Tři veslaři Oxfordu před tradičním závodem univerzitních osmiveslic měli zdravotní problémy, které mohla způsobit bakterie E. coli. Zatím není jasné, jestli se nakazili ve znečištěné Temži.
Ušlechtilá plíseň, která se využívá pro výrobu sýrů, totiž existuje jen v laboratorních podmínkách a její reprodukce začíná být značně problematická. Podle vědců tak může „vymřít“.
V prosinci 2023 se bakterie legionelly objevila na vysokoškolských kolejích Technické univerzity v Liberci. U studentky se nemoc projevila kašlem a horečkou, dosud má problémy s dýcháním.
Nová antibiotika reagují na bakterie známé pod zkratkou Crab, které jsou rezistentní vůči běžným antibiotikům, Světová zdravotnická organizace je proto považuje za jedny z nejnebezpečnějších patogenů.
Genetické inženýrství není jen tématem sci-fi filmů. Dnes díky němu pěstujeme výživnější plodiny anebo léčíme závažné nemoci. Tento vývoj zásadně urychlil objev metody CRISPR/CAS.
„Jsou to polyestery přírodního původu, které mají velký potenciál nahradit plasty, které dneska vyrábíme z neobnovitelných zdrojů – z ropy, z uhlí,“ říká Pavel Dvořák, vedoucí výzkumné skupiny.
Celkem bylo v Polsku do nemocnic přijato nejméně 160 osob nakažených legionellou, z čehož 107 pacientů bylo hospitalizováno v Rzeszówě, který je ohniskem infekce.
Hygienici se snaží najít zdroj nákazy, vzorky vody odebrali mimo jiné v domácnostech nakažených. Kvůli šíření bakterie město svolalo krizový štáb a rozhodlo, že posílí dezinfekci veřejného vodovodu.
Rybáři v Přelouči používají k čištění pískovcového rybníku bakterie. Podle odbornice z Vysoké školy chemicko-technologické se jedná o vhodnou metodu odbahňování vod.
„A je to asi proto, že netopýři žijí mimo zemský povrch. My jsme zemští a oni létají. Létají asi 64 miliónů let a od té doby se v podstatě tyto dva světy nekřížily.“
Před nebezpečím propuknutí cholery už dříve varovalo ukrajinské ministerstvo zdravotnictví. Odborníci zdůrazňují důležitost prevence. Například voda ze studní se smí používat až po vyhodnocení vzorků.
Studie podle ní ukázala zatím jen to, že mikroplasty mění složení bakterií v těle statisticky významným způsobem. Jak a jak moc to působí na zdraví, teprve zbývá vyzkoumat.
Výzkumníci z Brna zkoumají, jestli jídlo z rozvozu může obsahovat nebezpečné bakterie. Ty se v pokrmu množí, když jeho teplota klesne pod 60 stupňů Celsia. Strávníkům mohou způsobit zažívací potíže.
Vědci během vývoje použili algoritmus umělé inteligence, který byl ze vzorku více než šesti a půl tisíce sloučenin schopný identifikovat antibakteriální molekuly.
„Je to unikátní model, protože prostředí bez bakterií neexistuje nikde na světě, kromě sterilních operačních sálů v nemocnicích nebo specializovaných zařízení,“ tvrdí vedoucí vědeckého týmu..
Odpadní voda, ve které jsou rybí výkaly nebo zbytky krmiva, se vypouští rovnou do kanalizace. Doktorand Mendelovy univerzity chce tuto vodu zachytávat a využívat ji dál třeba jako hnojivo.
Nových antibiotik je málo a jejich vývoj je časově i finančně náročný. V Česku sice spotřeba antibiotik v covidových letech klesla, loni se ale opět přiblížila úrovni z roku 2019.
Xylella fastidiosa napadá mízní systém, který dokáže úplně ucpat. Větve a listy pak nemají vodu a uschnou. Bakterii pak přenáší různé druhy hmyzu, které mízu sají.
Princip vědci z Barcelony testovali na myších. Využili pro to konkrétní bakterii nazvanou Pseudomonas aeruginosa, která způsobuje zápaly plic u lidí s plicní ventilací.
Na Aljašce se objevují nová tzv. termokrasová jezera, která vznikají, když věčně zmrzlá půda - tedy permafrost - rozmrzne v důsledku stoupajících teplot, povolí a propadne se.
V českém tisku se v úterý dočtete, že obce hrozí kvůli vysokým cenám energií zavíráním škol. Samosprávy požadují po vládě pomoc – a to například ve formě finančních kompenzací. Píše to deník E15.