Oxid uhličitý by se primárně izoloval ze vzduchu, poté by se proměnil do kapalného stavu a následně uložil do skulin v podzemí například v místech, odkud se již dříve těžila ropa či zemní plyn.
„Je tu spousta lokálek, do kterých se nasypaly peníze, ale nikdo tam nejezdí. Peníze pak chybí na modernizacích a hlavních koridorech,“ kritizuje expert Jan Sůra ze serveru zdopravy.cz.
„Začalo to sloučením několika životních situací a pocitů. Scénář vznikal především v době covidové, všichni si najednou uvědomili, že naše existence je křehká,“ popisuje téma snímku Sucho Sláma.
Pokud nejsou malé tlakové nádoby od laků na vlasy, deodorantů nebo repelentů prázdné, při dalším zpracování může hrozit výbuch. Jak se to stalo třeba loni v areálu Pražských služeb.
Evropská unie si nechala spočítat, že v současnosti navrhované tempo zelené transformace bude po roce 2030 vyžadovat každoroční investice 1,5 bilionu eur. To je asi sedmnáct českých státních rozpočtů.
Jednadvacetiletou Thunbergovou v říjnu zatkla policie společně s desítkami dalších účastníků demonstrace u hotelu, který hostil energetickou konferenci s účastí těžařů ropy a plynu.
Za 32 let zaplatil stát za odstraňování starých ekologických zátěží už víc než 60 miliard korun, tempo likvidace je ale stále pomalé. Vyplývá to z pondělní zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ).
Přestalo být v kurzu popírat změnu klimatu jako takovou. Ti, kdo se snaží brzdit ochranu krajiny před suchem nebo ochranu měst před vlnami horka, mají nové strategie. Ve světě i v Česku.
Česká města využívají pro hromadnou dopravu stále víc ekologičtějších vozů. Nejvýraznější změny jsou patrné v Praze, kde se po padesáti letech od zrušení rozšiřuje trolejbusová síť.
„V téhle oblasti běží spousta skvělého výzkumu. V čem ale spočívá asi největší výzva, je spolupráce napříč vědeckými obory,“ řekla v rozhovoru pro Český rozhlas termální fyzioložka Hilde Færeviková.
Podle Alexandra Vondry (ODS) připomíná tvrzení Grety Thunbergové, že jí kromě boje za klima jde o změnu systému, válku vedenou ve stylu Lenina či pseudonáboženství.
Hlavním argumentem, proč zálohování PET lahví a plechovek bude pozitivní vývoj třídění odpadu, je podle Surého ekonomická motivace. Drahovzal ale vnímá jako naivní představu.
„Změna klimatu neznamená jenom, že v průměru bude tepleji, ale že se posunou klimatické parametry extrémního počasí, že se s ním budeme potkávat častěji,“ upozorňuje Miroslav Trnka z Akademie věd.
Studenti na univerzitách v Česku od středy začínají stávkovat za klima. Požadují klimatický zákon, který zaručí kontinuitu české klimatické politiky. Stávka potrvá do pátku.
Zákaz výstavby nových nádrží je výborná zpráva i pro ornitology. Na místech, kde měly nové gigantické nádrže stát, totiž žijí vzácní dropi, vzdálení příbuzní pštrosů.
Podle státního zástupce znečistila Energoaqua Bečvu jedovatými kyanidy a šestimocným chromem nejméně na 37 kilometrech řeky. Obžaloba uvádí, že to mělo za důsledek masivní úhyn více než 39 tun ryb.
Většina bioodpadu končí v popelnicích na směs a následně ve spalovnách. Města stále častěji řeší jiné alternativy, jak s ním naložit. Například Mladá Boleslav využívá vzniklý biometan v MHD.
Prahu navštívila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Přijela na summit věnovaný Green Dealu. Během návštěvy jednala s premiérem Fialou o českém přechodu na bezemisní zdroje.
Klimatologovi, zaměstnanci Institutu pro světovou ekonomiku v Kielu, hrozí výpověď za to, že se odmítl narychlo vrátit do Německa letadlem ze Šalamounových ostrovů, kde dokončil výzkum v terénu.
Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem České republiky. „Hospodářský růst v Německu bude v budoucnosti slabší,“ prohlásil Fuest.
Australští vědci představili novou metodu, jak nakládat s odpadní kávovou sedlinou. Jedná se o ekologičtější způsob, který pomůže i ke zpevnění betonu.
Pavilon pokrývá přes dvanáct tisíc rostlin. Ekologicky šetrná budova propojuje moderní technologie s přírodou. Stavba pavilonu začala před dvěma lety a včetně vybavení stála 300 milionů korun.