Jižní Evropu trápí bakteriální nákaza olivovníků. Hrozí, že uhynou miliony stromů
Mohou stromy dostat covid? Jihem Evropy se šíří nebezpečná nákaza, která dokáže vyhubit celé sady staletých olivovníků. Zemědělcům v Portugalsku a Španělsku dělá těžkou hlavu bakterie xylella fastidiosa. Portugalské ministerstvo zemědělství před pár dny potvrdilo, že se v zemi rychle šíří a napadá minimálně 75 různých druhů rostlin, včetně citrusů, vinné révy, třešní, mandloní nebo broskvoní.
Největší hrozbu ale představuje pro olivovníky, které dokáže tato bakterie relativně rychle zahubit. Podle pěstitelů oliv nová zjištění představují tak velký nárůst, že jsou hrozbou pro celé odvětví, které přitom vytváří až polovinu celosvětové produkce olivového oleje. Podle nich je nutné provést drastická opatření, aby se situace nedostala tak daleko, jako před pár lety v jižní Itálii.
Sto tisíc jiker lososa nasadí ochranáři do říčky v Českém Švýcarsku, potěr vypustí v dubnu
Číst článek
V Apúlii na jihu Itálie se nákaza pocházející z Jižní Ameriky objevila v roce 2013 a v následujících letech zdecimovala tisíce hektarů olivových hájů a na 6 milionů staletých stromů. Od té doby se bakterie rozšířila na Baleárské ostrovy, na jih Francie, do Řecka i do Španělska. Všechny snahy o její zastavení skončily nezdarem, i když se kvůli tomu preventivně kácely stovky tisíc stromů - nejen olivovníků, ale třeba i mandloní.
Xylella fastidiosa napadá mízní systém, který dokáže úplně ucpat. Větve a listy pak nemají vodu a uschnou. Bakterii pak přenáší různé druhy hmyzu, které mízu sají. Těch je tolik a tak početných, že není možné stromy před přenašeči chránit.
Lék zatím neexistuje, i když se na něj snaží přijít skupiny vědců a zemědělců ze všech zasažených zemí. Španělský deník El País teď píše o skutečné armádě španělských vědců, kteří vytáhli do boje proti bakterii xylella fastidiosa a přibližuje jejich výzkumy.
Po nadprůměrném teple čeká Česko ochlazení. Může ohrozit ozimé plodiny, míní bioklimatolog
Číst článek
V přísně chráněných a izolovaných sklenících například zkoumají desítky různých variant bakterie v kombinaci s různými druhy oliv a jiných stromů a snaží se přijít na to, proč někdy bakterie strom rychle zabije a jindy nenapáchá vážnější škody - tedy kromě toho, že se z infikovaného stromu dál šíří. Snaží se také vypěstovat odolné kultivary, protože jedno už je jasné. Bakterie tady zůstane a vyhubit se ji nepodaří.
Očkování pro olivovníky?
Něco způsob na očkování se rodí ve Španělsku. Jeden z týmů pracuje na výzkumu něčeho, co by se mohlo nazývat mikroflórou stromu. Míza olivovníků bývá osídlena asi dvěma tisíci druhy bakterií a vědci se snaží přijít na to, jestli vyšší odolnost některých stromů nepramení právě ze složení téhle mikroflóry. Pokud se jim podaří namíchat ten správný koktejl, mohli by ho vpravit do stromů a tím je v podstatě očkovat.
Míň vody, víc eroze i záplav. Světové přehrady se zanáší, do roku 2050 přijdou o čtvrtinu kapacity
Číst článek
Další skupiny pak pracují třeba na rychlé detekci bakterie, která by umožnila napadené stromy vykácet ještě dřív, než se z nich nákaza začne šířit. Dokonce se pokoušejí cvičit psy, kteří by po čichu mohli být schopní bakterii odhalit.
Rozhodně je jasné, že Španělsku jde o hodně. V sadech tam stojí na 300 milionů olivovníků, některé z nich dokonce už od římských dob. Pěstitelé oliv tak upozorňují, že olivové háje nemají jen hospodářský význam, ale že jsou po tisíciletí pevnou součástí středomořské kulturní krajiny a kultury jako takové.
