Oblé kulaté kameny mají v průměru necelých 20 centimetrů a jsou zdobeny různými znaky. Vesničané je opakovaně nacházeli na poli. Některé uctívali jako rodová opatrovnická božstva.
Ošetřovatel ze zoologické zahrady Woodland Park v Seattlu přepravoval komerčním letem vzácná vejce plameňáků v přenosném inkubátoru. Ten se během cesty porouchal, proto požádal o pomoc personál.
Kromě regulace má holubník také zabránit venkovnímu hnízdění. „Aby holubi nehnízdili někde na střechách, aby neokupovali půdy, neoklovávali památky,“ říká Marcela Kassai.
Lidé si slepice začali pořizovat loni na podzim po skokovém zdražení vajec. Drůbežárny tak čelí náporu zájemců o mladé slepičky i o ty starší, o které dřív zájem nebyl.
Už ne téměř na dvojnásobek jako v Česku, ale stále o výrazných 79,2 procenta zdražila vejce v Maďarsku. V Německu je přitom cenový nárůst nižší než průměr EU, za únor činil meziročně 16,6 procenta.
„Cenu vajec ovlivňuje také vyšší poptávka, která bude nyní před Velikonocemi,“ míní předsedkyně představenstva Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá.
V Horomeřicích u Prahy vybudovala parta lidí komunitní kurník. Slepice snášejí vejce ve velkém výběhu, členové komunity se o ně společně starají a rovným dílem si dělí snůšku. Na kolik vejce vyjdou?
Vláda připravuje reformu stravování ve školách i nemocnicích, píšou Lidové noviny. A lidé hledají možnosti, jak ušetřit na vejcích, popisuje Deník. Více ve výběru z médií, který sestavil Radiožurnál.
„Nevím, zda se v té aktuální nákazové situaci v Evropě tolik drůbeže vůbec na chov vůbec sežene, v jakém stáří a kdy začne snášet,“ říká předsedkyně drůbežářské unie Gabriela Dlouhá.
Ministr zemědělství Nekula (KDU-ČSL) uvedl, že pro boj s nákazou je důležité dodržování preventivních opatření, jako je přesun chovů do uzavřených objektů a zabránění kontaktu s volně žijícími ptáky.
Velký chov na Tachovsku představuje asi 15 procent produkce vajec v Česku, což denně vychází na zhruba půl milionu vajec, která budou v obchodech chybět.
Původně se nákaza potvrdila v polovině jedné ze tří hal. V úterý ale veterináři potvrdili, že nemoc se vyskytla i ve druhé polovině haly. Je nutné zlikvidovat také několik milionů vajec z chovu.
Brambory, nakládané okurky, majonéza, vejce a mrkev. Cibule a hrášek jsou už diskutabilní, další experimenty na vlastní nebezpečí, ukázala statistická analýza.
Objevu předcházelo takřka 20 let výzkumů napříč kontinenty od Velké Británie přes Spojené státy až po Japonsko. Samotné získání etických souhlasů na poskytnutí pohlavní buňky trvalo dva roky.
Někteří odborníci se shodli, že první bylo vejce. Britští vědci však nedávno na základě výzkumů určili, že první byla slepice. Přečtěte si tři možná vysvětlení.
„Zvířata pro nás představují úsek přírody, svět, který máme pod kontrolou a můžeme ho regulovat,“ upozorňuje socioložka Tereza Vandrovcová, spoluautorka knihy Dotek zvířat.
Umírněná konzumace vajec prospívá zdraví, ba dokonce snižuje riziko kardiovaskulárních nemocí. Souvisí to s vyšší hladinou konkrétního typu bílkovin, apolipoproteinů.
Velikonoční pondělí patří malovaným vajíčkům a pomlázce. V lidové tradici je hlavně symbolem síly přicházejícího jara a probouzející se přírody, která se mrskáním zelenými proutky přenáší na člověka.
Pokoje zámku letos ozdobí na osm set vajec, návštěvníci je mohou vidět i na místech, kde by je rozhodně nečekali. Velikonoční instalace má hlavně pobavit.
Symbolem Velikonoc jsou vejce vařená natvrdo. Jejich poselství hovořící o tvrdosti a odhodlání křesťanů a lidstva vůbec překonávat příkoří a nesnáze je dnes namístě více než jindy.
Dagmar Heřtová si tentokrát připravila vyprávění o tradičním britském velikonočním dortu. K jeho bohaté historii přidává i recept, která, dle jejích slov, „zvládne každý“.
Výzkum odbornic z Německa zahrnoval studium více než 1500 korálků vykopaných na 31 afrických nalezištích rozesetých v pásu dlouhém téměř 2900 kilometrů.