Před pár týdny se členské státy dohodly na nových pravidlech, a ta se dotknou novostaveb i starších budov. Česko kvůli nim musí zrychlit tempo oprav obytných a kancelářských domů, ale třeba i úřadů.
„Spolupráce Norska a EU v oblastech energetiky, klimatu a průmyslu, je nesmírně důležitá,“ řekla náměstkyně norského ministra zahraničí Maria Varteressianová.
„V přeplněných halách je dvacet nebo více kuřat na jeden metr čtvereční. Dorůstají do nepřirozených rozměrů, lámou se jim nohy a vyklubují se jim z kloubů,“ popisuje aktivista.
Princip je jednoduchý: zájemce přispívá rok na výsadbu jednoho stromu, nejčastěji 19 eur měsíčně, a za nějakých padesát let získá peníze z jeho výnosů.
Švýcarsko neřeší změnu klimatu, rozhodl soud. V pořadu Českého rozhlasu Plus Pro a proti diskutují ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) a člen spolku Klimatická žaloba Jakub Zamouřil.
Pavel Franc z organizace Frank Bold v rozhovoru pro server iROZHLAS.cz vysvětluje, jak probíhalo vyjednávání nové smlouvy a proč s jednáním organizace souhlasila.
Španělský deník El País zaujala studie zaměřená na to, jak se za poslední desetiletí proměnila příroda v Sýrii v důsledku krvavé občanské války. Výzkum se zaměřil zejména na syrské lesy.
„Bohužel tehdy Ministerstvo zemědělství nenastavilo minimální podíly listnáčů a jedlí moc vysoko, takže až do roku 2018 to lesům pomáhalo jen velmi zvolna,“ popisuje odborník hnutí DUHA Jaromír Bláha.
Ministr ekologie Christophe Béchu předložil návrh zákona, který zvyšuje ceny až o 10 eur, což má představovat penále za ekologické škody. Zákon má zároveň zakázat reklamy na velmi levné oblečení.
Stát musí od letoška dávat miliardy korun z prodeje emisních povolenek na boj proti klimatické změně. Česko unijní směrnici zatím do zákonů nepřevedlo. Ministři se přou o to, jak výnosy rozdělovat.
Do hnědých popelnic se většinou nesmí házet živočišný odpad, jako třeba zbytky vařených potravin. Každý druh bioodpadu se totiž rozkládá jinak a v kompostárnách by to mohl být problém.
V pořadu Českého rozhlasu Plus Pro a proti diskutují vedoucí oddělení recyklace z ministerstva životního prostředí Jan Maršák a odbornice na toxické látky z organizace Arnika Nikola Jelínek.
Podle právničky Venduly Zahumenské dohoda signatáře reálně k ničemu nezavazuje. „Takže závazná je jenom do té doby, dokud budou sami chtít tuto dohodu dodržovat,“ konstatuje.
„Hlavním argumentem Komise pro ústupky je zjednodušování prostoru pro zemědělce. Podle nás ale právě v daném ohledu není zjednodušování na místě,“ říká Václav Zámečník.
„V USA mají přísnější limity už nějakou dobu a auta tam nejsou nijak dražší než v Evropě. Není tam žádné přelomové řešení, jde jen o to, vyladit stávající technologie,“ říká Michal Vojtíšek z ČVUT.
„Na světě je extrémní nespravedlnost. My si tady žijeme jak na obláčku v komfortu s tričkem za 20 korun, zatímco ho ušil někdo v bídě, špíně a bez přístupu k pitné vodě,“ kritizuje Rozárie Haškovcová.
Gigafactory nedaleko chráněné krajinné oblasti na Karvinsku má opět blíž k možné realizaci. V pořadu Pro a proti diskutují starosta Bohumína Petr Vícha (SOCDEM) a Petr Očko z CzechInvestu.
Právě na základě posouzení EIA polské ministerstvo životního prostředí prodloužilo povolení pro fungování hnědouhelného dolu, který kritizují ekologové, až do roku 2044.
Klimatická změna se projevuje i v letošní sezoně, zejména v nížinách začínají fenologické fáze u rostlin o tři týdny dříve, což je činí zranitelné vůči pozdním mrazům.
Obojživelníci, kteří při svém putování na zábrany narazí, pak pokračují podél plachty, dokud nespadnou do připraveného kyblíku. Odtud je dobrovolníci odnesou k nejbližší vodní ploše.
Oxid uhličitý by se primárně izoloval ze vzduchu, poté by se proměnil do kapalného stavu a následně uložil do skulin v podzemí například v místech, odkud se již dříve těžila ropa či zemní plyn.
„Je tu spousta lokálek, do kterých se nasypaly peníze, ale nikdo tam nejezdí. Peníze pak chybí na modernizacích a hlavních koridorech,“ kritizuje expert Jan Sůra ze serveru zdopravy.cz.
„Začalo to sloučením několika životních situací a pocitů. Scénář vznikal především v době covidové, všichni si najednou uvědomili, že naše existence je křehká,“ popisuje téma snímku Sucho Sláma.
Pokud nejsou malé tlakové nádoby od laků na vlasy, deodorantů nebo repelentů prázdné, při dalším zpracování může hrozit výbuch. Jak se to stalo třeba loni v areálu Pražských služeb.