Zblízka: Tomáš Verner, Jan Koukal a Petr Koukal závodí na kolečkových bruslích
Tomáš Verner je v plné přípravě na sezonu, která pro něj odstartuje už za měsíc na Grand Prix v Paříži a vyvrcholí zimní olympiádou ve Vancouveru. Nejen o zápolení pod pěti kruhy ale rodák z Českých Budějovic přemýšlí. Trénink si totiž rád zpestří i jinými sporty. Tentokrát se nechal umluvit na kolečkové brusle. I na nich nemá problémy udržet se na nohou.
„Já většinou na kolečkových bruslích nepadám, ale nejsem úplným odborníkem, myslím, že od toho jsou tu lepší. Já teď ani nemám vlastní, na sobě mám vypůjčené, což je pro mě ještě horší. Já jsem na brusle docela háklivý, což vyplývá z toho, že mé dosavadní povolání je s bruslemi hodně spjato. Já nedělám úplně ostudu, když na kolečkových bruslí jezdím, ale není to specifický doplněk mého sportu.“
Ostudu Tomáš skutečně nedělá. Navíc mu rozhodně není cizí touha soupeře porážet. Nejen na ledě. Od toho byl jen krůček k tomu, aby přijal hozenou rukavici. Tedy nabídku k souboji na kolečkových bruslích. Proti němu stál nejen Petr Koukal, ale i jeho jmenovec Jan. „Já jsem se namotivoval obrovsky, tady je kolem Koukalů, kteří by chtěli vyšíbovat Vernera ze hry, ale já to nedopustím. Bude to závod na jeden okruh, start bude letmý.“
Představil netradiční závod Tomáš Verner.A jeho soupeři a kolečkové brusle? Jak to jde dohromady v případě Jana Koukala? „Těžko, když jsem byl malý, tak jsem jezdil. Doufám, že si teď dokážu, že to není tak hrozný. Bude to hlavně vysoká hra.“
Tím aktuálně hráč páté světové desítky narážel na výškové proporce českého krále badmintonu Petra Koukala. Jeho přání pro závod? „Já mám největší cíl se nezabít. Stojím na tom po devíti letech a jsem dost nestabilní, ještě s tou výškou jsem takový vratký. Já se budu snažit se držet kluků, bych se jich udržel rychlostně i stabilně.“
Ale dost prognóz. Start se přiblížil a návštěvníci Dne zdraví se mohli, aniž to mnozí tušili, těšit na zajímavou a nekompromisní podívanou. V zákulisí se dokonce hovořilo o tom, že by ke slovu mohli přijít ostré lokty. Podle Jana Koukala ale na to nebylo ani pomyšlení. „Petrovi jsem ujel na začátku, takže tomu jsem lokty dávat nemohl a na Tomáše jsem zase nedosáhl. Já jsem mohl maximálně lokty válčit se vzduchem, abych jel rychleji. Vsadil jsem všechno na start, který se mi bohužel nepovedl. Pak jsem to musel dohánět všelijak. Tomáš je těžký soupeř, protože techniku v jeho případě jen tak nenaženeme. Jinak to byla férová bitva, srdíčko jsem tam dal hodně, ale ani to mi na vítězství nestačilo.“ Zkrátka, Tomáš Verner ukázal svým soupeřům záda.
„Tomáš, to je technik a stratég. On se tváří jako že nic a potom zabere, natáhne krok a my jsme s Koukym nestíhali. Museli jsme potom zabrat srdíčkem a trochu jsme ho dohnali, ale musíme uznat, že ta technika tam je. Nakonci si ještě v cíli udělal piruetku, což bylo trochu zostuzení soupeře, ale já to beru.“ Zatímco reprezentanti klanu Koukalů hovoří o férové bitvě, Tomáš Verner má poněkud jiný názor. Ne vše je ale třeba brát v jeho podání vážně.
„Bylo to naknap, oba dva mě dotahovali. Oni mají silný ramena, bijí se lokty. Petr ani tak ne, oni jsou odděleni sítí. Honza, jak je squash kontaktní sport, tak do mě mydlil hlava nehlava. Jeli jsme nakonec na tři kola, což je kilometr a půl. Bylo to vyčerpávající. Vzali jsme to jako časovku sprintem. Jestli tam byl nějaký divák, tak se měl opravdu na co dívat.“ A odveta? Jistě na sebe nenechá dlouho čekat.
„Máme připravený hod oštěpem, skok do dálky, do výšky a vyvrcholí to lanovou dráhou třicet metrů na zemí.“ „Bez jištění!“ Doplnil bleskově slova Petra Koukala Tomáš Verner. Na to si ale nějaký čas musíme počkat. Nová sezona pro nejlepší krasobruslaře startuje za necelý měsíc v Paříži a riskovat zranění, to si evropský šampion z Bělehradu v roce 2008 nedovolí. Už jen proto, že by třeba mohl přijít o olympijské hry, kde rozhodně nebude bez šancí zatočit na některou z medailí.
