Velice nenápadně se do vybraných českých kin dostal mexický Diamantový plášť (Manto de gemas). V lecčems strohý, například ve snímání krajiny, ale zároveň vizuálně působivý film Natalie López Gallardo vypráví příběhy několika žen ze současného Mexika. Jejich snahu o svobodný, smysluplný život prolíná s násilnými příběhy své země.

PREMIÉRY PAVLA SLADKÉHO Mexico City 16:11 9. srpna 2023 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Hlavní postavy a jejich příběhy jsou tři. Isabela se rozvádí a se svými dětmi se uchýlí do značně zanedbaného domu. Martu, Isabelinu pomocnici a spolupracovnici, trápí zmizení vlastní sestry. Vyšetřuje ho policistka Roberta, jejíž syn je ovšem patrně zapletený do obchodu s drogami.

Všechny ženy jednají samostatně a za sebe, a zároveň mají ruce svázané okolnostmi. Diamantový plášť je v tomto ohledu portrétem svobodné vůle v okovech násilné, mlčící a nebezpečně provázané společnosti.

Děj filmu ale vůbec není vyprávěný jednoznačně. Příběhy se prolínají, Diamantový plášť obsahuje značné množství elips a jeho narativní stránka působí bezmála tak vyprahle jako některé mexické krajiny, která je zrodila.

Příběh otce atomové bomby. Oppenheimer exploduje jako morální drama

Číst článek

Společným jmenovatelem příběhů jsou životy ničené nebo zastíněné rozsáhlou chobotnicí drogového násilí, ale pro řadu diváků bude sama nejasnost příběhu značnou překážkou. Je otázka, jestli je Diamantový plášť výhradně výsledkem promyšlené struktury, zatajující mnohé momenty, nebo jednoduše skrývá i některé chyby.

Nakonec i titul filmu zůstává záhadou, která se neopírá o žádný konkrétní dialog nebo výjev z díla a lze si ho vykládat různě. Například jako odkaz na buddhismus, konkrétně příběh o chudém muži, který neví, že má zašitý diamant do svého oděvu, nebo jako metaforu nedostupnosti a krutosti krásy z prachu země.

Na Diamantový plášť je nejlepší se dívat ne jako na bezprostřední emocionální a senzorickou zkušenost, která nás zanechává v poněkud rozhozeném a zneklidněném stavu, ale obrazy z této divácké zkušenosti můžou v naší mysli přetrvat ještě dlouho.

Ano, i v této oblasti uměleckých festivalových filmů velmi často probíhají kalkulace s preferencemi mezinárodního publika. Ale po zhlédnutí Diamantového pláště při světové premiéře na festivalu Berlinale v roce 2022 a znovu v létě 2023 můžu potvrdit, že dojmy z filmu nejsou prchavé.

Diamantový plášť natočila jako svůj celovečerní režijní debut bolívijsko-mexická režisérka Natalia López Gallardo (uváděná také zjednodušeně jen jako Natalia López). V českých kinech by to bylo zdánlivě takřka neznámé jméno, jenže López Gallardo za sebou má pozoruhodnou tvůrčí dráhu jako střihačka a příležitostná herečka.

Tahle Barbie dělá, co může. Plastová dokonalost se ve filmu střetává s ženskou realitou

Číst článek

Pracovala na některých z nejpůsobivějších mexických filmů posledních dvou dekád. Mezi ně patří například Heli, velice drsný film Amata Escalanteho o Mexiku ovládaném drogovými kartely, nebo Jauja, podmanivý a záhadný film Argentince Lisandra Alonsa s Viggem Mortensenem v hlavní roli. Oba filmy se v Česku bohužel promítaly jen na festivalech.

Natalia López Gallardo spolupracovala také na několika filmech svého manžela Carlose Reygadase, předního mexického uměleckého režiséra a producenta. Stříhala například jeden z jeho výrazných filmů Post Tenebras Lux anebo hrála v jeho zatím nejnovějším filmu Naše doba.

Ten je patrně částečně inspirovaný autobiografickými okolnostmi – podmanivý snímek pojednává o rančerské dvojici z mexického venkova žijící v otevřeném vztahu, který naráží na své limity.

Debut Natalie López Gallardo je nesnadný portrét potlačeného neštěstí, frustrace, (sebe)nenávisti a bezmoci, která se stala bezmála normou, ale která se také projevuje příležitostnými výbuchy násilí.

Ukazuje propojenost obou stran pomyslné frontové linie drogové války, a tak ji narušuje, bez toho aby směřovala k jasné katarzi nebo „dynamické podívané“ jako kdysi její krajané jako například Alejandro González Iñárritu.

Je dost možné, že režisérka je teprve na půli cesty mezi zavedenými postupy současného mexického filmu a vlastním filmovým jazykem. Diamantový plášť ji každopádně ukazuje jako tvůrkyni, která má smyl pro silné obrazy moci i bezmoci odvozené ze současnosti a hádankovitou filmovou strukturu.

Snímek Diamantový plášť měl v českých kinech premiéru 3. srpna 2023.

Pavel Sladký Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít