Ztratit práci, vrátit se nebo narukovat. Ukrajincům v odvodovém věku nebudou konzuláty vydávat pasy

Ukrajinský ministr zahraničních věcí Dmytro Kuleba vysvětlil, proč ukrajinské konzuláty nebudou vydávat nové pasy mužům v povolávacím věku, kteří žijí v zahraničí. Podle něj není možné, aby za ně bojovali na frontě jiní a oni od státu získávali služby. Rozhodnutí je součástí nového tažení ukrajinských úřadů, které se snaží připravit novou vlnu mobilizace.

Praha/Kyjev Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Potenciální rekruti, kteří usilují o vstup do 3. samostatné útočné brigády ukrajinských ozbrojených sil, se v Kyjevě účastní zkušebního základního vojenského kurzu. 27. března 2024

Ukrajinský ministr zahraničních věcí Dmytro Kuleba vysvětlil, proč ukrajinské konzuláty nebudou vydávat nové pasy mužům v povolávacím věku, kteří žijí v zahraničí (ilustrační foto) | Foto: Valentyn Ogirenko | Zdroj: Reuters

Omezení se týká všech ukrajinských občanů, mužů ve věku mezi 18 a 60 lety. Znamená to, že pokud tito lidé žijí někde v zahraničí a potřebují jakoukoli konzulární službu, od výpisu z trestního rejstříku po vydání nového pasu, tak by se měli vrátit na Ukrajinu. Konzuláty jim budou vydávat pouze dokumenty na návrat do země a tam by se měli zaregistrovat na vojenské správě. Jedná se o snahu dostat lidi nějakým způsobem zpátky do země.

Ruské drony útočily ve třech ukrajinských oblastech, cílily i na vodní elektrárnu

Číst článek

Ukrajina se v dohledné době chystá na nějakou mobilizaci, hovoří o tom generál Oleksandr Syrskyj i jeho předchůdce Valerij Zalužnyj. Ti říkají, že živé síle má Rusko momentálně převahu až čtyři ku jedné.

K čemu ale celý ten zákon především vznikl, je, že ukrajinská armáda de facto netušila, kolik lidí vůbec může mobilizovat a kde se asi mohou nacházet. Už od vzniku současné armády nebyly totiž vojenské správy nic prestižního. Nějaká evidence sice existovala, často ale jenom na papíře.

Stávalo se tak, že poslední rok Ukrajinci mobilizovali prakticky jenom na vesnicích. Tam byli jediní lidé, o kterých alespoň věděli, kde se nacházejí. Kde jsou lidé, kteří žili ve městě, to vlastně netušili.

Smysl celého zákona tedy je, aby se všichni zaregistrovali, všichni muži museli nosit vojenskou knížku a tím pádem si už armáda mohla nějakým způsobem vybírat. Samozřejmě to neznamená, že bude okamžitě mobilizovat pět milionů lidí. To ani není v lidských silách.

‚Ani na víkend do Minsku nemůžu.‘ Rusko nechce úředníky či státní zaměstnance pouštět za hranice

Číst článek

To, že ukrajinské konzuláty už nebudou vydávat nové pasy, se nebude v Česku týkat tolika Ukrajinců. Ti, kteří přišli po roce 22, jsou totiž z drtivé většiny ženy a děti nebo lidé starší 65 let, kterých se to netýká.

Může se to týkat naopak těch lidí, kteří zde žili před začátkem agrese. Tehdy zde legálně žilo kolem 280 000 Ukrajinců.

To byli většinou právě muži, kteří zde pracovali, ať už na stavbách nebo na Akademii věd. Tito lidé budou řešit dilema, protože pokud jim například vyprší platnost pasu třeba za rok, tak by se správně měli vrátit zpátky.

Jenže to znamená, že už se z Ukrajiny potom legálně nedostanou, protože to je pro všechny muže v povolávacím věku zakázáno. Budou se tedy muset rozhodnout, jestli ztratit práci, kterou tady mají, vrátit se, a hledat nějaké jiné zaměstnání tam nebo třeba rovnou narukovat. Jsou zde i nějaké výjimky, třeba pro ty, kteří mají tři a více dětí.

Ondřej Soukup, jar Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme