Z pražského jara do normalizace. Dubčeka vystřídal před 55 lety v čele komunistické strany Husák
Konec éry politika, který se stal symbolem pražského jara. Právě před 55 lety požádal Alexander Dubček o uvolnění z funkce 1. tajemníka komunistické strany. Na jeho místo nastoupil Gustáv Husák. Tato změna znamenala definitivní tečku za pokusem o uvolnění poměrů v zemi. Místo toho se Československo naplno vrhlo do takzvané „normalizace“.
„Soudruh Dubček na tomto zasedání požádal o uvolnění z funkce prvního tajemníka,“ oznámil 17. dubna 1969 v deset hodin večer prezident Ludvík Svoboda změnu ve vedení komunistické strany.
„Situace v komunistické straně dnes vyžaduje na místě prvního tajemníka energického politika a důsledného organizátora. Ústřední výbor zvolil na tuto funkci soudruha Husáka,“ doplnil.
Změna na postu de facto nejmocnějšího muže v Československu završila cestu od okupace země vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968.
Hledat spravedlnost a chovat se slušně. Vzpomínky právníků na období tzv. normalizace
Číst článek
„Sami Sověti hledali, kdo by to mohl být. A nechtěli rozhodně konzervativní lidi typu Indry a Bil'aka, kteří se ukázali politicky neschopní. Nemohli sáhnout po žádném reformistovi. A hledali nějakého pragmatika a tím se pro ně během pár měsíců stal Gustáv Husák,“ přibližuje pro Radiožurnál historik Národního muzea Michal Stehlík.
Alexandr Dubček – jako symbol uvolňování poměrů během pražského jara – se pro Sověty stal nepřijatelným.
„Druhá věc byla, že Sověti mu vyčítali jistou politickou neschopnost. Neschopnost uřídit stranu směrem, kterým by oni chtěli. Takže to jsou dva důvody – symbol pražského jara a jistá nedůvěra v jeho schopnosti stranu vést ve změněných okolnostech,“ vysvětluje Stehlík Dubčekův konec.
Důvěra v Dubčeka
Většina veřejnosti ale Dubčekovi pořád věřila, jak ilustruje anketa, kterou odvysílal rozhlas na konci března 1969.
„Mám soudruha Dubčeka ráda hlavně proto, že to, co dělá, dělá dobře a dělá to pro nás,“ říkala jedna z respondentek. „Husák ví, co chce, a tím, že ví, co chce, tak dělá určitou politickou taktiku,“ poznamenal další z respondentů.
‚Hokej, to bylo v podstatě jenom porazit Rusáky.‘ Československo před 55 lety vyhrálo legendární duely
Číst článek
„Soudruh Husák je konstruktivní, ovšem ve směru, který tady v tomto státě propaguje někdo. Nebudu hovořit kdo. Mám dojem, že lidi pořád věří čím dál tím víc soudruhu Dubčekovi,“ konstatoval další respondent.
Zlomovým okamžikem se stalo březnové vítězství československých hokejistů nad sbornou na mistrovství světa a následné spontánní oslavy v Praze, Bratislavě a dalších městech. Protisovětské demonstrace byly poslední záminkou, kterou Sovětský svaz potřeboval. 17. dubna 1969 Dubčeka nahradil Gustáv Husák.
‚Aby stát žil normálně‘
„Pomalu už celý rok se nedokážeme vymotat z těžkých krizových situací,“ promluvil Husák po zvolení do funkce prvního tajemníka komunistické strany k veřejnosti. „… aby náš stát žil, jestli je to tak možné říct, ve vnitřních i zahraničních vztazích normálně.“
OBRAZEM: Neznámý fotograf dokumentoval okupaci i proměnu Prahy. Unikátní snímky zachránila rodina
Číst článek
Co znamená normálně, se měli Čechoslováci dozvědět záhy. „Gustáv Husák začne být poměrně nekompromisní. Hovoří o tom, že ti největší nepřátelé jsou mezi odbojnými komunisty, novináři, intelektuály. Uzavírají se hranice. Známý je Husákův výrok: Hranice nejsou žádné korzo,“ zmiňuje historik Stehlík.
„Jeho kroky byly velmi jasné a směřovaly k potlačení jakékoli projevu svobody ve veřejném prostoru, nebo dokonce v komunistické straně,“ doplňuje.
Obnovení cenzury, prověrky, čistky v komunistické straně i v armádě, tak vypadala Husákova normalizace.
