Bomba k Hitlerovým narozeninám a lstivý anarchista. Kyjevská opera nese ve zdech dějiny
Zdi Ukrajinské národní opery Tarase Ševčenka v Kyjevě pamatují neobyčejné dějinné zvraty. Tato překrásná stavba stojí na místě divadla, které na konci 19. století lehlo popelem. Nedlouho na to vnikl do nové budovy anarchista, který zde zavraždil premiéra někdejšího carského Ruska. A za druhé světové války přímo do hlediště plného nacistů dopadla letecká puma. Jak to vypadá v zákulisí kyjevské opery dnes, zjišťoval Radiožurnál.
Do představení zbývá zhruba hodina. V hledišti je zatím šero, jediná záře se line z orchestřiště, kde je jeden osamělý hudebník. Na jevišti kulisáci vytahují a zase spouštějí kulisy.
"Hlediště nevypadá tak velké, ale má kapacitu čtrnáct set míst. Teď stojíme u orchestřiště, kam se vejde stovka hudebníků," ukazuje Larisa Tarasenková na dosud prázdné židličky a osiřelé partitury. Tahle elegantní usměvavá dáma v kyjevské opeře pracuje a její historii má v malíčku.
Atentát na premiéra
"Orchestřiště je větší, než bývalo. Takže dnes už nemůžeme jít na místo, kde byl Pjotr Stolypin smrtelně raněn," připomíná paní Larisa atentát na někdejšího předsedu vlády carského Ruska. Pjotr Stolypin byl premiér-reformátor za časů cara Mikuláše II. Stolypin se v létě roku 1911 do opery vydal, i když ho policie varovala. Zvěstí, že někdo usiluje o premiérův život, nakonec využil sám vrah - anarchista Dmitrij Bogrov.
"Lístky se nedaly koupit, a tak si je Bogrov opatřil přímo u ochranky. Nalhal jim, že zná člověka, který se pokusí premiéra zabít a že ho dokáže identifikovat. Nakonec byl ale tím vrahem on sám," líčí Larisa Tarasenková.
Během přestávky Bogrov vytáhl pistoli a přímo před očima cara Mikuláše II. a jeho dvou dcer ruského premiéra dvakrát střelil. "Jednou kulkou trefil Stolypina do ruky, druhou zasáhl jeho mediali na hrudi. Jenže ta se roztříštila, střepiny se dostaly do jater a premiér později zemřel."
Česká překvapení
Carský soud pak nechal Bogrova v Kyjevě oběsit. Larisa Tarasenková ještě ukazuje na české varhany a přes potemnělé jeviště se vydáváme se do zákulisí za dalším českým překvapením. Prvním sólistou zdejšího baletního souboru je totiž Čech Jan Váňa.
Domy jako obří malířská plátna. Světoví umělci zaplnili ulice Kyjeva svými malbami
Číst článek
"Líbí se mi tady pracovně, já jsem sem přišel tancovat klasiku, tohle divadlo má v klasických baletech bohatou tradici," říká Váňa. Vysvětluje také, že v Kyjevě se neocitl náhodou: "Na tanenční konzervatoři jsme sem jeli na soutěž jako studenti, pak se vyskytla možnost roční stáže. A jsem tady už jedenáct let, takže doufám, že (zůstanu ještě) dalších jedenáct," směje se český tanečník.
V tu dobu už má na sobě bílou paruku a kostým, za chvíli se totiž promění v knížete Poťomkina na carském dvoře. Technici za oponou mezitím něco mumlají do vysílaček.
Nepřipravuje se tady ovšem jenom večerní představení, v zákulisí je dokonce i baletní škola. Dva mladíci před zrcadlovou stěnou stříhají jednu piruetu za druhou, zatímco na ně rozčileně dupe jejich mistr.
Bomba, která nevybuchla
Přes maskérnu a sklad rekvizit se dostáváme zase zpátky do teď už nádherně rozvíceného, pozlaceného hlediště, které se už pomalu zaplňuje. A Larisa Tarasenková připomíná ještě jeden těžko uvěřitelný historický okamžik z dob, kdy Kyjev obsadili nacisté.
"Na Hitlerovy narozeniny v roce 1943 dávali Wagnerova Lohengrina a na divadlo plné nacistických pohlavárů shodil sovětský bombardér pumu. Bomba prorazila střechu, v hlediští zabila pár lidí a prorazila i podlahu, kde uvízla. O všechnu tu krásu jsme mohli přijít, ale bomba nevybuchla," popisuje paní Larisa.
Teď už ale začíná představení - a to už je potřeba vypnout nejen mobilní telefony, ale také nahrávací zařízení.
