OVĚŘOVNA: Zakázala EU kotle na plyn nebo uhlí? ‚Nezodpovědné strašení‘, směrnice to nezmiňuje
Na sociálních sítích se šíří informace o tom, že schválením nové směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD) zakázala Evropská unie kotle na tuhá paliva, plyn a lehké topné oleje. Poukazuje na to i poslanec a šéf hnutí SPD Tomio Okamura. Jak ale pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál potvrzují shodně oslovené orgány, není to pravda. „EU kotle na fosilní paliva nezakazuje,“ zdůrazňuje Zastoupení Evropské komise v Česku.
Na sociálních sítích se šíří ve formě obrázku jednoduché sdělení: Brusel schválil zákaz kotlů na uhlí, plyn či lehké topné oleje. Předseda hnutí SPD Tomio Okamura upozorňuje, že zákaz souvisí se schválením směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD).
„Mluvit o zákazu kotlů na fosilní paliva je z mého pohledu dosti volná interpretace toho, co nová evropská pravidla skutečně vyžadují,“ podivuje se analytik a zástupce ředitele institutu Europeum Viktor Daněk.
Podmínky v dotačním programu Nová zelená úsporám se mění. Největší změna čeká fotovoltaiku
Číst článek
Směrnici EPBD schválili europoslanci v polovině března. Souhlas vyslovilo 370 přítomných zástupců, 199 bylo proti. Zákaz používání kotlů na fosilní paliva ale podle oslovených orgánů ve skutečnosti neobsahuje.
„Myšlenkou směrnice EPBD je podporovat postupné vyřazování kotlů na fosilní paliva, nikoli zakazovat plynové kotle ve stávajících budovách,“ objasňuje pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál Zastoupení Evropské komise v Česku.
Unie chce dosáhnout klimatické neutrality. Výhledově proto bude konec kotlů na fosilní paliva nevyhnutelný, připouští Daněk. Nicméně to se nyní neděje. „Jak přesně bude konec vypadat, to je zatím zcela otevřené. Hrozit v předstihu šestnácti let totálním kolapsem vytápění se mi zdá přinejmenším jako nezodpovědné strašení,“ komentuje analytik.
Otevřená cesta
„S plynovými kotli se počítá,“ uklidňuje v tiskové zprávě také Český plynárenský svaz. „Ve veřejném prostoru se objevila mylná informace, že EU zakázala využívání plynových kotlů po roce 2040. Není to pravda. Plynové kotle bude možné pro vytápění dál využívat, a to jak v nových, tak ve starších budovách,“ píše svaz.
„Konečné znění textu neobsahuje žádný plošný zákaz používání plynových kotlů po roce 2040. Naopak, technologie využívající obnovitelné plyny jsou jedním z uznaných zdrojů energie pro vytápění.“
Český plynárenský svaz (Tisková zpráva, 15. března 2024)
Nařízení navazuje na cíl EU, kterým je dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050 v rámci komplexního legislativního návrhu zelené dohody (Green Deal). Nyní se zaměřením na snižování emisí v budovách.
Bartuška: Green Deal bude jiný. Potřebujeme nejen velké plány, ale také světlo a fungující továrny
Číst článek
„Evropská unie ale nezakázala kotle využívající fosilní paliva. Probíhají jednání o přísnějších požadavcích na účinnost a emise, které se týkají nových instalací a nových produktů uváděných na trh, ne omezení nebo zákaz již fungujících kotlů,“ upozorňuje ředitel odboru komunikace na ministerstvu průmyslu a obchodu Vojtěch Srnka.
Nejedná se o zákaz
Mluvčí zdůrazňuje, že směrnice EPBD nespecifikuje přímý zákaz používání kotlů na fosilní paliva v budovách. Místo toho uvádí omezení, jako je zákaz financování nových instalací kotlů tohoto typu. „Což může nepřímo ovlivnit rozhodnutí o jejich instalaci,“ uznává Srnka pouze.
Instalace samostatných kotlů výhradně na fosilní paliva tedy nebude mít od počátku roku 2025 nárok na veřejnou podporu. Netýká se to však těch topných systémů, které kombinují fosilní paliva s obnovitelnými zdroji.
„Poměrně oblíbené dotační programy zaměřené na výměnu zastaralých typů kotlů za modernější, budou proto napříště směřovat o stupeň dále k ještě modernějším technologiím, což je vzhledem k životnosti kotlů správné rozhodnutí,“ soudí analytik Daněk. „I nadále však bude možné čerpat dotace na zařízení, která kombinují například spalování plynu s obnovitelnými zdroji energie,“ připomíná.
„Cílem revidované směrnice EPBD je pomoci vládám EU strukturálně zvýšit energetickou účinnost budov. Směrnice se soustředí zejména na nejméně hospodárné budovy. Posílí to energetickou nezávislost Evropy v souladu s plánem REPowerEU a zvýší obchodní atraktivitu odvětví čistších budov v EU. Vyšší energetická účinnost budov rovněž přispěje ke snížení účtů občanů za energie a k tomu, že jejich domovy budou ekologičtější a komfortnější.“
Zastoupení Evropské komise v Česku
Od chvíle, kdy směrnice vstoupí v platnost, budou vlády moci postupně omezovat používání některých topných zařízení podle toho, kolik emisí vypouští, jaký typ paliva používají nebo jaký mají podíl použité obnovitelné energie.
‚Nejlepší energie je ta, která vůbec není vyrobená.‘ Jak moc se nám daří snižovat produkci emisí?
Číst článek
„Kromě toho budou muset (členské státy) stanovit konkrétní opatření pro postupné vyřazení fosilních paliv z vytápění a chlazení s ohledem na úplné vyřazení kotlů na fosilní paliva do roku 2040,“ vysvětluje Zastoupení Evropské komise.
Nová pravidla na energetickou účinnost budov patří podle zástupce ředitele Europeum mezi vůbec nejdůležitější klimatickou legislativu. „Zaměřuje se především na snižování spotřeby energie, což musí být nedílnou součástí jakékoli myslitelné zelené tranzice,“ podtrhuje Daněk.
Navíc: legislativa jde ruku v ruce s novými finančními nástroji, které mají pomoci domácnostem změny finančně zvládnout. Cílem je účinně zkombinovat, aby nastavená pravidla a finanční pobídky dopomohly k modernizaci v energetice, nejen s přidanou hodnotou snížení znečistění ovzduší, ale také posílení energetické bezpečnosti.
„Nejlevnější energie je totiž ta, kterou vůbec nespotřebujeme. Nedostatečným zateplením budov přitom mrháme obrovským množstvím energie, kterou bychom mohli lépe využít jinde. Nová pravidla proto zpřísní standardy pro stavbu nových budov, částečně také zpřísní požadavky na rekonstrukce stávajících budov a zavedou nové povinnosti na majitele budov. “
Viktor Daněk (zástupce ředitele, Europeum)
V Česku se ladí
Údajnému zákazu kotlů se věnuje směrnice, což je právní norma, kterou EU určuje obecný rámec, kterým by se mělo nařízení ubírat. Legislativa ponechává národním státům flexibilitu, aby mohly zohlednit místní specifika i potřeby energetického mixu.
Jak konkrétně to bude vypadat v Česku, se teprve ladí. Rozhodne o tom resort průmyslu a obchodu. Ten na dotaz iROZHLAS.cz a Radiožurnál odpověděl, že svolal už několik expertních skupin, které se tématem budou detailně zabývat.
Od přijetí nařízení bude mít Česko dva roky na to, aby v souladu s ním upravilo legislativu. Obecná strategie zatím není.
„Co se týče kotlů, respektive odkazu na rok 2040, tak Česká republika má vytvořit plán opatření tak, aby byla dekarbonizace naplnitelná, ale již ji nemusí aplikovat. Nejedná se tedy o povinnost pro členské státy,“ upozorňuje za ministerstvo Miluše Trefancová.
