Prasata, která se nikdy nesetkala s bakterií. Vědci na Náchodsku je využijí na výzkum chronické podvýživy
Vědci v Novém Hrádku na Náchodsku dělají tak trochu kosmický výzkum. Jen pár kilometrů od hranice s Polskem tam sídlí speciální laboratoř gnotobiologie Mikrobiologického ústavu Akademie věd, kde experti dostali na další úroveň dlouholetý projekt, ve kterém se snaží zmírnit následky chronické podvýživy. Dosavadní výsledky ověřují na prasatech, která žijí v naprosto sterilním prostředí.
Laboratoří se ozývá kvičení šestidenních selat – doteď spala, ale už začínají mít hlad.
Čeští vědci dělají výzkum následků chronické podvýživy, se kterým se dostali až na stránky časopisu Science. Více v reportáži Ondřeje Vaňury
„Je to kříženec miniprasátka, tudíž nejde o klasické velké masné plemeno. Když je měříme od kohoutku ke kořeni ocasu, tak mají kolem 16 centimetrů,“ říká vedoucí vědeckého výzkumného týmu Martin Schwarzer.
Malá prasata žijí v takzvaných izolátorech, které jsou v laboratoři všude kolem. „Jsou unikátní v tom, že si je tady vyrábíme sami. Jde o laminátové boxy, které mají prosklené horní patro, abychom viděli dovnitř,“ popisuje Schwarzer.
Z boxů trčí rukávy s rukavicemi. „Prostředí uvnitř izolátorů je naprosto oddělené od vnějšího prostředí. Selata přišla na svět z dělohy ve sterilním izolátoru, od narození jsou tedy v naprosto sterilním světě,“ dodává. Díky tomu je možné selata označit za bezmikrobní.
„Je to unikátní model, protože prostředí bez bakterií neexistuje nikde na světě, kromě sterilních operačních sálů v nemocnicích nebo specializovaných zařízení. Je to nepopsaný list,“ tvrdí Schwarzer.
Ultrazvuk nyní používají k diagnostice, ale také při plánování léčby. Sonograf pomáhá lékařům i na sále
Číst článek
Díky tomu mohou vědci provádět výzkumy a v průběhu se rozhodnout prasatům poskytnout vybranou bakterii. Protože se do té doby pohybovala ve zcela sterilním prostředí, mohou výzkumníci sledovat účinek konkrétní bakterie na organismus.
Řešení chronické podvýživy
„Kromě mléka tato prasata dostala i roztok glukózy, ve kterém byla speciální bakterie mléčného kvašení – jmenuje se Lactiplatibacillus plantarum WJL,“ vysvětluje vedoucí vědeckého týmu.
Tato bakterie dokáže zmírnit následky chronické podvýživy, zdejší vědci to ve spolupráci s francouzskými a německými výzkumníky zjistili na myších. Výsledky jejich práce nedávno zveřejnil časopis Science. Teď to chtějí potvrdit právě na prasatech.
Laboratoř gnotobiologie Mikrobiologického ústavu pár kilometrů od polské hranice nabízí vědcům podmínky, které jsou ojedinělé i na evropské poměry. „Vzorky potom analyzujeme zde v laboratoři. Prase je fyziologicky blíže k člověku, takže se budeme snažit víc definovat aktivní látku z bakterie,“ dodává Schwarzer.
