Motiv střelce z filozofické fakulty nebyl ovlivněn duševní poruchou, potvrdila státní zástupkyně
Motiv pachatele loňské tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy nebyl dán duševní poruchou. S odvoláním na zkoumání znalkyně v psychologii to při čtvrtečním jednání sněmovního bezpečnostního výboru uvedla státní zástupkyně Jana Murínová. K dřívějším informacím, že se střelec v minulosti léčil na psychiatrii, žalobkyně poznamenala, že ne každý člověk, který vyhledá pomoc psychiatra, je nemocný.
„Pachatel nebyl postižen duševní poruchou,“ řekla Murínová v úvodu jednání, které se následně protáhlo na tři hodiny. Jakmile bude posudek dokončený, znalkyně je podle ní připravena závěry zveřejnit a obhájit je. Murínová v této souvislosti žádala o trpělivost. Na jednání výboru dorazili i rodinní příslušníci, kterých se událost na filozofické fakultě dotkla.
Znalkyně zpracovává podle státní zástupkyně psychologický profil pachatele. Vedle kriminalistických postupů má pomoci k určení pachatelova motivu. „Jdeme hluboko do historie jeho života,“ řekla Murínová.
Při střelbě na fakultě v centru Prahy přišlo loni před Vánoci o život čtrnáct lidí, mezi nimiž byli studenti a pedagogové. Po útoku pachatel, který byl podle policie studentem fakulty, spáchal sebevraždu. S pachatelem souvisely také vraždy v Klánovickém lese a ve středočeské Hostouni.
Obyvatelé Klánovic, školy i zdravotnická zařízení. Na 9000 lidí psychicky zasáhla masová střelba v Praze
Číst článek
Vyšetřování nadále pokračuje. Proto podle Murínové nelze podávat konkrétní, ale jen obecné informace. Základní lhůta pro vyšetřování je půlroční. Vojtěch Motyka z pražské policie uvedl, že policisté o její prodloužení ještě nežádali.
Schůzi výboru nechali svolat poslanci opozičního hnutí ANO v souvislosti se snahou zřídit k postupu policie vyšetřovací komisi. Vystupující z řad pozůstalých vyslovili na vznik komise rozdílné názory. Jeden z nich soudil, že komise by byla politická. „Setkali jsme se jako pozůstalí a většina řekla, že si tu vyšetřovací komisi nepřeje,“ uvedl.
Buď poslanci dopředu nevěří vyšetřování, nebo si počkají a pak se rozhodnou, zda komisi budou chtít, doplnil. Další z pozůstalých vznik komise podpořil. Tázal se například na to, proč policie nezajistila i hlavní fakultní budovu na náměstí Jana Palacha, kde se střílelo, jako to udělala v případě jiné fakultní budovy v blízké Celetné ulici. „Kdyby hlavní budovu vyklidili, tak by brácha žil,“ uvedl. Mínil, že někdo situaci podcenil, nastalo pochybení taktického řízení a že tragédii šlo zabránit.
Pokud někdo nakoupí pět zbraní najednou, je potřeba na to upozornit, vysvětluje Rakušan
Číst článek
Na jednání výboru dorazil také bývalý ministr za ČSSD (nyní SOCDEM) Lubomír Zaorálek, který na fakultě v době střelby přednášel. „Policisté, kteří tam byli, dělali, co mohli. O tom to vůbec není,“ uvedl. Otazníky jsou podle něho kolem vedení a řízení operace.
„Otázky zodpovězeny budou. My chceme také, aby se to objasnilo,“ zdůraznil předseda výboru Pavel Žáček (ODS). Policejní zásah stále prověřuje Generální inspekce bezpečnostních sborů. Při jednání výboru zaznělo, že inspekce může dávat i metodická doporučení.
Jedna z pozůstalých je přesvědčena o tom, že řada obětí střelby mohla být zachráněna. Ministru vnitra Vítu Rakušanovi (STAN) vytkla nedostatek empatie, Rakušan se proti tomu ohradil.
Poslankyně ANO Jana Mračková Vildumetzová v závěru jednání neprosadila návrh, podle kterého by bezpečnostní výbor zřízení vyšetřovací komise plénu doporučil. Koaliční poslanci, jichž byla většina, se hlasování zdrželi nebo byli proti. Výbor naopak přijal usnesení přednesené Petrem Letochou (STAN), v němž podpořil „řádné a úplné“ vyšetření události a podpořil co nejširší informování o jeho závěrech v co nejkratším možném termínu.
