„Zřejmě selhání v širším perimetru.“ Atentát na Fica jako zlomový moment pro Slovensko

Praha/Bratislava 16. května 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Reportér z místa činu

Ke střelbě na ministerského předsedu Roberta Fica (Směr) došlo po výjezdním jednání vlády ve městě Handlová, západně od Banské Bystrice. Kde přesně v Handlové k tomu mělo dojít?
Bylo to v Handlové před domem kultury, kde se konalo rokování vlády.

Jak se to odehrálo?
Skončila tisková konference, ze které premiér Fico odešel dřív. Ministry tam nechal. My jsme tam byli s nimi. Psal jsem výstup z rokování vlády a uslyšel jsem čtyři výstřely. Byl jsem v prvním poschodí. Běžel jsem okamžitě k oknu, podíval se dolů a viděl premiéra, jak je na zemi a jeho ochranka se ho pokouší zvednout. Naložili ho do auta a okamžitě odvezli. Za ním ještě další pacifikovali střelce.

V kolik hodin k tomu mělo dojít? A jak rychlé to bylo?
Teď vám vůbec nedokážu říct, kolik bylo hodin, ale někdo říkal, že to bylo kolem třetí.

Viděl jste jak a kde je Fico zraněný?
V té chvíli jsem neviděl, že je zraněný. Neviděl jsem nic, jen to, že není v dobrém stavu, protože když se ho snažili postavit, tak se sice snažil, ale moc se mu to nedařilo. Byl to nepěkný pohled.

Mluvil jste s lidmi na místě, kteří byli přímo u Fica, když padly výstřely. Co vám řekli, že viděli?
Mluvil jsem s šesti nebo více lidmi, kteří tam byli. Všichni popisovali stejný scénář – Robert Fico k nim přichází, jdou si s ním podat ruku, pak se ozvalo bouchnutí. Někdo říká tři, někdo čtyři bouchnutí. Někteří to popisovali jako by jim u ucha vybuchla petarda. Náhle viděli, jak Robert Fico padl na zem a jak přibíhají ochrankáři a pacifikují nějakého muže. Na tom se všichni shodli. Někteří tvrdili, že viděli zranění na hlavě, někteří – ale jen jeden nebo dva – si vybavují, že viděli zranění i na hrudi, ale já jsem to neviděl.

Kolik bylo na místě lidí?
Odhadem tam mohlo být 15 až 20 lidí.

Bezpečnostní poradce k chování ochranky

Ke střelbě na Slovensku došlo v momentě, kdy slovenský premiér šel pozdravit dav lidí na takovém menším náměstí. Jak v takové chvíli ochranka funguje? Co její členové sledují? Jaké zaujímají pozice? 
Na úvod bych chtěl říct, že jakýkoliv pohyb chráněné osoby na veřejném prostranství je noční můrou pro každou ochrannou službu, protože to je to nejtěžší a nejhorší, co je může potkat. Obecně se pracuje v takových třech kruzích bezpečí. První kruh je bezprostřední ochranný tým, který se pohybuje okolo chráněné osoby. Druhý kruh je širší perimetr, který může být tvořen policisty v civilu a v uniformách nebo i dalšími příslušníky ochranné služby. Jeho cílem je monitorovat a pozorovat lidi v davu. V ideálním případě se ještě přidává třetí kruh bezpečí, a to je filtrace lidí, kteří se pouští do druhého kruhu, ale to se málokde dělá. 

To, co jste teď popsal, jste na videích z místa viděl, že zafungovalo? 
Viděl jsem, že to tam zřejmě bylo, protože se okolo premiéra pohyboval nějaký ochranný tým. Dav byl od premiéra oddělen ocelovými překážkami a evidentně se tam pohybovali i policisté v civilu. Takže tohle tam bylo. 

Přesto ke střelbě došlo. Robert Fico byl zasažený. Na videích jsem viděl, jak skupina mužů v podstatě táhne slovenského premiéra do auta. Ostatní se rozhlíží kolem a monitorují prostor. Členové ochranky pak Fica usadí na zadní sedačky. V ten moment ale auto zatím nikam neodjíždí. Je to správný postup? 
Správný postup je, že v okamžiku, kdy dojde k napadení chráněné osoby, se ji vždycky primárně snažíte dostat do bezpečného prostoru. Záleží na tom, kde jste, jestli jste v blízkosti nějaké budovy nebo auta. V otevřeném prostoru jste v blízkosti auta, které se bere jako bezpečný prostor. Takže to, že se ho snažili do toho auta dostat, je naprosto správně. Auto by mělo odjet, ale proč v daném okamžiku neodjelo nebo za jak dlouho odjelo… Je to otázka zlomků vteřin, takže je těžké z toho usuzovat. Ale to, že ho popadli a táhli ho do auta, je klasický postup. 

Takže ve chvíli, kdy k něčemu takovému dojde, tak v ten moment ho nejbližší členové ochranky táhnou do bezpečí, ostatní monitorují prostor, zda nemůže dojít k dalšímu sekundárnímu útoku a podobně…?
Přesně tak. U každé chráněné osoby je osobní ochránce, jehož primární starostí je ochrana osoby, takže se primárně stará o ni. Pak tam máte eskortní doprovodný tým, který tvoří ochranný val, ochrannou skupinu blízko chráněné osoby. Když dojde k napadení, tak podle toho, jestli je vážně zraněný, nebo ne, tak osobní ochránce plus třeba ještě někdo další popadnou chráněnou osobu a snaží se ji táhnout do nejbližšího bezpečného prostoru. Zbylí ochránci zajišťují jejich přesun. Úkolem ochránců tedy není eliminovat útočníka, ale chránit jen tu chráněnou osobu. Na to jsou taktické postupy a ochránci to mají nadrilované, měli by tedy fungovat podle toho. 

Ochránci v těchto momentech počítají i s tím, že chráněnou osobu kryjí vlastním tělem? 
Je to součástí standardních operačních postupů a driluje se to i tak, že v okamžiku, kdy dojde k napadení chráněné osoby, tak by osobní ochránce měl předstoupit před chráněnou osobu a krýt ji vlastním tělem. 

Někteří členové ochranky pak zpacifikovali střelce. Auto s premiérem následně odjelo, on pak byl transportován vrtulníkem do nemocnice v Banské Bystrici. Říkal jste, že je tam eskortní část ochranky, to znamená, že tito lidé s premiérem jedou a letí i do nemocnice? Následují ho na každém kroku? 
Určitě. Eskortní část ochranky je nejbližší doprovod, takže jsou s chráněnou osobou neustále. I oni tedy určitě nasedají do aut a jedou dál, protože nikdy nemůžete vyloučit třeba sekundární útok. Nemůžete poslat auto nebo sanitku s premiérem jen tak bez ochrany a doprovodu. 

Vím, že k samotnému útoku máme zatím poměrně málo informací, ale jak se tomu dá předcházet? Jak se dá předcházet noční můře, kdy asi mohlo dojít k selhání? 
Ono se to jednoduše hodnotí od stolu, když u toho nejste, ale tak, jak to vypadá, tak zřejmě došlo k selhání někde v tom širším perimetru. Někdo jim tam prošel, nevšimli si jeho činnosti, třeba někdo nedával pozor nebo byl pachatel tak rychlý, že to ani nešlo. Tím, že lidé přichází a nejsou prověřeni, je to riziko obrovské. Co se týká vlastní činnosti ochranné služby, o tom můžeme spekulovat, protože jsme to neviděli. Navíc neznáme reakci lidí a to, co je zaznamenáno, je nějaká reakce ex post, takže se z toho velmi těžko usuzuje, kde se stala chyba. 

Dá se z toho, co víme, říct, že to byla chyba ochranky? Dá se tomu vůbec předejít? 
Dá se tomu předejít, pokud nastavíte striktnější bezpečnostní opatření. To znamená, že do blízkosti chráněné osoby skutečně vpustíte osoby, které jsou pouze prověřené. V okamžiku, kdy bude chybět prověřování osob, což znamená, že nebudete kontrolovat, co mají v zavazadlech a jestli u sebe nemají zbraň, tak tuhle situaci nikdy na sto procent nevyloučíte. 

Novinářka k atmosféře nenávisti

Nakolik je útok na ministerského předsedu bezprecedentní? Pamatuje Slovensko něco takového? 
Jsem podobně stará jako naše republika a myslím, že takový útok je absolutně bezprecedentní. Byli jsme zvyklí na různé vulgarizmy, na různé slovní útoky, ale toto je opravdu červená čára, za kterou nikdo nikdy neměl zajít a ani se o to pokoušet. Bohužel se to ale stalo. Mám smíšené pocity, protože si připomínáme i rok 2018, kdy byl zavražděný Ján Kuciak a byla to taktéž překročená čára. Byl to taktéž útok na veřejného činitele, novináře. Bohužel se to teď, v roce 2024, zopakovalo. Nemělo se to stát.

Sleduji mezinárodní dění v rámci EU, ale i to, jaké reakce přicházejí z Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X napsal, že útok na Roberta Fica je otřesný a ozvali se samozřejmě i političtí představitelé z České republiky, ale i ze sousedních státu Slovenska. Jaké jsou politické reakce na Slovensku? Z toho, co pozorujeme z Česka, je rétorika velmi vyhrocená. 
Je to velmi vyhrocená rétorika. První reakce přicházely hned z Národní rady, protože probíhalo rokování, které bylo samozřejmě přerušeno. Vyjádřily se všechny tři koaliční strany, ale je možné vidět rozdíly v rétorice. Strana Hlas a i budoucí prezident Peter Pellegrini, který z této strany pochází, vyzývají k upokojení situace. Dokonce i ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok, známý pro svou ostrou rétoriku, vyzývá k uklidnění. Vyzval všechny politické strany, aby krotily vybičované emoce. 

Potom tam vidíme například i dva politiky ze Slovenské národní strany a ze strany Směru, kteří jsou vyhrocení až vulgární. Odkazují na to, kdo za to může a kdo má krev na rukou, obviňují média a opozici. Na jednu stranu dokážu chápat vybičované emoce, protože je Fico jejich osobní přítel a berou to i jako osobní útok. Na druhou stranu to je ale vážná situace. Lidé potřebují v těchto dnech slyšet zralá prohlášení a zralé politiky, kteří se snaží situaci uklidnit. To se ale bohužel neděje ani po této tragédii.

Jak čtete to, že pak vystoupí Andrej Danko (SNS) a z útoku obviní novináře? Co mají tato slova znamenat?
On tam dokonce řekl, že se má teď jak opozice, tak média připravit na nějaké změny, protože to dává do souvislosti. V této situaci celkem zachovávám klid. Dám prostor Andrejovi Dankovi a vůbec i všem politikům, kteří jsou možné z této situace otřesení, aby přehodnotili svoje slova. Nechci to komentovat, protože je možné, že řeknou něco, čeho potom mohou litovat. Věřím tomu, že si tu teď politici nebudou vyprávět, co koho čeká, kdo za co může a kdo se má na co připravit. Doufám a věřím, že i s ohledem na zlepšující se zdravotní stav premiéra Roberta Fica se vše trochu uklidní.

Na druhou stranu jste už zmiňovala některé politiky, kteří tu rétoriku skutečně vyhrotili, například Ľuboš Blaha (Směr). 

Z toho, co se stalo, přímo obvinil i opozici.

Ale i novináři a média jsou podle některých politiků na vině za aktuální nenávistný stav na Slovensku. Jak vyjádření v tomto kontextu chápete?
Bohužel – a opakuji to už několik měsíců – od doby, kdy proběhly parlamentní volby a máme novou vládu a novou koalici, je premisa špatná. Novináři nejsou ve válce s politiky ani s koalicí. A pokud si to někteří koaliční poslanci – věřím, že ne všichni – myslí, tak se prostě mýlí. Děláme svoji práci, informujeme o dění. Nejsme politickými soupeři, což bohužel někteří lidé stále nepochopili. Takže když se ptáte na dnešní prohlášení, je to jen pokračování rétoriky, kterou jednotliví politici měli už dříve. Chci ale být férová – byla to prohlášení dvou konkrétních politiků, ale ostatní politici dnes opravdu zachovávají klid. Vyzývají ke klidu a k tomu, aby se neobviňovali ostatní lidé. To je velmi důležité. Takže rozumím, že rezonují ostrá vyjádření dvou koaličních poslanců a představitelů dvou koaličních stran, ale to neznamená, že to tak zamýšlejí. Pevně věřím, že to tak není.

Matúš Kostolný na Radiožurnálu řekl, že napětí bylo citelné už měsíc a byla jen otázka času, kdy se stane něco dramatického. Vnímáte to stejně? 
Absolutně ano. Docela mě šokovala slova Roberta Fica, který před časem jako by sám pojmenoval situaci – že je tak vyhrocená a že se jen čeká, až někdo zaútočí na nějakého politika nebo veřejnou osobu. Je šokující, že se obětí trestného činu stal on. Nemělo se to stát. A nezáleží na tom, koho by dnes kdo napadl. Tohle je prostě přes čáru, ať už by byl obětí premiér nebo kdokoli jiný. Ať už s ním v politických nebo jiných hodnotách souhlasíme nebo ne, je to úplně jedno. Toto je zlomový moment pro Slovenskou republiku a my jsme byli postaveni před velmi vážnou otázku, co se po třiceti letech stane s naší demokracií.

Bylo přerušeno jednání parlamentu, který mimo jiné řeší nový zákon o televizi a rozhlasu. Proti tomuto zákonu se na Slovensku demonstruje. Opozice dlouhodobě upozorňuje na to, že se vláda snaží omezovat svobodu médií, že Fico táhne Slovensko na východ. Vy říkáte, že to je zlomový moment, zlomový bod ve vaší historii. Co se teď bude dít? 
To nedokážu vůbec předpovídat. Včera bychom ještě vůbec neřekli, že se něco takového může stát, že někdo zaútočí na předsedu vlády, že zaútočí na samotnou podstatu naší státnosti. Na druhou stranu je to bohužel důsledek slovních útoků a agrese, která se tu kumulovala i při různých politických rozhodnutích. Před tím varovali i různí sociologové, psychologové, političtí komentátoři i někteří politici, že od slov k činům není až tak daleko. Koneckonců jsme to zažili i v roce 2018 a zažíváme to znovu. Co se stane, to nevím, ale stojíme před velkou výzvou, jak se s touto šílenou zkušeností vypořádat. Pevně věřím, že to pro nás bude spíš jakési probuzení, že jsme v tak vážné situaci, že by se politici měli opravdu zklidnit a že oni jsou ti, kteří jsou nositeli toho slovníku a celé atmosféry, která se pak přenáší na voliče jednotlivých stran, na sociální sítě a tak dále. Oni jsou ti, kteří dávají příklad svým voličům.

Mluvíte o atmosféře. O nenávistné rétorice mluvila i prezidentka Zuzana Čaputová.

Chápu správně, že teď na Slovensku panuje nenávistná atmosféra a musí se s ní něco stát? 
To, že se něco musí stát, je jednoznačné, Má to hodně důvodů, které se nedají ani pořádně shrnout, ale je to mnoho faktorů. Lidé jsou frustrovaní. Možná nejsou spokojení s některými výsledky nebo s tím, jak fungují média a tak dále. To jsou vyhrocené situace. Jen doufám a pevně věřím, že tato situace nebyla dalším katalyzátorem pro ještě větší útoky na různé jiné skupiny, které dnes někteří politici označují jako viníky, ať už přímé či nepřímé. Ale tohle bude opravdu spíš takový budíček, že se musíme všichni uklidnit, protože tohle se už nikdy nesmí opakovat.

Kromě Českého rozhlasu byly použity zvuky z České televize, RTVS, RTV Prievidza, youtubového kanálu Denníku N a uživatelského kanálu @BGatesIsaPyscho na sociální síti X.