Eurozóna se dohodla s investory. Ti škrtnou 50 % řeckých dluhů
Banky Řecku odpustí polovinu z toho, co mu půjčily. Na celonočním summitu v Bruselu se na tom se zástupci bank dohodli lídři států platících eurem. Soukromí investoři tak přijdou zhruba o 100 miliard eur, tedy asi o 2, 5 bilionu korun. Politici na noční schůzce v Bruselu také výrazně posílili záchranný fond eurozóny, takzvaný euroval. V něm má být v různé formě k dispozici kolem bilionu eur, tedy asi 25 bilionů korun. Fond má před dluhovou krizí ochránit velké země, především Itálii.
Bez dohody s investory by zadlužení Řecka příští rok přesáhlo 180 procent HDP. Podle analýzy řecké ekonomiky už Řekové nemají šanci své dluhy splatit. Eurozóna proto opustila snahu zemi zachránit pomocí miliardových půjček. Její lídři se na škrtnutí řeckých dluhů s investory zřejmě dohodli po víc než sedmihodinovém jednání.
O jednání lídrů eurozóny mluvil na Radiožurnálu zvláštní zpravodaj Českého rozhlasu v Bruselu Ondřej Houska
Zatím nejsou známé detaily, například to, jestli eurozóna bankám garantuje zbytek jejich řeckých dluhopisů.
Eurozóna tak po více než roce vyhověla radám mnoha ekonomů a přestala se snažit o záchranu Řecka pomocí miliardových půjček. Investoři se škrtnutím části svých pohledávek vůči Řecku souhlasí. Neměl by tak nastat chaotický bankrot země, který by na trhy zřejmě přinesl paniku.
ČTĚTE TAKÉ: Evropské banky si musí kvůli krizi obstarat desítky miliard eur
„Naším hlavním cílem je vrátit řecký dluh zpátky do udržitelných mezí. A to je zásadní nejen pro Řecko, ale pro celou Evropu. Dnešní dohoda otevírá dveře k přiměřené dobrovolné účasti soukromých investorů. Její uvedení do praxe nám pak umožní pokročit do další fáze finanční pomoci,“ uvedl předseda Evropské komise José Manuel Barroso.
Přitom zdůraznil, že Řecko musí pokračovat v reformách. Záchrana Řecka je ale podle prezidenta Evropské rady Hermana van Rompuye jen prvním krokem ke stabilizaci eurozóny jako celku:
„Dohodli jsme se také na dalších opatřeních, která mají vylepšit řízení eurozóny. Na summitu jsme se shodli, že musíme zvážit hlubší provázání jednotlivých ekonomik měnové unie a zlepšit dohled nad státními rozpočty. Na stole je i možnost změn v Lisabonské smlouvě.“
„Jestli si někdo myslí, že by Řekové měli skončit s tím, co teď dělá jejich vláda, která škrtá ve veřejných financích a snižuje platy státním zaměstnancům, tak se mýlí. Pro Řeky to neznamená, že by v tomto měli přestat, byť samozřejmě víme, že ne vše se Řekům daří. Škrtnutí části dluhu je nutnou, nikoliv postačující podmínkou k tomu, aby ta země mohla dál normálně fungovat. Díky tomu se má její státní dluh do koce desetiletí snížit na 120 procent HDP, ale pokud Řekové se svojí ekonomikou skutečně něco neudělají, tak tady ten problém bude za chvíli znovu. Je to tedy takové nadechnutí a prostor k tomu, aby se Řecko mohlo opět stát konkurenceschopnou ekonomikou. Jestli tomu tak skutečně bude, je jen na Řecích,“ říká zvláštní zpravodaj Českého rozhlasu v Bruselu Ondřej Houska.
Slovensko má výjimku
Eurozóna také poskytne Řecku dalších 30 miliard eur na rekapitalizaci jeho bank, které by snížení hodnot dluhopisů mohlo přivést k bankrotu.
Podle slovenské premiérky Ivety Radičové je jedna věc jasná: Slovensku si vyjednalo výjimku a Řecku jako jediná země eurozóny žádnou dodatečnou pomoc neposkytne.
„Slovenská republika má výjimku. Bude se tohoto programu účastnit jen v těch intencích, ke kterým se původně zavázala. O nic víc,“ uvedla Radičová.
O výsledku jednání lídrů eurozóny mluvil na Radiožurnálu prezident Hospodářské komory Petr Kužel
Slovensko se podílí na starší pomoci Řecku. Ručí tak asi za 1 miliardu eur půjček této zemi.
Evropské banky též budou muset do poloviny příštího roku navýšit své základní jmění na minimálně devět procent aktiv. Musejí si najít své vlastní rezervy. Pokud je nebudou mít, může do nich vstoupit stát, částečně je tak znárodnit. Pokud na to státy nebudou mít, budou moci čerpat prostředky ze záchranného fondu.
Dokapitalizace se bude týkat hlavně velkých západoevropských bank, které drží velký počet řeckých dluhopisů. České banky jsou na tom mnohem lépe, protože už teď mají základní jmění ve výši 12 až 13 svých aktiv.
Posílený záchranný fond
Lídři států s eurem se zároveň dohodli na zvýšení potenciálu záchranného fondu eurozóny. Díky pojištění části dluhopisů a zapojení dalších investorů se jeho kapacita zvětší čtyř- až pětinásobně, tedy zhruba na jeden bilion eur. Fond má před dluhovou krizí ochránit velké země jako je Itálie a Španělsko.
Státy eurozóny už nemají na to, aby do fondu slíbily další záruky za úvěry. Použijí proto složité finanční operace, jako je pojištění části dluhopisů nebo vznik účelové společnosti. Do ní by měli přispět cizí soukromí i veřejní investoři. Detaily mají dopracovat experti do konce listopadu.
Podle prezidenta Evropské rady Hermana van Rompuye zároveň ohrožená Itálie slíbila provést tvrdé reformy.
„Bereme na vědomí plán Itálie zvýšit věk pro odchod do důchodu na 67 let,“ uvedl van Rompuy.
Dobrá zpráva?
Podle prezidenta Hospodářské komory Petra Kužela nejsou výsledky nočního summitu pro Evropu pozitivní.
„Netušil jsem a nevěřil jsem, že by mohla eurozóna přistoupit k takovému řešení, protože to skýtá to, že pro další banky, pro další státy je to samozřejmě velká výzva k tomu, aby bylo dále zacházeno s dluhem tak, jako v Řecku. Domnívám se, že eurozóna nepřistoupila k dobrému řešení,“ uvedl Kužel a dodal:
„Já bych po Řecku požadoval splacení dluhu. Časem by se dalo řešit, jakou výší, ale to je samozřejmě spekulace.“
