Dva a půl roku slýcháme, že kdesi ve voličském podzemí dřímá milionový drak. Při posledních volbách zůstal na ocet, vsadil na špatné koně, ale až se ze zachmuření příště probere, budeme se divit.
Říkají o sobě, že jsou stranou konzervativního středu, nedávno ale spolupracovali se SOCDEM, do eurovoleb jdou s pravicí a do krajských voleb v Jihomoravském kraji je vede exčlen ANO Petr Vokřál.
Data pro model sbírala agentura STEM v období od 2. do 14. listopadu. Koncem října vyhlásily odbory termín protestů a stávky proti krokům vlády. Ta se uskuteční v pondělí.
K široké frontě „vlastenců“, jak se sami nazývají, pro volby do Evropského parlamentu nedojde a s největší pravděpodobností do nich půjdou roztříštění. A to pomůže sněmovní opozici ANO a SPD.
Oproti červnu si vyměnila koalice Spolu pozici s koalicí Pirátů a STAN. Za nimi následuje SPD a hnutí Přísaha Roberta Šlachty, které je stejně jako v červnu před KSČM i ČSSD.
Trikolóra, která se v některých dřívějších volebních modelech blížila pěti procentům potřebným pro vstup do sněmovny, by získala půl procenta, méně než Svobodní i Zelení.
Důvodem Stracheho vyloučení jsou podezření ze zpronevěry stranických peněz. Strache naznačil, že si přes vánoční svátky rozmyslí, zda se vrátí do politiky.
„Málokdy se mi nedostává slov, ale dneska to tak je,“ prohlásil v neděli navečer 33letý Sebastian Kurz. Svobodní naproti tomu zřejmě zamíří do opozice.
Vyloučení poslance Václava Klause mladšího bylo podle Zbyňka Stanjury formálním potvrzením faktu, že se s ODS programově a politicky vlastně už dávno rozešel.
„Vzhledem k tomu, že se zcela rozcházím s tím, kam se Svobodní nyní ubírají, prosím, abyste vzali na vědomí, že tímto odstupuji z funkce místopředsedy strany.“
Protiimigrační a protiislámské Svobodné strany Rakouska (FPÖ), na jejímž vzniku se po druhé světové válce podílela řada bývalých nacistů, se dotkl další skandál s antisemitským zpěvníkem.
Desetitisíce lidí v sobotu ve Vídni protestovaly proti vzniku koaliční vlády Rakouské lidové strany s protiimigrační a protiislámskou Svobodnou stranou Rakouska.
Dva měsíce po volbách bude mít Rakousko novou vládu. Dopoledne političtí partneři představili kabinet kancléře Sebastiana Kurze prezidentovi Alexandru Van der Bellenovi.
Bývalý europoslanec a zakladatel Svobodných Petr Mach, který po říjnových sněmovních volbách odstoupil z vedení strany, se bude o funkci předsedy znovu ucházet.
Předseda Rakouské lidové strany Sebastian Kurz, jehož strana předminulý víkend zvítězila v parlamentních volbách, v úterý podle očekávání nabídl vytvoření vládní koalice Svobodné straně Rakouska.
Europoslanec Petr Mach se opět stal předsedou Strany svobodných občanů. V elektronických volbách získal 301 ze 487 hlasů. Hlasovala polovina členů. Mach měl při volbách dva protikandidáty. Ekonom Martin Pánek získal 128 hlasů, pro konzultantku domácího vzdělávání Irenu Steinhauserovou hlasovalo 58 lidí.
Kandidát na rakouského prezidenta Svobodné strany Norbert Hofer příští pondělí na vlastní žádost navštíví prezidenta Miloše Zemana. V rozhovoru pro Český rozhlas řekl, že do Česka míří, aby podtrhnul přátelství obou zemí. „Kdybych se stal prezidentem, budu na tom dál intenzivně pracovat. Možná i na tom, aby vznikla taková unie uvnitř Evropské unie," uvedl. Česko-rakouské spory o jadernou energii by podle něj mohly vyřešit celoevropsky platné bezpečnostní standardy pro elektrárny.
Kandidát Svobodné strany Rakouska na prezidenta našich jižních sousedů Norbert Hofer příští pondělí na vlastní žádost navštíví prezidenta Miloše Zemana. V rozhovoru pro Český rozhlas Hofer odmítl blízkost ke krajní pravici a nálepku populisty. Svobodní přitom dlouhodobě čelí kritice za blízkost ke krajní pravici. Z populismu jsou podle Hofera neprávem obviňováni jen pravicoví politici. Pro postoj zemí Visegrádu k přijímání běženců má Hofer pochopení.
Rakouská strana Svobodných nejspíš napadne výsledky nedávných prezidentských voleb u soudu. Její kandidát Norbert Hofer v nich jen těsně prohrál s bývalým předsedou strany Zelených Alexanderem Van der Bellenem.
Nový rakouský prezident má před sebou těžký úkol. Nezávislý Alexander van der Bellen sice porazil kandidáta pravicově populistické strany Svobodných Norberta Hofera, oba ale dělilo jenom pár tisíc hlasů. A vítěz voleb musí oslovit i voliče, kteří hlasovali proti němu. Vyrovnané volby tak nevyřešily dlouholeté rakouské dilema, jak se vlastně ke straně Svobodných postavit.
Za tři měsíce, přesně 24. dubna, budou Rakušané vybírat nového prezidenta. Současná hlava státu Heinz Fischer je v úřadě 12 let a znovu už kandidovat nesmí. Neúplný seznam kandidátů zatím naznačuje, že generační revoluce prezidentský úřad nepotká. Čeká se ale, koho do voleb vyšle populistická strana Svobodných.
Na radnici ve Vídni budou dál vládnout sociální demokraté, získali 39,5 procenta hlasů. I když ovládají radnici nepřetržitě od roku 1945, dosáhli od této doby historicky nejhoršího výsledku. Naopak svobodní, kteří skončili s 31 procenty druzí, slaví rekordní podporu.
Rakouská vláda utrpěla těžkou porážku ve dvojích víkendových zemských volbách. Ve Štýrsku i v Burgenlandu sice obě strany zůstaly na prvních dvou místech. Na záda jim ale dýchá strana Svobodných, která v některých oblastech víc než zdvojnásobila svůj předchozí volební výsledek.
Rakouská populistická Strana svobodných (FPÖ) si dala na předvolební billboardy slogan „Láska k bližnímu“. Měsíc před volbami do parlamentu jí však věří jen málokdo. Strana tradičně odmítá přistěhovalectví a řada jejích členů koketuje s krajní pravicí. Láskyplnou kampaň definitivně shodila jedna původně tajná facebooková skupina, kde se mluvilo například o vyhlazení Židů nebo Romů.
Dnešek je oficiálně poslední den pro podání daňového přiznání pro ty, kteří nevyužívají služby profesionálních poradců. A tohoto data využila Strana svobodných občanů, aby lidem přicházejícím na finanční úřady nabídla petici za zrušení některých daní.
