Kariérové poradenství pracuje s jakýmsi budoucím já. Volba střední školy není fatální, ujišťuje konzultantka
Více než 120 tisíc deváťáků a deváťaček v Česku se letos snaží dostat na střední školu. Už její výběr je přitom pro rodiny velkou výzvou. Dnešní mladá generace se připravuje na povolání, která často ještě neexistují, je taky možné, že bude muset svoji práci několikrát za život změnit. Stres z rozhodování může zmírnit třeba využití kariérového poradenství. Co obnáší, popisuje nový podcast Českého rozhlasu Plus Reparát.
„Výsledkem procesu kariérového poradenství je vytvořit si racionální, ale pozitivní obraz o tom, na co můžu v životě aspirovat, a podívat se na dynamiku života přes okraj vzdělávání – k čemu mi to vlastně je, jak to reálně využiji v životě. Teprve tak získávám motivaci pro studium, kariéru i práci,“ přibližuje Silvie Pýchová, spoluzakladatelka Centra kompetencí a také předsedkyně Expertní komory kariérového poradenství.
„Poradenství je v podstatě jedním z mála nástrojů, které mají zajistit prevenci předčasných odchodů ze vzdělávání,“ dodává. „Nejdůležitější intervence je na úrovni druhého stupně základní školy.“
Proměnlivý trh práce
V Česku ale podle ní systematičtější práce s žáky chybí. Dáno je to především legislativou, která s poradenstvím nepočítá, ale i nedostatečným vzděláváním samotných kariérových poradců. Jejich činnost přitom může mít na životy dětí silný vliv.
„Problém přechodů z povinné školní docházky na střední školu je v tom, že je výrazně i v režii rodičů,“ podotýká Pýchová. „Situace rodin v České republice se velmi diverzifikovala a máme tady rodiny, které nedisponují přehledem ani kompetencemi, aby mohly dětem poskytnout dostatečnou podporu. Už to, že se volba odehrává na půdě školy, je obrovský přínos.“
Děláme ze vzdělávání Velkou pardubickou. Přijímačky netestují znalosti, ale distribuují žáky, tvrdí ekonom
Číst článek
Aby bylo poradenství přínosné, je potřeba dobře nastavit spolupráci mezi školou, žáky a rodiči. „Je to celý systém služeb a školy mají významnou roli v tom, aby podpořily žáky v racionální, odpovědné volbě a aby rodičům dokázaly vysvětlit, proč je to pro děti dobře, aby se do života naučily rozhodovat samy,“ popisuje.
Záludností rozhodování je i vysoce proměnlivý trh práce. Aktuálním trendem proto není připravovat se na konkrétní profesi, ale zaměřit se obecněji na silné stránky.
„Kariérové poradenství pracuje s jakýmsi budoucím já. Dneska vidíme potíže, které mají mladí lidé v oblasti duševního zdraví, protože nevidí moc pozitivně svoji budoucnost,“ konstatuje Pýchová. „I když nastoupíte do nějaké práce, tak se vám to v průběhu života proměňuje. To, co si potřebují mladí lidé ujasnit, je sféra, která je pro ně atraktivní a v níž se plánují uplatnit, a potom si udržet určitou míru flexibility.“
Volba střední školy proto nemusí být tak zásadním rozhodnutím, jak se mnohým uchazečům může zdát. „Když se na to podíváme optikou 40 let na trhu práce, tak je to v zásadě kapka v moři,“ připomíná. „Je to hlavně apel na rodiče nebrat si fatalitu toho, že se dítě nedostalo na konkrétní školu, spíše pracovat s adaptabilitou.“
Chybí legislativní ukotvení
Kariérové poradenství je v zahraničí považováno za zcela běžný nástroj, jak udržet žáky co nejdéle ve vzdělávacím systému. U nás je k dispozici spíše okrajově. Příkladem dobré praxe by mohl být projekt Kariérové poradenství Ostrava, který funguje pět let a v roce 2021 získal ocenění od Národního pedagogického institutu.
Odbornice: Školství je jako orloj, jedno kolečko ho může zablokovat. Změna musí být rychlá a celková
Číst článek
„Aktuálně máme zapojených 41 škol. Většinu z nich zřizuje magistrát, ale máme zapojené i soukromé školy. Za posledních pět let aktivitami ‚kariérka‘ prošlo více než sedm tisíc dětí. Jen za minulý rok jsme zorganizovali 55 exkurzí do firem, aby děti viděly povolání v reálném provozu,“ přibližuje projektové aktivity Anton Husovský z Moravskoslezského paktu zaměstnanosti.
Projekt se setkává s pozitivními ohlasy nejen z řad žáků a rodičů, ale také pedagogů nebo firem.
„Kariéroví poradci působí na ostravských školách už čtvrtým rokem. Mají své výsledky a školy jsou spokojeny,“ říká Andrea Hoffmannová z ostravského magistrátu, která má projekt kariérového poradenství v Ostravě na starosti. „Problém je, že kariérový poradce není legislativně uchopený. To znamená, že lidé tuto pozici vykonávají na dohodách a jsou zcela závislí na financích magistrátu.“
Se studenty je přitom potřeba pracovat systematicky, ať už se jim věnuje poradce, nebo proškolený pedagog.
„U nás na škole máme ve školním vzdělávacím programu volbu povolání už v osmém ročníku a pokračujeme v devátém,“ uvádí jako příklad Gabriela Kopáčová, výchovná a kariérová poradkyně na ZŠ Ostrčilova v Ostravě.
„Velmi často to zahrnuje testování, kdy dítě zjišťuje, jestli je víc umělecky zaměřené, nebo je spíše praktik. A podle toho, jaké charakteristiky se namíchají, se poté snažíme dopasovat potenciální vzdělávání na střední škole.“
Více podrobností o kariérovém poradenství, inspiraci ze zahraničí i ostravském projektu si můžete poslechnout v záznamu celého pořadu. Moderuje Daniela Vrbová.
