„Ptačí chřipka – vypadá to, že tato hysterie je záměrně vyvolaná, aby byl náš národ co nejméně soběstačný a muselo se všechno dovážet,“ tvrdí dezinformační e-mail, který na pravou míru uvádí OVĚŘOVNA!
Utrácení začne ve středu. Ve Vanči, části obce Pyšel, už 15. února kvůli stejné nákaze utratili 11 500 slepic v první hale a o den později 44 000 slepic v Častoticích.
Na obou hospodářstvích již byla přijata předběžná opatření. V návaznosti na změnu nákazové situace budou rozšířena ochranná pásma okolo chovů a v nich vyhlášená mimořádná veterinární opatření.
Jednalo se o první letošní ohnisko nákazy ptačí chřipkou v republice, druhé se týdnu objevilo v Skleném na Svitavsku. Obě chovné haly patří firmě Mach Drůbež.
V Kosoříně u Chocně na Orlickoústecku veterinární správa zahájila likvidaci velkochovu drůbeže. V úterý tam testy potvrdily nákazu ptačí chřipkou v jedné z deseti hal závodu.
Nákaza byla zatím potvrzena pouze v jedné hale, v ohnisku nákazy dojde i k likvidaci vajec. O situaci informoval ministr zemědělství i Krajská veterinární zpráva v Pardubicích.
Česko je podle WOAH rostá ptačí chřipky u drůbeže od 11. července letošního roku. Přestože se situace uklidnila i v Evropě, nákaza u volně žijících ptáků se nadále vyskytuje.
Objevily se spekulace, zda se kočky nemohly nakazit po požití drůbežího masa, kterým byly krmeny. To však šéf PIWET Stanislaw Winiarczyk nepovažuje za pravděpodobné.
Na ptačí chřipku zemřela například tři mláďata na komínu v průmyslovém areálu v Chomutově. Další podezřelá úmrtí sokolího páru zaznamenali ornitologové v cementárně v Čížkovicích na Litoměřicku.
Kormoráni guánoví, kteří žijí na pobřeží Chile, Peru a Ekvádoru, patřili svého času k největším „producentům“ hnojiva zvaného guáno. Trus tohoto druhu kormoránů je velmi ceněným hnojivem
V Česku jde letos o 21. ohnisko ptačí chřipky. Kromě toho byla v zemi v 18 případech potvrzena nákaza u volně žijících ptáků, z toho deset případů se týkalo racků.
Simulace ukázala, že zmutovaný virus ptačí chřipky, který by se přenášel z člověka na člověka, by dokázal ve Spojeném království zabít až 15 00 lidí za jeden den.
Nově potvrzený genotyp je podle veterinární správy pro racky stejně nebezpečný, jako je podtyp ptačí chřipky označovaný jako H5N1 nebezpečný pro hrabavou drůbež.
Nákaza se objevila u volně žijících ptáků. Státní veterinární správa tak nebude přijímat žádná opatření. Přistoupí k nim až v případě, že se ptačí chřipka objeví v některém z chovů.
„Cenu vajec ovlivňuje také vyšší poptávka, která bude nyní před Velikonocemi,“ míní předsedkyně představenstva Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá.
Zákaz venkovního chovu drůbeže vyhlásila veterinární správa v polovině prosince kvůli šíření ptačí chřipky, nyní se podle veterinářů nákazová situace v Česku zlepšila.
Masivním úhynem se zabýval mezinárodní vědecký tým, který u všech zkoumaných lachtanů objevil přítomnost ptačí chřipky. Zjištění z Peru jsou podle vědců znepokojující.
Ptačí chřipka v Česku. Proč se šíří? Jak zdraží vejce? Kolik slepic budou muset veterináři vybít? A dokážeme chovat drůbež tak, aby se nemoci nešířily a ptáci měli spokojený život?
Bedřich Zapletal, senior z Brodu nad Tichou, chová za svým domem slepice a několik poštovních holubů. Přitom žije jen půl kilometru od velkochovu, kde se minulý týden prokázála nákaza ptačí chřipkou.
„Nevím, zda se v té aktuální nákazové situaci v Evropě tolik drůbeže vůbec na chov vůbec sežene, v jakém stáří a kdy začne snášet,“ říká předsedkyně drůbežářské unie Gabriela Dlouhá.