromy a keře jsou úplně černé. Tohle je totiž oblast, kudy se minulý rok v létě prohnal obrovský požár.

„Jen si to tady představte s krásnými stromy až tam nahoru. Všechny shořely. Vidíte támhle ten mostek? Ten taky úplně shořel, tenhle už je nový,“ říká paní Luísa, když mě provádí po svém 750hektarovém pozemku, kam zasahoval i les.

Portugalsko povede opoziční Demokratická koalice. Směřování země se posune vpravo, tvrdí experti

Číst článek

To ale rozsáhlý loňský požár změnil. Luísa od té doby sice vysázela prý asi 1300 nových stromů, ale ty zůstanou ještě dlouho malé. V areálu Portugalka provozovala luxusní penzion. Turisté z Portugalska, západní Evropy i dalších míst sem jezdili za přírodou, nedalekými krásnými plážemi a odpočinkem.

Teď je zavřeno, z hlavní budovy zbyly jen obvodové zdi, ale už je tu nová střecha a dělníci dál areál obnovují. Rekonstruovat se musela i vedlejší budova, kterou požár minul. Žárem tam popraskala dlažba a vše bylo černé a cítit spáleninou.

Před hlavní budovou, kde byla před požárem velká veranda z exotického dřeva, stojí viditelně ohořelé olivovníky – jeden je prý starý 500 let. Těm ostatním je dvě stě, tři sta. Olivovníky jsou velmi odolné, doufáme, že se vzpamatují, ale o čtyři jsme přišli,“ říká Luísa.

Babiš po boku Orbána na národovecké konferenci letos nevystoupí. Nahradí ho ale jiní ‚wokebusters‘

Číst článek

O něco dál mi majitelka penzionu ukazuje i korkovníky. Ty, které neměly odstraněnou kůru – korek, přežily, protože je korek ochránil, přestože samotná kůra zcela zčernala.

Shořel altán, kde se dělaly masáže, na kopci lehly popelem stáje pro koně. Zůstali tu jen osli a kozy, jejich příbytek oheň ušetřil.

Paní Luísa ukazuje rybník, u kterého hosté relaxovali, molo je ohořelé a bude se muset zbourat. Uprostřed rybníka jsme postavili domek pro kachny, bylo to krásné, v obložení rostlin… Nevím jak, ale oheň se dostal i tam a shořelo to,“ popisuje Luísa s hořkým smíchem.

Z neštěstí viní hoteliérka i klimatickou změnu – před požárem tu totiž bylo tři roky v kuse velké sucho. Část viny podle ní nesou i místní úřady, které prý daly hasičům pozdě rozkazy. Naopak ale Luísa oceňuje reakci tehdy socialistické vlády, která obětem požáru velmi rychle přislíbila finanční pomoc. Spolu s pojištěním prý pokryje asi 80 procent nákladů na obnovu areálu.

Nevím, jestli bych teď s pravicovou vládou dostala stejnou pomoc,“ říká Luísa v narážce na kabinet premiéra Luíse Montenegra, který se v Lisabonu ujal vlády začátkem dubna. Jeho Sociálně demokratická strana (PSD) v Portugalsku plní roli středo-pravicové strany a v Evropském parlamentu zasedá v lidovecké frakci jako třeba hnutí STAN nebo TOP 09.

Mořské plody v Španělsku a Portugalsku zdražily. Může za to nedostatek způsobený oteplením oceánů

Číst článek

Posledních osm let Portugalsko vedli socialisti (PS), středo-levicová strana, která se v posledních padesáti letech s PSD u moci střídá. Pokud jde o klimatickou změnu, která podle vědců události jako lesní požáry, sucho nebo vlny horka činí častějšími a silnějšími, myslí si Luísa, že je v boji s ní zodpovědnější levice.

Varování ostatním

V nedalekém skromnějším penzionu pana Rudolfa hosty obklopuje ještě více zvířat než u Luísy: slepice, osli, kozy, psi. I na tomto pozemku požár spálil stromy, chatku pro turisty a napáchal další škody, i tady se v různých koutech povalují černé kusy dřeva – některé už naštípané na polena, v jiných je ještě znát strom nebo prkna.

S obnovou pensionu Rudolfovi pomáhají přátelé a stálí klienti, kteří sem jezdí na dovolenou každý rok.

Rudolfo říká, že starost o klima jeho hlas ve volbách ovlivňuje. V těch nedávných parlamentních volil malou ekologickou stranu. Jinak líčí, že je přesvědčený Evropan, pochvaluje si, že Evropská unie přinesla řadu výhod, třeba společnou měnu nebo širší trh.

Například celá nová chatka, která už je pro turisty skoro připravená, Rudolfovi přišla doslova z druhého konce EU – z Estonska. Podnikateli jsou jinak sympatické levicové strany i liberálové.

V eurovolbách jde o budoucnost. Putin by nejradši zničil Green Deal, říká francouzská ekonomka

Číst článek

Ale můj hlas nemá nikdo jistý,“ směje se Rudolfo. Mohl bych volit skoro kohokoli, ne komunistickou stranu, hlavně kvůli Ukrajině ne,“ tvrdí. Se zaťatými zuby by prý zvážil i krajně pravicovou stranu Chega neboli Dost“ – jako varování ostatním stranám.

Právě Chega se dokázala stát silnou třetí stranou, v březnových parlamentních volbách přesvědčila 18 procent Portugalců a více než zečtyřnásobila počet poslanců. V Evropském parlamentu chtějí její kandidáti zasednout ve frakci Identita a demokracie, tedy třeba s francouzským Národním sdružením, Alternativou pro Německo, italskou stranou Liga nebo českou SPD.

Silná krajně pravicová strana je v portugalské demokracii novinkou a podle portugalské politoložky Mariny Costové Lobové bude právě postavení Chegy důležitou otázkou eurovoleb. To bude pohánět volební kampaň, jestli Chega dokáže mít tak dobrý výsledek jako v parlamentních volbách, jestli svou pozici v portugalské politice dokáže konsolidovat,“ uvádí. 

Expertka upozorňuje na paradox, že měnící se podnebí dopadá hlavně na venkov, kde ale právě nespokojení voliči hlasují pro krajní pravici. Ta přitom důležitost boje proti změně klimatu nevyzdvihuje.

Ve venkovských oblastech se lidi cítí opomíjení a nespokojenost podporuje i neschopnost státu čelit například lesním požárům. A Chega zlepšila výsledky i právě na venkově,“ líčí politoložka.

Ženy a dívky v odlehlých oblastech pociťují nedostatek vody nejvíc. Školu ukončují předčasně

Číst článek

Bez vody obilí neroste

Parlamentní volby v regionu Algarve na samém jihu Portugalska Chega dokonce vyhrála. Kromě požárů tam místní sužuje i vážné sucho.

V údolí máme řeku, která je vyschlá už čtyři roky. Dřív jsme pěstovali obilí na vlastní chleba, ale poslední roky je takové sucho, že to už nezvládáme,“ říká jeden biofarmář na západě oblasti Algarve. Ví prý i o zemědělcích, kteří už se z oblasti kvůli suchu odstěhovali.

Pro Algarve je velmi důležitý turismus. Podporu Chegy v regionu komentuje portugalský politolog António Costa Pinto: Někteří protestní voliči zřejmě volí radikální pravici kvůli problémům s vodou. Viní vládu z toho, že problém nevyřešila přehradami, aby v Algarve byla voda pro turistické oblasti.“

Jestli se to projeví i ve volbách do Evropského parlamentu, uvidíme v červnu. Oproti parlamentním volbám, kde v březnu hlasovalo 60 procent oprávněných voličů, ale europoslance přijde vybírat patrně lidí méně. Při evropských volbách před pěti lety byla volební účast jen 30 procent.

Euroseriál

V červnu budou zvoleni noví europoslanci a následně se ustaví Evropská komise, instituce stanoví priority na následujících pět let. Jaká témata vykrystalizovala před eurovolbami? A co hýbe kampaní v členských státech? Nálady v Česku podrobně mapuje projekt Rozděleni Evropou, atmosféru ve zbylých 26 zemích Unie nyní přiblíží euroseriál Radiožurnálu a iROZHLASu.

Odlišnosti prezentuje od západu na východ i ze severu na jih. Zaměří se na boj s klimatickou změnou v Portugalsku, oblibu francouzské krajní pravice, boj s ruskými dezinformacemi v Estonsku nebo odchodu Chorvatů do jiných zemí EU.

Dominik Tesár Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme