Mise Čchang-e 6 odebere z Měsíce asi dva kilogramy vzorků. Jejich analýza by podle čínských vědců měla poskytnout detailnější informace o historii Měsíce, Země a sluneční soustavy.
„Představte si, že by celý svět nesynchronizoval čas – nakolik chaotické by to bylo a jak náročné by byly každodenní aktivity,“ řekl Reuters nejmenovaný úředník OSTP.
Díky sobotní silné erupci na Slunci by v neděli večer a v noci mohla být vidět i z Česka polární záře, která je v nižších zeměpisných šířkách vzácná, míní vědci.
Japonsko se 19. ledna stalo pátou zemí, která dokázala své zařízení dopravit na přirozenou oběžnici Země. Přistání se zdařilo s odchylkou 55 metrů od vytyčeného cíle.
„Víme, že je modul v pořádku, ale nedokážeme říct, jestli je schopen plnit všechny funkce,“ říká Jan Spratek, popularizátor kosmonautiky z pražské Hvězdárny a planetária.
„Po vyřešení problémů s komunikací operátoři potvrdili, že Odysseus je ve vzpřímené poloze a začal posílat data. Nyní pracujeme na odeslání prvních obrázků z lunárního povrchu,“ uvedla firma.
Americký vesmírný modul Odysseus odstartoval na raketě Falcon 9 na Měsíc. Pokud bude mise pokračovat úspěšně, na měsíční povrch dosedne ve čtvrtek 22. února.
Americké společnosti SpaceX a Intuitive Machines kvůli technickým potížím odložily start mise IM-1, která měla zamířit k Měsíci s vědeckým nákladem. O start se pokusí znovu ve čtvrtek ráno.
Není jasné přesné datum, kdy modul ukončí svou činnost na oběžnici Země. Nebyl ale navržen tak, aby přestál lunární noc, při níž panují extrémně nízké teploty. Ta začne ve čtvrtek.
Agentura JAXA slíbila sdělit další podrobnosti na tiskové konferenci. V živém přenosu informovala o výšce, rychlosti a poloze modulu bez lidské posádky.
Artemis II měla na konci letošního roku s posádkou kopírovat trajektorii první mise, která v prosinci 2022 Měsíc obletěla. V rámci mise Artemis III měli na Měsíci přistát dva astronauti.
Spor podle agentury AFP ilustruje debaty ohledně využití Měsíce pro soukromé zájmy v době, kdy se po desítkách let útlumu přirozená družice Země dostala opět do popředí zájmu.
Vědci z Fyzikálního ústavu v Opavě zveřejnili přehled zajímavých astronomických úkazů pro rok 2024. Jsou mezi nimi například polární záře, zvířetníkové světlo nebo nově objevená kometa.
„Jejich aktivita je zajímavá tím, že občas bývají velice jasné, protože jsou tvořeny většími částicemi,“ říká o Tauridech astronom Petr Horálek z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě.
Jde o vůbec první studii, která ukazuje, že se savci mohou být schopni rozvíjet ve vesmíru, píše se ve společném prohlášení národního institutu Riken a univerzity v Jamanaši.
Loď Šen-čou 17 vystřídá dosavadní posádku. Stanice Tchien-kung, sestávající ze tří modulů, byla dobudována koncem loňského roku. Její životnost Peking odhaduje na patnáct let. Uvedla to agentura AP.
Jev jako první viděli lidé ve státě Oregon na severozápadě USA, pak přišly na řadu pozorovatelé v amerických státech Nevada, Utah, Nové Mexiko a Texas. Jev bude patrný také v zemích Střední Ameriky.
„Pokusili jsme se navázat komunikaci s modulem Vikrám a vozítkem Pragján, abychom se přesvědčili o tom, v jakém jsou stavu. Nezachytili jsme ale žádný signál,“ uvedla ISRO.
V případě úspěchu bude Japonsko pátou zemí, která dokázala přistát na Měsíci. Koncem srpna tento úspěch slavila Indie, když její sonda Čandrájan-3 přistála u jižního pólu Měsíce.
Čeští vývojáři, vědci a firmy sestavili celkem sedm projektů družic, pět vědeckých a dva pro státní účely. Jsou to satelity s hmotností okolo sto kilogramů, tedy větší než jakákoli jiná česká družice.
Po průzkumu jižního pólu Měsíce, při kterém indický robot mimo jiné potvrdil přítomnost síry, byl přístroj uveden do spánkového režimu. Extrémně nízké teploty lunární noci ho možná zničí.
Jejím úkolem bude studovat takzvaný sluneční vítr, tedy proud částic vycházejících vysokou rychlostí ze Slunce, které mají velký vliv i na planetu Zemi. Způsobují totiž ionizaci atmosféry.