Davidová o nepohodě v týmu: Zázemí nebylo takové, jaké by mělo být, když se závodníkovi nedaří
Byla zvyklá na úspěchy, tuto zimu se jich ale biatlonistka Markéta Davidová nedočkala. Ani jednou nebyla na stupních vítězů a navíc řešila neshody uvnitř týmu. Česká reprezentantka to řekla po skončení sezony v rozhovoru pro Radiožurnál Sport.
Markéto, je něco v této sezoně, co vám udělalo radost?
Myslím, že pár závodů by se našlo, a myslím, že většina z nich byla v tom posledním trimestru.
Asi hlavně ve stíhacích závodech, ve kterých jste v součtu Světového poháru a mistrovství světa byla čtyřikrát v elitní desítce. A byly to jediné elitní desítky v sezoně.
Bohužel letos sprinty nevycházely úplně tak, jak bych potřebovala. A jelikož se od toho odvíjí další závod, tak spousta závodů byla dopředu trochu pokažená. Ale když to tak vezmu zpátky, tak jsem fakt bojovala jako vždycky, i když jsem věděla, že ten výsledek z toho nemůže být žádný pěkný, tak jsem se opravdu snažila vždycky jezdit na maximum.
Italka Vittozziová ovládla Světový pohár biatlonistek, malý glóbus patří Francouzce Jeanmonnotové
Číst článek
Bojovala jste jako vždycky, ale ne vždycky to přineslo dobrý výsledek nebo takový, jaký byste i od sebe sama očekávala. Co bylo v této sezoně jinak než v těch předchozích?
Těžko říct. Myslím, že začátek mi trochu ujel, nebo… Nevím. Něco se někde podcenilo nebo tak a bohužel jsem se v tom plácala. A ten druhý trimestr si myslím, že zázemí nebylo takové, jaké by mělo být, když se závodníkovi nedaří, takže tam si dovolím říct, že byl problém trochu někde jinde.
Jako že jste očekávala nějakou větší, řekněme, psychickou podporu, nebo co si pod tím představit?
Asi se k tomu nechci veřejně vyjadřovat, ale mám potřebu to aspoň minimálně naznačit, protože si myslím, že lidi, kterých se to týká, tak jestli to uslyší, tak se třeba chytnou trochu za nos.
A můžete aspoň trochu naznačit, o co jde?
Myslím, že tohle asi není potřeba. Potřebuji si to sama ještě v hlavě zpracovat, protože si celou tuhle sezonu táhnu balíček věcí, co bych si chtěla ještě, až bude klid, přebrat v hlavě a nějak je vyhodnotit. Takže asi to nechám až na později, jestli se mi o tom bude chtít mluvit.
Horší střelba
Určitě si fanoušci biatlonu všimli několika věcí. Asi tou nejviditelnější je pokles střelecké úspěšnosti, která byla v minulé sezoně na 85 procentech, teď je to 79. Najdete nějakou příčinu?
Asi těžko říct. Myslím, že tohle je také asi na nějaké zhodnocení s trenéry. Trochu jsem se hledala na začátku sezony ve střelbě. Myslím, že pak jsme takové ty zásadní problémy odstranili, ale nevím. Musím říct, že v ženském biatlonu se začalo střílet dobře a rychle, takže myslím, že největší posun byl v tom, že holky střílely nuly za dvacet a byl to standard.
Spíše mi sedí delší závody, objasňuje Davidová výsledkové výkyvy. V kanadské stíhačce dojela osmá
Číst článek
Možná jste se i tím nechala strhnout, že jste se jim chtěla vyrovnat a ono to nešlo?
To si nemyslím. Myslím si, že jsem trochu zrychlila loni, ale jinak jsem ve spoustě závodů furt střílela tak, abych se aspoň snažila trefit. Takže si nemyslím, že by mě to úplně ovlivňovalo.
Dělala jste něco ve střelbě jinak ať už v přípravě, nebo v samotné sezoně?
Taky si nemyslím.
A pokud se budeme bavit o běhu, tak ten byl v této sezoně, řekl bych, podobný jako v předchozích, pokud jde minimálně o umístění v běžeckých časech, o nějaký průměr, tak jak byste zhodnotila běžeckou připravenost, běžeckou výkonnost?
Myslím, že taky byly lepší a horší závody. Myslím si, že bylo dost zřetelně vidět, když jsme měly dobré lyže a když jsme neměly dobré lyže, takže si myslím, že to hrálo taky velkou roli.
Ale samozřejmě bych si myslela, že na tom budu trošičku lépe, v letní přípravě se cítím lépe, než jsem se cítila dřív. Na kolečkových lyžích jsem nikdy nebývala silná a teď si myslím, že jsem to trochu dohnala, ale bohužel se to ne vždycky promítne do zimní sezony.
Problém s lyžemi
Když jsem se o vás bavil s francouzskými kolegy, tak zmiňovali váš přechod z jedné značky lyží na jinou před dvěma lety. Tak když se zatím ohlédnete, protože jste úplně ty nejlepší běžecké sezony zažila předtím, tak má to podle vás nějaký vliv, nebo ne?
To si nemyslím. Myslím si, že se teď ke mně dostávají dobré lyže.
Ale ne vždycky byly dobře připravené?
Asi tak bych to řekla.
Jak moc jste tuhle věc řešili třeba i v týmu, myslím ať už obecně, nebo přímo i se servismany?
Myslím, že jsme se ji snažili řešit všichni celou sezonu, letos to asi bylo největší téma, ale nevím, jestli jsme se všichni dobrali ke stejnému závěru a taky jsou to věci, které musíme vyřešit v týmu, a ne to řešit veřejně.
Davidová doběhla ve stíhačce v Canmore osmá. Vittozziová díky výhře získala malý křišťálový glóbus
Číst článek
Když se ještě vrátím ke střelbě, tak před touto sezonou i během ní se týmu více věnoval Matthew Emmons jako střelecký kouč. V předchozích pomáhal hlavnímu trenérovi Egilu Gjellandovi Jiří Holubec, který byl ale převelen k B týmu. Jak hodnotíte tento efekt?
Trochu to způsobilo, že jsme trénovali dohromady s klukama. Měli jsme víc soustředění a v půlce přípravy nám odešel druhý trenér, takže na nás najednou Egil byl sám. Všichni pomáhali, kde se dalo, protože u biatlonu buď musí být trenér na střelnici, nebo může být na trati a Egil se nemůže rozpůlit. Matt nám proto hodně pomáhal na střelnici, aby Egil mohl být na trati a říkat nám i něco k technice a tak.
Musím říct, že mi letos Egil s Mattem neskutečně pomohli. Myslím si, že to jsou lidé na správném místě, a nejsem si jistá, jestli je tady umíme úplně docenit tak, jak by si zasloužili.
Na druhou stranu, střelecká procenta u většiny týmu, když vezmeme v potaz i muže, šla dolů. Za to střelecký kouč určitě nese zodpovědnost.
Děláme biatlon. Pokud se bavíme o poklesu střelecké formy, tak bychom se měli bavit i o běžecké formě. Data nemám, ale myslím si, že by to také nějak vypadalo.
Takže když se člověk cítí lépe na běžkách, tak mu to i poté na střelnici lépe pálí.
Samozřejmě.
‚Počkám, co se stane na jaře‘
Když jste procházela sezonou a ne vždy se vám úplně dařilo a ne vždy byla třeba atmosféra v týmu dobrá, co se vám honilo hlavou? Měla jste pořád chuť bojovat, nebo jste někdy z toho byla taková, jak se říká, položená?
Letos jsem ji hodněkrát ztratila a můžu říct, že kdyby tady nebyli Matt s Egilem, tak sezonu rozhodně letos nedojedu.
Že byste ji uzavřela předčasně?
Ano.
Už toho máme plné kecky, říká Davidová po Soldier Hollow. Ve stíhačce vyrovnala sezónní maximum
Číst článek
Co vás vedlo k těmto úvahám?
Myslím, že moje výsledky a to, co se dělo. Bylo toho opravdu moc.
Když vás tak poslouchám, tak o pokračování biatlonové kariéry máte jasno? Nebo nejsou tam i nějaké takové černé myšlenky?
To si úplně nemyslím, ale samozřejmě si trochu i počkám, co se stane na jaře.
To znamená změny v realizačních týmech?
Ano.
Co by se muselo stát, abyste skončila?
Myslím, že to nemá cenu rozebírat. Chuť do biatlonu mám, ale jsou za mě nějaké lidské věci, které jsou absolutně nepřípustné. Bohužel mám v povaze, že nemám ráda nespravedlnost a často za ni bojuji, i když se třeba netýká mě. To mi asi častokrát přihoršuje, ale asi taková jsem. Uvidíme, co se bude dít.
Očekáváte spoustu debat, ať už se sportovním ředitelem Ondřejem Rybářem, anebo šéfem svazu Jiřím Hamzou?
Myslím si, že už nějaké asi probíhaly a bylo by fér, aby nějaké ještě proběhly. Myslím si, že to je namístě.
‚Užiju si koně‘
Jedna ze změn, která proběhla, je, že aktuálně nestudujete vysokou školu, která vás hodně zaměstnávala, a nebyla v předchozích letech jenom jedna. Nemohl by být tohle recept zkusit se zase na nějakou přihlásit, jestli hlava nebyla až moc zaměstnaná biatlonem?
Samozřejmě by to tak mohlo být, ale já jsem i letos studovala. Měla jsem kurzy, které nebyly škola, ale byly to kurzy, na které jsem také dělala zkoušky, takže jsem se také učila.
Davidová se ve stíhačce posunula do elitní desítky, o čtyři pozice si v Soldier Hollow polepšila i Voborníková
Číst článek
Můžete prozradit, o co šlo?
Equine Body Worker. Zjednodušeně to je takové fyzio koní.
Takže by z vás byla jednou fyzioterapeutka koní, což je možná něco, k čemu dlouho směřujete?
K tomu by byla cesta asi ještě dlouhá, ale netajím se tím, že až skončím, chtěla bych pracovat někde u zvířat, takže to je jeden z takových dalších bodů, které mě baví a dávají mi smysl do budoucna.
Přerušil jsem vám myšlenku, jestli hlava nebyla potřeba zaměstnávat ještě víc něčím jiným než střílením a běháním.
Koupila jsem si koně, takže ten mě zaměstnával taky dostatečně. Napsala jsem dvě diplomky, učila se na dvoje státnice… ono zas tato studijní motivace není bezedná.
Na co se těšíte nejvíc teď po sezoně?
Těším se, že budu doma a že si konečně trochu víc užiju i koně, protože jsem si ho pořídila před sezonou a potom už jsem byla hodně pryč. Těším se tedy, že se budeme ještě víc poznávat.
