Z původní sochy se našly obě nohy, jedno koleno, jeden biceps, předloktí a hlava. To stačilo k rekonstrukci celé sochy císaře. Replika bude stát v Římě nejméně do roku 2025.
Do muzea v Českém Těšíně přibyl nový exponát. Jde o sádrový model Slezské orlice. Originál sochy je už od jara na památníku českých obětí sedmidenní války v Orlové.
Rodná Olomouc má k jeho umění podle jeho slov největší výhrady. „Zajímavé, že nejhůř moje sochy akceptují v Olomouci, to je občas složité,“ popisuje Jan Dostál. V zahraničí je to právě naopak.
Na prázdné místo památníku Sedmidenní války v Orlové po desítkách let znovu dosedne majestátní Slezská orlice. Český rozhlas dva roky sledoval, jak věrná kopie pětimetrového sousoší vzniká.
Místo na památníku Sedmidenní války v Orlové už zanedlouho opět zaplní majestátní Slezská orlice. Umístění třicetitunového kamenného sousoší provází pečlivá příprava včetně přesné trasy pro jeřáb.
Příběh sochaře Martina Chmelaře, který tvoří obří kopii kamenného sousoší pro památník v Orlové sledujeme v časosběrném seriálu. Zloději nečekaně vykradli jeho pražský ateliér.
Slezská orlice se vrací do Orlové. O úterý můžete s Českým rozhlasem sledovat, jak dva roky vznikala kopie pětimetrového mohutného sousoší, které na památníku sedmidenní války desítky let chybělo.
Na bubenečském náměstí stála socha maršála Koněva do jara 2020. Místo nyní na čas zaujala Putinova socha, která má podle autora Dušana Dostála poukázat na viníka současného zdražování cen energií.
„Samotná technologie je v podstatě robotická fabrikace,“ řekl Díaz k technologii vzniku díla. Umělec vysvětlil, že jde o postup blízký 3D tisku. Inspirací mu byl vznik cest v minulosti.
V Česku je známá její plastika u Stavovského divadla, která připomíná prázdný plášť, či postavy zdobící fontánu na nedalekém Senovážném náměstí v Praze.
Nová pražská socha znázorňuje siluetu slavné české panovnice, a někteří jí tak začali říkat šachová figurka nebo člověče, nezlob se. Autorovi Janu Kováříkovi to ale prý nevadí.
Zažil protektorát, kdy unikl smrti při bombardování Brna, i nástup komunistů, kteří mu znárodněním rodinné firmy paradoxně pomohli uskutečnit jeho sen. Příběh uznávaného sochaře Zdeňka Macháčka.
Karel Malich byl jedním z nejvýznamnějších českých umělců druhé poloviny 20. století. Začínal v 50. letech krajinomalbou, v 60. letech přešel k abstrakci.
Za zhruba 23 let dokončil na 70 soch inspirovaných biblickými příběhy, které se nyní rozprostírají po sedmi jeskyních koptského komplexu a dodávají mu starobylý vzhled.
Akce má trvat do večera. Sloup ze 17. století v roce 1918 svrhl dav, protože v něm spatřoval symbol habsburské monarchie, o jeho návratu se diskutuje od 90. let.
Váňa na místě řekl, že sloup má platné stavební povolení, které nicméně brzy vyprší, což ho přimělo k akci. Nemá však vyřízený zábor místa, a tak je možné, že bude muset staveniště opět vyklidit.
Stanislav Kolíbal nejnovější výstavu pro Benátky nazval Bývalé nejisté tušené a vrací se v ní k hlavním tématům své tvorby. Tu označuje jako konceptuální.
Svatopetrské náměstí ve Vatikánu bude o letošních Vánocích betlém, na jehož vytváření se bude podílet i sochař z České republiky. Celé dílo bude zabírat plochu 25 metrů čtverečních.
Ve věku 85 let zemřel sochař, malíř, grafik a autor filozofických esejů Jan Koblasa. Zprávu o jeho úmrtí potvrdil galerista Jiří Rybář. Koblasa byl jedním z nejuznávanějších exilových umělců.
Kněze Josefa Toufara, kterého ubili komunisté na den přesně před 67 lety, připomíná socha v zahrádeckém kostele svatého Víta, kde působil osm let před svým odchodem do farnosti v nedaleké Číhošti. Více než dvoumetrovou kovovou plastiku pro Zahrádku vytvořil sochař Olbram Zoubek.
Ve věku 80 let zemřel sochař Aleš Veselý. K jeho známým dílům patří Brána nenávratna v pražských Bubnech upomínající na židovské transporty. Poslední rozloučení s výtvarníkem se uskuteční ve čtvrtek v rodinném kruhu.
Jihoněmecké město Kostnice dostalo z Česka dárek - třímetrovou a mnohatunovou abstraktní sochu mistra Jana Husa, který před 600 lety za hradbami právě tohoto města zemřel pro svou víru a přesvědčení na hranici. Sochu navrhla a vyrobila mladá sochařka z Hořic Adéla Kačabová a Kostnici ji věnoval Královéhradecký kraj a Církev československá husitská.
Na kopci za vesnicí Lhota-Vlasenice na Pelhřimovsku vzniká botanická zahrada doplněná sochami. V rámci mezinárodního sochařského sympozia je tam tesají umělci z Čech, Švédska, Norska a Brazílie. Mají různé podoby. Například socha u vjezdu do areálu reprezentuje vzpomínku na minulé století.
Zahradu libereckých Lidových sadů na pět dní obsadili řezbáři. Na dřevosochařském sympoziu Etnořez 2014 tam tvoří z dubového a bukového dřeva sochy, které spojuje společné téma – lidské ctnosti a nectnosti.
Martinu Sáblíkovou odpoledne čeká závod na 5 kilometrů. Má v něm největší šanci na zlatý olympijský úspěch. I rychlobruslařka má své rituály a dokonce speciální mimiku, kterou používá se svým trenérem. Knír po vzoru Evy Samkové tedy nenasadí.
