Očekávaný film Oppenheimer v režii Christophera Nolana je portrétem geniální vědecké mysli v soukolí armády, politiky a společnosti. A zároveň příběhem válečných závodů ve zbrojení i morálního dramatu někoho, kdo dal světu nejničivější zbraň.

Premiéry Pavla Sladkého Los Alamos 7:00 22. července 2023 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Válka bude nemyslitelná,“ přesvědčuje sám sebe J. Robert Oppenheimer (Cillian Murphy), teoretický fyzik a brilantní mysl americké vědy poté, co se pustí do Projektu Manhattan. V něm jde o jediné – vyrobit atomovou bombu. A to dřív, než to zvládne nacistické Německo.

Na starém kontinentě byla teoretická fyzika dlouho výrazně napřed a teprve Oppenheimer ji do USA naplno přinesl. Nacisté tedy mají náskok. Robert Oppenheimer uvěří, že když Amerika představí jako první na světě tak obrovskou ničivou sílu, může si vynutit mír.

Řetězová reakce

Projekt Manhattan po tři roky v poušti v Novém Mexiku zaměstnával 4000 lidí, stál Spojené státy obrovské množství peněz a rozhodně neskončil svržením bomb na Nagasaki a Hirošimu. Naopak, byl článkem „řetězové reakce“ v životech svých aktérů i ve světové politice, studené válce a jaderné zbraně jsou strašákem dodnes.

Oppenheimera následky zanedlouho dostihly v podobě pomsty bývalých kolegů, zpochybňování a výčitek. Na začátku přitom stálo výzkumnické přesvědčení, že je prospěšné „zvednout kámen, i když není jasné, jestli pod ním není jedovatý had“.

Tahle Barbie dělá, co může. Plastová dokonalost se ve filmu střetává s ženskou realitou

Číst článek

Americko-britský režisér, scenárista a producent Christopher Nolan má v současném Hollywoodu výsostné „auteurské“ postavení. Snímek o strůjci atomové bomby, fyzikovi Robertu Oppenheimerovi, následuje po jeho batmanovských filmech, sci-fi jako Počátek a Interstellar, které byly efektními labyrinty časoprostoru, nebo působivém válečném Dunkirku.

Tentokrát si ke zfilmování vybral Pulitzerovou cenou ověnčenou biografickou knihu Americký Prometheus od dvojice Kai Bird a Martin J. Sherwin. Sám si podle ní také napsal scénář.

Jde mu v něm o morální drama a portrét hned dvou období americké historie v jednom příběhu. Druhou světovou válku a americká mccarthyovská 50. léta formoval pokaždé jiný nepřítel č. 1 (nacismus a komunismus) a v zásadě stejní démoni domácí politiky, především démonizace levicového myšlení. Kam je třeba napřít síly ve jménu „zachování samotné existence státu“ a „koho je třeba se zbavovat“ byly ústřední otázky.

Nolan proto pracuje s netypickým narativním konceptem. Zaprvé pro něj dokončení a použití atomové bomby není vyvrcholením příběhu. Ani jeho odrazovým můstkem. Je zlomem v polovině filmu, který má dvě fáze morálního dramatu. Zadruhé využívá černobílou i barevnou formu k odlišení obou etap, protože s nimi nepracuje ani odděleně, ani lineárně, prolíná je a využívá flashbacky i flashforwardy.

První polovině dominuje téma vědy ve službách společnosti, především politiky a armády. Oppenheimer se prosazuje jako teoreticky vysoce specializovaný vědec, ale zároveň si chce uchovat volné pole svobodného myšlení i ve společenských otázkách.

Rozhodne se zapojit do projektu, jehož smysl je celý v tom, že špičkoví vědci dají Americe zbraň – „eso, u kterého už záleží jen na armádě, jak s ním zahraje“. Uspět v takovém projektu výzkumně technicky i experimentálně znamená stát se strůjcem obrovského masakru životů. Úspěch znamená mít krev na rukou. Zažít výbuchy i své vlastní mysli.

Sci-fi thriller Tenet patří do kin. Jeho zápletka láme mozky i časovou souslednost

Číst článek

Druhá polovina biografického filmu pak má pro Nolana netypickou formu soudního dramatu. Akorát bez soudu. Prošetřování a hodnocení Oppenheimera má totiž podobu schvalovacích řízení bezpečnostní prověrky a politické kariéry některých zúčastněných, takže není zatížené dokazovacím břemenem i spravedlivým justičním procesem.

Oppenheimer, bez kterého by atomová bomba nevznikla, brzdí další zbrojení a načrtává vizi mezinárodní komise pro atomovou energii a silného postavení Organizace spojených národů. Umožnil zabití nejméně 200 tisíc Japonců, jak ve filmu zazní, a následně opustil americké zájmy a upřednostňuje balancovanou mezinárodní spolupráci v zájmu toho, aby se zamezilo totálnímu zničení lidstva.

„Myslel sis, že když se od svých protivníků necháš vláčet bahnem, tak ti svět odpustí?“ vyčte Oppenheimerovi jeho manželka (Emily Blunt).

O moci a síle

Navzdory tomu, že tento koncept je silný, střih není vždy silnou stránkou filmu. Vzpomeňte si na toto tvrzení u noční scény, ve které se objeví Albert Einstein málem jako duch a Nolan se ocitá na hraně nechtěného smíchu. Také velkolepé obrazy Oppenheimera jako génia hledícího do prázdna a spatřujícího rej atomů a jiných vizualizovaných elementů připomínají stereotypy.

Naopak ženy v genderově unfair upozaďujících rolích trpělivě podporujících manželek, svůdných a komplikovaných milenek a obdivovatelek z davu dodávají filmu kritický rozměr, když si uvědomíme, že Oppenheimer je film o moci a síle. Jak té fyzikální, atomové, tak té argumentační politické a silové vojenské.

Na cestě k úspěchu v oblasti (sebe)ničení ji řídí odhodlaní a (všeho)schopní muži v oblecích a uniformách. A dávají do pohybu věci, které si nedokáží vzít na zodpovědnost.

Mimo jiné díky výborným hereckým výkonům v čele s irskou star Cillianem Murphym (dříve kromě spoluprací s Nolanem hrál také Gabčíka v Anthropoidu nebo Thomase Shelbyho v seriálu Peaky Blinders – Gangy z Birminghamu) je ale Oppenheimer intenzivní, v nejlepších momentech strhující podívaná.

On i další představitelé zvládají obsáhlé dialogové scény a film graduje právě jako morální drama o síle a moci. Nolan v něm nechává divákům prostor, aby se mohli zaměřit na různé aspekty Oppenheimerovy povahy i roviny děje ve smyslu výše načrtnutých vztahů mezi vědou, politikou, svědomím a válkou.

A také na potenciálně hodně odlišná hodnocení jedné etapy dějin a klíčového aktéra, který se po jistou dobu zdál být „nejdůležitějším člověkem světa“. Nebo jím skutečně byl?

Snímek Oppenheimer měl v českých kinech premiéru 20. července 2023.

Pavel Sladký Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít