Československé vypořádání s nacisty bylo jedno z nejpřísnějších, přesto někteří trestu unikli
Po kapitulaci Německa v druhé světové válce stanuli nacističtí pohlaváři před Mezinárodním soudním tribunálem v Norimberku, ostatní pak před soudy přímo v zemích, kde zločiny spáchali. V Československu bylo dohromady odsouzeno 22 tisíc Němců. Mezi nimi i velitel koncentračního tábora v terezínské Malé pevnosti Heinricha Jöckela nebo německý státní ministr pro Čechy a Moravu Karl Hermann Frank.
Sedmého srpna 1945 dosedlo na ruzyňské letiště letadlo se zvláštní zásilkou. Na jeho palubě se nacházel někdejší německý státní ministr pro protektorát Čechy a Morava Karl Hermann Frank.
Jeho návrat do Československa sledoval reportér Českého rozhlasu. Tomu se také podařilo natočit přímo na místě rozhovor s generálem justiční služby Bohuslavem Ečerem, který Franka několik týdnů vyslýchal.
„Frank se při cestě choval tak jak při výslechu. Bylo na něm vidět, že je postrašen. Že ví, co na něho čeká. Choval se absolutně apaticky, oči měl vytřeštěné do prázdna, a přemýšlel asi o své minulosti a patrně také o své budoucnosti. Nebylo na něm vidět nic z té bývalé arogance, kterou se vyznačoval,“ popisoval tehdy generál.
Proces s K. H. Frankem začal v březnu 1946. O jeho zločinech vypovídaly i ženy z vyhlazených Lidic. Frank byl veřejně oběšen 22. května na dvoře Pankrácké věznice. Na popravu se přišlo podívat více než pět tisíc lidí.
Exekucí bylo v rámci mimořádných lidových soudů vykonáno v Československu celkem 750, upozorňuje historik Vojtěch Kyncl z Historického ústavu Akademie věd.
Díry po kulkách a nápisy na fasádách. I 75 let po konci druhé světová války jsou v Opavě vidět její stopy
Číst článek
„Je to jeden z nejvyšších počtů vykonaných poprav v Evropě. A československá retribuce je považována za jednu z nejpřísnějších v celém tom evropském kontextu. Dohromady bylo odsouzeno v Československu 22 tisíc Němců,“ vysvětluje Kyncl pro Radiožurnál.
Před československou justici se dostal také Kurt Daluege, zastupující říšský protektor v Čechách a na Moravě a především velitel celoříšské pořádkové policie.
Slza v oku
„Šéfoval v té druhé polovině války asi dvěma a půl milionu pořádkových policistů, kteří se především účastnili těch obrovských masakrů na celé východní frontě. Vydání tohoto člověka do Československa a ne do Polska bylo jakýmsi aktem důvěry ze strany spojenců vůči československé justici,“ říká Kyncl.
I jeho výslech vedl Bohuslav Ečer, který po válce zasedl také v Norimberku jako předseda československé delegace.
‚Bez milosti likvidoval české obyvatelstvo.‘ K. H. Frank byl nejmocnějším mužem v protektorátu
Číst článek
„Všichni si počínají při výsleších nejenom slušně, nýbrž dokonce často velmi servilně. Svým chováním chtějí vzbudit dojem, že nejsou surový SS, nýbrž obyčejní, prostí lidé. A tak se u jednoho nebo druhého občas objeví v oku slza,“ líčil Ečer.
Marně naopak Československo opakovaně žádalo Německo o vydání šéfa pražského gestapa Ernsta Gerkeho. Ještě v roce 1981 bylo proti němu obnoveno trestní řízení. Nicméně Gerke zemřel nepotrestaný o rok později v západoněmeckém Bielefeldu.
„Gerke měl dlouhé prsty a dokázal tím velmi dobře proplouvat. Důkazy proti němu jsou ovšem naprosto jednoznačné,“ dodává historik Vojtěch Kyncl.
Bez trestu vyvázl také velitel nacistické pořádkové policie v protektorátu Paul Riege. Byl vydán do Československa, soud ho ale v lednu 1948 zprostil obvinění.
