„V přeplněných halách je dvacet nebo více kuřat na jeden metr čtvereční. Dorůstají do nepřirozených rozměrů, lámou se jim nohy a vyklubují se jim z kloubů,“ popisuje aktivista.
„Ptačí chřipka – vypadá to, že tato hysterie je záměrně vyvolaná, aby byl náš národ co nejméně soběstačný a muselo se všechno dovážet,“ tvrdí dezinformační e-mail, který na pravou míru uvádí OVĚŘOVNA!
Jednalo se o první letošní ohnisko nákazy ptačí chřipkou v republice, druhé se týdnu objevilo v Skleném na Svitavsku. Obě chovné haly patří firmě Mach Drůbež.
V Kosoříně u Chocně na Orlickoústecku veterinární správa zahájila likvidaci velkochovu drůbeže. V úterý tam testy potvrdily nákazu ptačí chřipkou v jedné z deseti hal závodu.
Nákaza byla zatím potvrzena pouze v jedné hale, v ohnisku nákazy dojde i k likvidaci vajec. O situaci informoval ministr zemědělství i Krajská veterinární zpráva v Pardubicích.
Některé drůbežárny dokonce na čas přerušily výrobu, přesto jim hrozí ztráty. Zemědělský svaz ukazuje i na nevýhodné podmínky českých zemědělců oproti třeba těm v Polsku.
Zákaz venkovního chovu drůbeže vyhlásila veterinární správa v polovině prosince kvůli šíření ptačí chřipky, nyní se podle veterinářů nákazová situace v Česku zlepšila.
Ptačí chřipka v Česku. Proč se šíří? Jak zdraží vejce? Kolik slepic budou muset veterináři vybít? A dokážeme chovat drůbež tak, aby se nemoci nešířily a ptáci měli spokojený život?
Ztráty u kuřat, kachen a krůt jsou ve skutečnosti větší, protože do bilance utracených ptáků není zahrnuto preventivní vybíjení zdravých zvířat v okolí ohnisek nákazy.
„Čtyři ohniska se nacházejí ve Středočeském a dvě v Jihočeském kraji. Ve všech případech se jednalo o vysoce patogenní variantu, která může být přenosná na člověka,“ dodala Státní veterinární správa.
V halách se ještě minulý týden nacházelo 188 000 kusů drůbeže. S likvidací zbývajících ptáků začnou veterináři v úterý, několik dní se čekalo na dodávku oxidu uhličitého, kterým se slepice utrácejí.
Nízce patogenní chřipka byla v Česku naposledy v chovu zjištěná v roce 2010, u volně žijících ptáků v roce 2012. V následujících případech šlo vždy o vysoce patogenní variantu.
Testy letos potvrdily na kachních farmách společnosti Perena postupně 12 ohnisek ptačí chřipky. Kvůli tomu museli veterináři utratit nejméně desítky tisíc zvířat.
V případě Pereny jde o chov v Královéhradeckém kraji ve Starém Bydžově. Další ohniska jsou v malochovech v obci Třebotov v Praze-západ a v obci Vysočany na Tachovsku.
Ohniska v chovech se v ČR nachází v šesti krajích, kromě Středočeského a Moravskoslezského také v Jihočeském, Pardubickém, Plzeňském a v Kraji Vysočina.
Šéfka Rospotrebnadzoru Anna Popovová uvedla, že variantou A(H5N8) se nakazilo v prosinci sedm pracovníků drůbeží farmy na jihu Ruska. Cítí se podle ní dobře.
Do Česka se zhruba od poloviny dubna dostalo 16 tun polského drůbežího maso se salmonelou. Nejspíš se všechno snědlo, protože výsledky testů dostali veterináři až po datu spotřeby masa.
Zásilku objevili ve velkoobchodním skladu Petr Novotný – Gastroplus v Lounech. Veterináři nyní zjišťují, kam maso dále šlo, část zásilky byla distribuovaná do stravovacích služeb.
Spotřeba masa v Česku se loni meziročně nezměnila, když zůstala na 80,3 kilogramu na osobu. O půl kilogramu na 27,3 kg se však zvýšila spotřeba drůbežího masa a byla nejvyšší od roku 1948.
Většina obchodních řetězců v minulém týdnu po reportáži České televize pořadu 168 hodin uvedla, že plánuje prodávat po roce 2025 pouze vejce z neklecových chovů.