Zatýkání studentů, popravy i Heydrichiáda. Před 75 lety našli Američané u Štěchovic Frankův archiv
Je tomu 75 let, co Američané našli ve štěchovických štolách dřevěné bedny, které tam na konci druhé světové války schovali nacisté. Objev obestírají legendy - údajně v nich mělo být ukryté nacistické zlato, ukradené umělecké předměty či cenné papíry. Nic z toho se ale navzdory snaze hledačů pokladů dodnes nenašlo. I tak měl objev pro Československo mimořádný význam. Šlo o archiv nejmocnějšího muže v někdejším protektorátu - Karla Hermanna Franka.
Už 10. února 1946 vyjela ze Západního Německa - z tehdejší americké okupační zóny - zvláštní vojenská skupina. Měla za úkol najít dřevěné bedny, o kterých během výslechů mluvil jeden ze zajatců, bývalý příslušník SS.
Před 75 lety našli Američané u Štěchovic Frankův archiv. Více si poslechněte v reportáži Lucie Korcové
Údajně se měl podílet na jejich ukrytí v Československu a Američané se po této stopě vydali.
„Dostali se právě k Plzni, následně k Praze a odtud do Štěchovic. A 11. února zde provedli odkryv. Během jediného dne dokázali nejen nalézt tu štolu, ale i celý ten náklad naložit a odvézt,“ vysvětluje Radiožurnálu historik Vojětch Kyncl z Historického ústavu Akademie věd.
Už následující den se ale o americké akci dozvěděla československá vláda, která si okamžitě oficiálně stěžovala velvyslanci USA. Ten se za celou událost omluvil a bedny se po několika týdnech vrátily zpátky do Československa.
Vyšetřovatelům se tak dostaly do rukou informace o uzavření českých vysokých škol a zatýkání studentů 17. listopadu 1939, o prvním stanném právu nebo Heydrichiádě. Dokumenty se staly klíčovým důkazem při stíhání nacistických válečných zločinců.
Šok pro Franka
„Karl Hermann Frank nemá na sobě ten typický gestapácký kožený kabát, ve kterém přišel před týdnem, kdy mu byla zde proklamována žaloba. Karl Hermann Frank sedí, ruce má složeny na klíně, je prostovlasý a nežmoulá v ruce tu protivnou čepici tak jako před týdnem,“ popisoval reportér Československého rozhlasu příchod někdejšího nejmocnějšího muže protektorátu před mimořádný lidový soud v Praze.
Před 70 lety Američané vyzvedli štěchovický poklad. Od té doby ho hledají dobrodruzi
Číst článek
Proces začal 22. března 1946. „Dcerušku mi v Kladně sebrali a doposud o ní nemám žádné zprávy. Ztratila jsem muže, otce a čtyři bratry, vrahu bídnej,“ znělo během něj. Vedle výpovědí přeživších lidických žen vinu K. H. Franka jednoznačně potvrzovaly i dokumenty nalezené ve štěchovických štolách.
„Samozřejmě i pro K. H. Franka bylo šokem, že se tento archiv nalezl, protože to byla jednoznačně jeho prohra neboť pod rozsudky smrti pro tisíce lidí, je podepsán právě on,“ říká Kyncl.
Neméně důležitou součástí amerického nálezu byly také protokoly o likvidaci Čechů během druhého stanného práva v roce 1942 po úspěšném útoku na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.
Od 28. května do 1. září odsoudili nacisté k smrti téměř 1400 lidí. V archivu se dochovaly kompletní seznamy se jmény popravených na celém území protektorátu.
„Tyto materiály jsou autentické, tedy přesně popisují, co se na jednotlivých likvidačních střelnicích dělo a také, kdo je za to zodpovědný. Právě tyto dokumenty s osobními podpisy byly velmi důležité v 60. letech, kdy se podařilo nalézt jak střelce exekučních čet, tak velitele, kteří k tomu dávali rozkazy,“ upozorňuje historik Vojtěch Kyncl.
Díky dokumentům nalezeným na pravém břehu Vltavy byli českoslovenští i němečtí vyšetřovatelé schopni vypátrat pachatele ještě desítky let od konce druhé světové války.
