OBRAZEM: Velikonoce po koronavirové pauze opět ožily. Oproti historii se ale tradice změnily
Velikonoční pondělí patří malovaným vajíčkům a pomlázce. V lidové tradici je hlavně symbolem síly přicházejícího jara a probouzející se přírody, která se mrskáním zelenými proutky přenáší na člověka. Symbolem nového života jsou i barvená vajíčka.
Mrskání proutky mělo v minulosti kromě ozdravení a omlazení ještě jiný význam. Dříve se věřilo, že správné vyšupání by mělo umlčet komandování a pomluvy. S Velikonočním pondělím je spojené taky zdobení vajíček a výroba kraslic, které koledníci za vyšlehání dostávají.
V minulosti na koledu chodili hlavně dospělí muži, dětí se tato tradice netýkala. S pomlázkou vyráželi často už po půlnoci z neděle na pondělí.
„První koledník dostával největší odměnu. A představme si, že třeba dostával tucet vajec, takže v dnešních představách byla opravdu odměna koledníků jiná. Vajíčka nemusela být ani nějak malovaná, barvená,“ vysvětluje etnografka Ilona Vojancová z Národního muzea v přírodě.
Pomlázku si od koledníků pak půjčovaly i hospodyně, které vyšlehávaly domácí zvířata. „Věřila, že tak budou zdravá a nebudou na ně působit žádné škodlivé víly,“ doplňuje Vojancová.
Koledníci taky mívají pomlázky zdobené barevnými stuhami, podle tradice jim je vždy uvazovaly dívky a každá barva měla svůj vlastní význam. Třeba červená byla symbolem lásky.
V některých regionech se dodnes zachovala i takzvaná oblévačka – tedy zvyk, podle kterého dívky polévají chlapce vodou, když je přijdou vymrskat pomlázkou až po poledni.
O Velikonočním pondělí se taky připravují slavnostní obědy – podává se například pečený králík nebo jehněčí.
