Stavbu filharmonie může zpozdit česká mentalita. Náš národ potřebuje výzvy, říká vedoucí projektu
Dánské studio BIG předá v únoru podrobnou architektonickou studii Vltavské filharmonie. Samotná stavba pak začne do tří let. Vítězný návrh propojuje pohyb řeky a slibuje několik sálů, zkušebnu, restauraci, přístupnou střechu a několik teras určených pro veřejnost. „Při analýzách jsme zjistili, že na obdobné stavby je zakládáno především ve složitých dobách,“ říká vedoucí projektového týmu Martin Krupauer pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál.
Stavba filharmonie se z odhadované ceny 9,4 miliardy korun kvůli úpravám prodraží téměř na 13 miliard korun. Co konkrétně cenu zvedlo?
Cena 13 miliard byla stanovena před dvěma lety a skládá se z 9,4 miliard a 3,2 miliard.
Uvedených 9,4 miliard je vlastní objekt. Odhad 3,2 miliard jsou pak věci, které, i kdyby tam filharmonie nebyla, se v tomto místě musí provést na základě územních studií. Tedy na základě toho, co se v místě už děje s nádražím a tak dále.
Cena, se kterou pracujeme, je 9,4 miliard. Jde o cenu při odevzdání soutěžního návrhu, tedy koncepčního návrhu. Nyní se prezentuje vrcholné rozpracování podrobné architektonické studie, na základě které bude cena zpřesněna.
Po zveřejnění vítězného návrhu se řešil i kritizoval udržitelný aspekt celého návrhu. Poté bylo řečeno, že plán bude ještě upraven, aby byl udržitelnější. K jakým úpravám došlo?
Dánové a Bjarke Ingles jsou známi tím, že tohle je jejich silná stránka. Hodně o udržitelnosti přemýšlí a tlačí na ni. Uvnitř budovy tak došlo ke spoustě technologických řešení a úprav odpovídajících 21. století.
VLTAVSKÁ FILHARMONIE
- Stavba Vltavské filharmonie je součástí proměny lokality Bubny-Zátor.
- Podobu kulturního centra navrhlo dánské architektonické studio Bjarke Ingels Group.
- Součástí budovy má být několik sálů, kreativní hub, kavárna i restaurace.
- Stavba měla původně vyjít na necelých pět miliard korun, podle posledních odhadů se ovšem suma vyšplhá na téměř třináct miliard.
Dánové na tom sami participovali, my jsme zase participovali z hlediska Prahy, ale oni jsou zvyklí si to udělat i sami. Vyšlo z toho více zeleně, diskuse o tepelných ostrovech a dalších věcech.
Rozpracovaný návrh je reakcí na to, že se zeleň objevuje jak kolem vltavské filharmonie, tak i na ikonických střechách.
Bylo právě kritérium udržitelnosti jedním z aspektů v samotném výběru poroty?
Ano. Práce poroty byla v tomto ohledu velmi profesionální. Za porotou byly desítky specialistů na jednotlivé věci. Porota tak měla při výběru každou oblast už promyšlenou specialisty.
Při diskuzích v porotě jsme už věděli, že když o něčem diskutujeme, tak to není jenom o Líbí, nelíbí a o našich pocitech. Porota byla velmi podrobně připravena ve všech aspektech stavby.
Stavby ve složitých časech
Stavba se má podle harmonogramu dokončit v roce 2032. Co ji může zpozdit?
Česká mentalita. Všechno ostatní je technicky a odborně řešitelné. Samozřejmě se na tom také může podepsat společenská nálada i to, že jsme za 120 let z nějakého zvláštního důvodu takový dům v našem národě nepostavili.
Je to hodně o nás, jestli jsme připraveni takové věci udělat. Při analýzách jsme zjistili, že na obdobné stavby je zakládáno především ve složitých dobách, jak v nedávné minulosti, tak v historii.
A pak je to samozřejmě úžasně složité staveniště. Vždycky ale říkám, že ve složitých podmínkách vznikají vynikající věci.
V plánu stavby se často opakuje, že vltavská filharmonie má být „ohniskem“. Co to znamená?
Určitě ohnisko hudby. Klademe hodně důraz také na ohnisko edukace, a to hodně široké edukace. Kreativní hub bude k dispozici lidem z celé země, aby si barák zkusil skutečně každý, kdo má vztah k hudbě. Je to ale také ohnisko proměny této části Prahy.
Taková společenská objednávka se většinou vkládá do velkých rozvojových území, která potřebují jakýsi symbol, který je roztáhne. Všechno se pak děje okolo. Kodaň to s filharmonii měla taky tak, dále třeba Norsko nebo Hamburk.
Vždy je někde nějakých 200, 400 hektarů nejcennějších brownfieldů a Bubny Holešovice takovým místem jsou.
To, že se tam posadí filharmonie, přinese v druhém a třetím plánu velmi zajímavé ekonomické výsledky.
Jak probíhá proces přeměny vítězného návrhu v konkrétní architektonický plán?
Jsem také architekt, takže vím, co se děje za oponou. V soutěži jde opravdu především o design, o ideu, rychlý nápad a to, jak ho prezentovat tak, aby zaujal porotu. Teď nastává úplně jiná disciplína.
Desítky, možná stovky odborníků v tomto případě po celé zeměkouli, nyní probírají všechny odbornosti, nejen to, jak dům stojí, jak je obalen a jestli jsme chytli veškerá hlediska udržitelnosti.
Jedna disciplína, konkrétně akustika, je pak úplně nejdůležitější. Když dům nebude hrát, tak jsme všichni mrtví. Na tom dělá speciální japonská firma.
V této fázi jsme ve velké podrobnosti také s venkovními prostory. Děláme nový vestibul u metra a posouváme magistrálu, stavíme dva nové mosty a nové nábřeží. To všechno bylo na nás, protože do tohoto území přicházíme jako první. Takže na to je další velké množství odborníků.
Dům je velmi chytrý i v klasických věcech jako je statika, jsou tam tenké sloupy, tenké skořepiny a skleněné fasády.
Všechno jsou to věci na světové špičce. To nás samozřejmě baví – dům bude i v technické, technologické a profesní fázi jako špičková záležitost světového významu.
Stavba jako kus města
Až bude filharmonie stát, jak bude potom vypadat péče o budovu?
Jedna věc je, jak bude provozována, naší misí je totiž připravit i provoz. Už teď jsme ve fázi, kdy říkáme, jak se bude provozovat, jakou formou, kdo to bude provozovat a tak dále.
„Vltavská filharmonie je zkomponována jako meandrující cesta od břehu řeky na střešní terasu. Proudy veřejnosti a pražská belvederová náměstí spojují městský život s hudbou v jejím srdci.“
Bjarke Ingels (zakladatel a kreativní ředitel BIG)
Do toho patří samozřejmě každodenní péče o budovu. Studie, která bude nyní odevzdána, má velký blok údržba a péče.
Už teď se diskutuje, jak se budou udržovat skleněné fasády, jak se dostaneme k tenkým sloupům, co dělat, když se něco rozbije, a tak dále.
To je velký rozdíl mezi soutěžním návrhem. V této fázi už víme, kde bude při výstavě stát každý jeřáb, jak dlouho kvůli výlukám nebude jezdit metro, mapujeme vše, včetně úklidu a zásobování. To už studie bude obsahovat.
Výherní návrh je velmi moderní. Nebojíte se, že časem bude neaktuální?
Naše báze, těch 120 let, znamená, že jsme dosud nic neudělali. Město, náš národ a mentalita potřebuje výzvy. Jsem architekt, tak jsem možná nekritický, ale jsem přesvědčen, že budova bude aktuální nejenom svým tvarem, ale i svým principem.
Objeli jsme hodně veřejných staveb po světě, ale že by se takto pracovalo s veřejností a veřejným prostorem...
Budova má například náměstí i nahoře. Není to ani tolik dům, je to kus města a náměstí. Lidé na něj budou chodit, budou na něj lézt a budou si ho užívat uvnitř i zvenku.
