Studie: zelená transformace vyjde Česko na 3,2 bilionu korun, bez investic hrozí zpomalení růstu ekonomiky
Aby se Česko stalo do roku 2050 uhlíkově neutrální zemí a neujel mu vlak ve srovnání s okolními zeměmi, bude muset investovat 3,2 bilionu korun. To znamená asi 1,5 až tři procenta hrubého domácího produktu ročně. Vyplývá to ze závěrů studie s názvem Česká cesta k uhlíkové neutralitě. Výzva, nebo příležitost pro naši ekonomiku? Tu zveřejnil Aspen Institute Central Europe ve spolupráci s poradenskou společností Boston Consulting Group.
Podle autorů studie má Česko k přechodu na uhlíkovou neutralitu horší výchozí pozici ve srovnání s jinými evropskými státy. Do roku 2030 by měly investice dosáhnout 1,2 bilionu korun, tři čtvrtiny mají přijít od soukromých firem.
Zpoplatnění emisí je pochopitelné. Tempo zavádění ale potrápí i střední třídu, varuje europoslanec Vondra
Číst článek
„Je jednou z nejvíce znečišťujících ekonomik EU, a to jak v přepočtu na HDP, tak na obyvatele. Horší výchozí pozici máme také z pohledu přírodních zdrojů, například co se týče výroby energie z větru, slunce či vody. To bude nutné kompenzovat větší inovační silou i vyššími investicemi,“ stojí v závěrech studie.
Proměnit se bude muset hlavně energetika, druhý největší zásah dostane automobilový průmysl související se spalovacími motory, zbytky těžkého průmyslu a doprava. Pokud by přitom Česko k zelené transformaci přistoupilo pasivně, dá se čekat zpomalení růstu ekonomiky do budoucna a nižší konkurenceschopnost podniků.
Studie proto vládě doporučuje 26 opatření, která by měla zelenou přeměnu podpořit. Vzniknout by například mělo koordinační centrum pro klimatickou transformaci, které by tuto agendu řídilo napříč odvětvími. Posílit by se měl Energetický regulační úřad a také Státní úřad pro jadernou bezpečnost. Nároky na ně totiž porostou, a to kvůli potřebné rychlejší výstavbě bezemisních, tedy obnovitelných a jaderných zdrojů.
Spotřeba poroste
Právě energetika je v Česku podle studie nejvíce znečišťujícím odvětvím. Z výroby energií pochází celkem 37 procent všech skleníkových plynů. Nejvíc z toho, 87 procent, je ze spalování uhlí, devět procent ze spalování plynu a čtyři procenta činí ostatní spalování.
Spotřeba nové čisté energie, která má nahradit fosilní zdroje, navíc poroste. Do roku 2050 si tak jen tento obor podle studie vyžádá investice ve výši přibližně 1,7 bilionu korun.
„Je potřeba zajistit podmínky a podpořit uvedení prvního malého nukleárního reaktoru do provozu do deseti let,“ uvádí například studie.
Takový plán odpovídá ambicím polostátního energetického kolosu ČEZ. První malý modulární reaktor s kapacitou 300 až 500 megawatt by chtěl postavit v Temelíně. Fungovat by měl podle plánů ČEZ do roku 2032.
Při zavádění plánu zelené ekonomiky budou muset platit limity, aby velké státy neměly výhodu
Číst článek
V dopravě by vlády měly podle doporučení studie podpořit používání elektromobilů prostřednictvím výstavby 100 tisíc veřejných nabíječek do roku 2035 a připravit pobídky k používání elektromobilů. Stát by měl také „nastavit podmínky včetně několika připravených zón pro vznik minimálně dvou „gigafactories“ s kombinovanou roční kapacitou přes 140 GWh“.
V gigafactories se vyrábějí baterie pro elektromobily, které představují významnou část hodnoty nového auta. „Jejich import (baterií) by měl za následek pokles HDP až o 4 až 5 procent HDP,“ vypočítává studie. Vláda by zároveň měla identifikovat zejména menší a střední společnosti ohrožené ukončením výroby automobilů se spalovacím motorem a pomoci jim připravit se na transformaci.
Firmy plánují investice
„Kroky této a několika příštích vlád předurčí ekonomickou situaci České republiky na desítky let dopředu. Pokud se nám nepodaří nastavit správný kurz už nyní, bude nutné jej nastavit později, a to s podstatně vyššími celkovými náklady a s negativním dopadem na potenciál růstu české ekonomiky,“ varují experti ve studii.
Velké firmy již obří investice na zelenou transformaci plánují. Například ČEZ chce do roku 2030 investovat až 700 miliard korun, z toho 80 miliard má směřovat v příštích pěti letech do distribučních sítí.
„Škoda Auto zvýšila své investiční očekávání čtyřikrát. Na 5,6 miliardy eur, což je více než 130 miliard korun. V příštích pěti letech je chce vynaložit na elektromobilitu a digitalizaci,“ upozorňují autoři studie.
Liberty Ostrava podepsala smlouvu na novou elektrickou obloukovou pec za 8,6 miliardy korun, Třinecké železárny plánují do nových pecí investovat 12 miliard korun.
Na fakt, že přechod na bezuhlíkovou ekonomiku si vyžádá urychlenou výstavbu bezemisních zdrojů, letos upozornila i zpráva státního správce energetických sítí ČEPS. Rychlejší odchod od uhlí už kolem roku 2030 by podle firmy znamenal tlak na zvýšené dovozy elektřiny ze zahraničí.
