OVĚŘOVNA: Ptačí chřipka je záminka k ničení chovů, lže e-mail. ‚Není jiná obrana,‘ říká šéf drůbežářů
„Ptačí chřipka – vypadá to, že tato hysterie je záměrně vyvolaná, aby byl náš národ co nejméně soběstačný a muselo se všechno dovážet,“ tvrdí dezinformační e-mail. Nepravdy o ptačí chřipce se ale šíří i mezi chovateli a na sociálních sítích. Že nemoc odejde sama, ptačí chřipka je podvod s účelem zvýšení importu, v okolních státech s ptačí chřipkou není žádní problém a jiné lživé informace vyvrací další díl seriálu OVĚŘOVNA!
Pochyby ohledně ptačí chřipky se často šíří skrze dezinformační internetové kanály. Lze se s nimi ale běžně setkat i v chovatelském prostředí, jak pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál potvrdil předseda Svazu chovatelů drůbeže České republiky Pavel Dobrovolný.
Na Třebíčsku utratí dalších 13 000 slepic. Ptačí chřipka pronikla do haly s genetickým zdrojem ve Vanči
Číst článek
„Ať už chovatelé obecně, nebo ti, kteří na mě mají nějakou vazbu a znám se s nimi, s tímto názorem vystupují poměrně často,“ uvedl Dobrovolný.
Dezinformace zaznamenala i Státní veterinární správa. „Viděl jsem to typicky na sociálních sítích. K utrácení v chovech ale dochází jen kvůli nákaze. Nejsou za tím žádné jiné důvody,“ vysvětlil Petr Vorlíček, tiskový mluvčí Státní veterinární správy.
Vybíjení chovů
V dezinformačním emailu například konkrétně stojí, že když se nakažená zvířata nevybijí, tak ptačí chřipka „odejde sama“. Podle předsedy Dobrovolného je informace o záměrně bezdůvodném vyhlazování drůbeže lživá a tento postup veteriny je naopak jediný způsob, jak ptačí chřipce v současnosti bránit.
„Já, protože v tom pracuji, tak ten průběh onemocnění a důvody, příčiny samozřejmě znám. Mapujeme to vlastně po celou dobu našeho podnikání a tam prostě nelze než s tím nesouhlasit,“ uvedl Dobrovolný.
Lidé si podle něj podobnými teoriemi snaží domýšlet důvody postupu veterinární správy, protože situaci nechtějí věřit. „Opravdu jde o klasický průběh onemocnění, proti kterému zatím není jak se bránit, protože se světová odborná veřejnost zatím nedokáže shodnout na tom, jestli vakcinovat drůbež, anebo ne,“ dodal šéf drůbežářů.
I názor, že by ptačí chřipka vymizela sama, je podle Petra Vorlíčka z veterinární správy mylný. „Vidíme, když například zasáhne nějaký větší komerční chov, typicky nosnic, tak ta zvířata, ti ptáci poměrně rychle hynou a trápí se. K utrácení dochází i z welfareových důvodů, tedy nejenom kvůli tomu, aby se nákaza nešířila dál z chovu do jiné lokality, ale i kvůli tomu, aby se ti ptáci netrápili,“ popsal pro iROZHLAS.cz.
V Kosoříně skončila likvidace drůbeže nakažené ptačí chřipkou. Chovatelé usmrtili asi 73 tisíc zvířat
Číst článek
Podrývání soběstačnosti
Dezinformační e-mail a příspěvky na sociálních sítích dále tvrdí, že se skrze uměle vyvolanou nákazu cíleně omezuje soběstačnost Česka v produkci vajec a drůbeže.
Česká republika není v produkci vajec a drůbeže zcela soběstačná už několik let, uvádí situaci na pravou míru předseda Svazu chovatelů drůbeže Dobrovolný. Je to podle něj dané změnou legislativy a přechodem na jiný systém ustájení.
„Myslím, že je to takových deset let, ale možná, kdyby se šel někdo podívat do statistik, tak je to třeba už dvacet let. Určitě jsme soběstační byli, ale ty stavy drůbeže se postupně snižují tak, jak se zvyšují nároky na ustájení zvířat, welfare nebo kontrola zdraví,“ popsal.
Za šíření ptačí chřipky mohou především divocí ptáci, shodují se Vorlíček s Dobrovolným. V častějším výskytu nemoci v Česku hraje podle Dobrovolného roli i oteplování.
„Ono je to dáno změnou chování tažných ptáků. Tím, jak se otepluje, tak tady nacházejí loviště. Potom od divokých hus, kachen, labutí a volavek dochází k přenosům do chovatelských zařízení, protože ten virus ptačí chřipky s sebou nese ta divoká drůbež,“ vysvětlil předseda Svazu chovatelů drůbeže.
Kde jsou mrtví ptáci?
Další část dezinformačního e-mailu vznáší otázku, proč, pokud je ptačí chřipka tak nebezpečná, tedy všude nejsou mrtví ptáci.
Ptačí chřipka zasáhla chov drůbeže v Chocni. Bude nutné zlikvidovat 70 tisíc slepic a kohoutů
Číst článek
„Máme od začátku roku šest případů, kdy byla nalezena těla uhynulých ptáků. Pamatuji si na loňský rok, kdy ten virus napadl racky, kteří velmi rychle a ve velkém počtu hynuli. Bylo několik lokalit v České republice, kde byly stovky uhynulých ptáků,“ připomněl Vorlíček. O uhynulé ptáky se navíc podle Vorlíčka často postarají dravci.
„Je zajímavé, že nikde v Německu či Rakousku, Francii či Španělsku v příhraničních obcích, se takové nájezdy veterinářů a bitky drůbeže nekonají,“ podivuje se také dezinformační e-mail.
S ptačí chřipkou jsou na tom ale podle mluvčího Státní veterinární správy všechny evropské státy víceméně stejně. Podle předsedy Svazu chovatelů drůbeže České republiky jsme na tom možná ještě o něco lépe než ostatní.
„Mají s tím (země kolem Česka, pozn. red.), řekl bych, asi větší problém než u nás. Zde ty výskyty ptačí chřipky nejsou tak časté. Třeba naši společnost toto onemocnění postihlo poprvé v historii a my jako firma existujeme nějakých 27 let,“ uzavřel Dobrovolný.
