Baterkárna, nanotechnologie, AI průmysl. Bez nich Česko zůstane v pasti průměru
V Česku chybí firmy, jejichž výrobky mají silnou značku a vysokou přidanou hodnotu. Podpora jejich vybudování by tak měla být jedním z pilířů změny české ekonomiky. I díky tomu by se mohla vymanit z takzvané „pasti středních příjmů“. To znamená stavu, kdy je hodnota domácí produkce s přidanou hodnotou v přepočtu na hlavu stále silně pod úrovní vyspělých zemí. V průmyslu je to například jen 40 procent oproti Německu.
Vyplývá to z takzvané SWOT analýzy slabých a silných stránek Česka, kterou minulý měsíc probíral na svém prvním jednání Vládní výbor pro strategické investice. V září má výbor projednat první návrhy, co konkrétně by se mělo změnit.
Ekonomická analytička Klímová: Nejhorší máme za sebou, ode dna se ale odrážíme poslední ze všech
Číst článek
V dokumentu, který má Český rozhlas k dispozici, jsou jako příklady byznysu s vysokou přidanou hodnotou uvedena výroba autobaterií, polovodičů a čipů, průmysl spojený s umělou inteligencí, nanotechnologie a jaderný průmysl. Právě tam by měla cílit podpora nových investic nebo přilákání dalších firem.
Posílit se mají taky investice do infrastruktury, které jsou nutné pro „vyspělou ekonomiku”. Podle dokumentu jde v energetice o výstavbu nových zdrojů a sítí, v dopravě o vysokorychlostní železnice, dobudování dálnic a zlepšení kvality silnic. V datové a další infrastruktuře je pak potřeba zrychlit výstavbu datových sítí a center nebo vodovodů a kanalizace.
Společně s podporou investic mají zlepšit prostředí pro podnikání s vysokou přidanou hodnotou i reformy. Jde třeba o zrychlení stavebního řízení, vymahatelnost práva či zefektivněni veřejné správy. „Po covidu-19 rosteme pomaleji než naši sousedé a prohlubují se známé, ale nevyřešené problémy,” píše se ve shrnutí dokumentu, o jehož obsahu informovaly také Seznam zprávy.
K problémům patří kromě již zmíněné pomalé výstavby a vymahatelnosti práva třeba i kvalita školství, stárnoucí populace nebo nefunkční individuální pilíř důchodového systému.
266. místo
V případě školství zmiňuje analýza jako slabé stránky například nedostatečnou kapacitu školek, velké rozdíly v úrovni základních škol nebo nedostatek všeobecného vzdělání v rámci odborných středních škol. U vysokých škol je problém s nedostatečnou kvalitou, kdy žádná z nich není v top 250 na světě dle QS rankingu. Karlova Univerzita drží až 266. pozici.
Kdo nechce zchudnout v důchodu, měl by investovat až pět tisíc měsíčně. Ale ne u prodavačů ‚hrnců‘
Číst článek
Pokud jde o pracovní sílu, vidí analýza jako silnou stránku nízký odliv mozků z Česka a schopnost přitahovat je ze Slovenska. Jako slabé místo ale uvádí, že v tuzemsku chybí asi 300 tisíc lidí, hlavně kvalifikovaných a v klíčových oborech.
A pokud by se měly realizovat strategické investice, bude jich potřeba dalších zhruba 200 tisíc. Nevýhodou je podle analýzy i nízká účast mladých žen na trhu práce a taky malá ochota lidí se za prací stěhovat. Důvodem je mimo jiné špatně dostupné nájemní bydlení ve srovnání s okolními státy.
Analýzu pro vládní výbor nechaly zpracovat podnikatelské svazy, a to Hospodářská komora, Svaz průmyslu a dopravy a Konfederace zaměstnavatelských svazů, které jsou také vedle premiéra a ministrů vlády jeho členy.
S potřebou změn šéf vlády Petr Fiala (ODS) souhlasí. „České ekonomice hrozí, že jí začne ujíždět vlak, pokud něco neuděláme. Ani po 30 letech existence samostatné České republiky a svobodné země, kde se rozvíjí ekonomika, nemáme například propojeny jednotlivé regiony dálnicemi. Nemáme vysokorychlostní trati a i kvůli tomu začínáme mít problémy s konkurenceschopností a to v době, kdy se velmi dynamicky mění mezinárodní prostředí,“ uvedl Fiala po jednání vládního výboru.
Totéž podle něj platí pro energetiku. „Problematických oblastí, které byly zanedbány, je samozřejmě mnohem víc a já předpokládám, že v průběhu dalších týdnů a měsíců u řady z nich budeme schopni představit základní harmonogram připravovaných opatření,” slíbil Fiala.
Pokrok je minimální
Pokud by to tak bylo, šlo by skutečně o posun. Koncepcí a výzev, že je třeba českou ekonomiku změnit ze země montoven na zemi mozkoven, byla v posledních letech totiž už celá řada. A pokrok, jak dokazuje sama SWOT analýza, je jen minimální.
Rozpočet sedí. Stačí vyškrtat dvacet miliard a vybrat o šest miliard daní víc
Číst článek
Prosazení změn je vždy buď zdlouhavé nebo se nepodaří vůbec. Například urychlit stavební řízení bylo velkým cílem už minulé vlády hnutí ANO a ČSSD, nový stavební zákon ale vyvolal politické kontroverze.
Po úpravách nakonec parlament zákon schválil letos, platit má začít od ledna. Vzniknout má například Dopravní a energetický stavební úřad, který by měl rozhodovat o povolení staveb typu dálnice, železnice, jaderné elektrárny, obnovitelné zdroje či letiště. O ostatních budou rozhodovat nadále místní stavební úřady, počet razítek pro stavebníky se však oproti původnímu očekávání nijak nezmenší.
SWOT analýza pro vládní výbor mimochodem využití nového Dopravního a energetického stavebního úřadu hodnotí jako příležitost pro zlepšení infrastruktury, zároveň ale vidí jako hrozbu jeho nedostatečnou „personální, odbornou a technickou kapacitu”.
Pokud jde o investiční pobídky pro firmy s vyšší přidanou hodnotou, ani v této oblasti se toho příliš nezměnilo. Naopak jejich schvalování vládou se skoro zastavilo, navíc se pro jejich poskytnutí zpřísnila kritéria.
‚Nemůžeme ztratit ani měsíce‘
Problémy jsou léta i s nedostatkem zaměstnanců, které hlavně výrobní podniky nejsou schopny doplnit ani lidmi ze zahraničí. Získat pro ně pracovní povolení je v Česku běh na dlouhou trať, což odrazuje velkou část zaměstnavatelů i původních uchazečů o práci.
Studie: zelená transformace vyjde Česko na 3,2 bilionu korun, bez investic hrozí zpomalení růstu ekonomiky
Číst článek
„Měli jsme tady osm let středolevicovou vládu. A zejména ministerstvo práce se vodilo za ruku s odbory, které prostě řekly ne, my chceme zablokovaný trh práce. A skutečně je česká migrační politika jedna z nejkonzervativnějších okolo nás,“ uvedl nedávno pro Český rozhlas šéf Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj.
O potřebných změnách svaz i s vládou Petra Fialy už mluvil opakovaně. Podle viceprezidenta svazu Radka Špicara je posun směrem, který naznačuje nová analýza pro vládní výbor, skutečně potřeba.
„Naše zpoždění se už začíná jasně ukazovat na číslech. Zaostáváme za Polskem, projevuje se to v pomalém dohánění předcovidové ekonomické výkonnosti a téměř se tak zastavilo naše přibližování k výkonnosti západní Evropy. Nabíráme obrovské zpoždění a nemůžeme si dovolit ztratit ne další rok, ale ani další měsíce,” upozorňuje Špicar.
Potřeba zásadní změny
Z řad podnikatelů nejde o první apel na vládu, aby pro budoucnost ekonomiky Česka něco dělala. V listopadu 2021 zveřejnilo výzvu Druhá transformace české ekonomiky 32 osobností českého byznysu.
Průmysl chce 1,6 miliardy na pomoc s energiemi. Navrhujeme vyplatit nulu, píše resort financí
Číst článek
Šlo o symbolické číslo, které odkazovalo na uplynutí tehdy 32 let od sametové revoluce a zahájení transformace socialistické ekonomiky na tržní.
„Ekonomická transformace z počátku 90. let se vyčerpala. Potřebujeme zásadní změnu, potřebujeme nové vize a cesty,“ řekl tehdy jeden z lídrů výzvy, zakladatel společnosti Wikow Industry, Martin Wichterle pro Hospodářské noviny.
Důvody přitom byly stejné jako nyní vyplývají ze SWOT analýzy: česká ekonomika zaostává za západními zeměmi, zůstala zemí subdodavatelů, tedy firem, které dodávají výrobky jiným a nemají samy příliš vliv na tvorbu ceny. Nemají ani hotové výrobky s přidanou hodnotou, které by samy prodávaly.
Zadlužení Česka je v porovnání se zbytkem Unie dobré. Varovné je jeho tempo, říká ekonom Stroukal
Číst článek
Podnikatelé tehdy - nijak překvapivě - vytipovali jako jeden z důvodů problémů Česka zkostnatělý trh práce a migrační politiku. Navrhli také například změnit podmínky pro vydávání zaměstnaneckých akcií, což by znamenalo vzpruhu nejen pro začínající firmy, takzvané startupy, které by tím mohly lépe motivovat svými akciemi nové talenty. Podle současné úpravy je ale odměna prostřednictvím akcií složitá a ekonomicky nevýhodná.
Radek Špicara, který byl také signatářem výzvy, upozorňuje, že podnikatelé od té doby porovnali svoje požadavky s programovým prohlášením nové vlády a připravují návrhy týkající se například právě zaměstnaneckých akcií.
Rychlejší posun v jednáních podle něj zbrzdila dramatická situace loňského roku vyvolaná válkou na Ukrajině, kdy vláda měla jiné priority. Iniciativa nicméně podle něj slouží i k tomu, že si byznysmeni vyměňují zkušenosti, jak co posunout, i mezi sebou.
