Poslední roky s exprezidentem. Ji.hlavu zahájí nový dokument o Havlovi, cenu převezme Béla Tarr
V úterý začíná Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava. Jeho 27. ročník odstartuje premiérou nového snímku Petra Jančárka s názvem Tady Havel, slyšíte mě?, který nabídne dosud neviděné záběry z posledních let exprezidentova života. Přehlídka dokumentárních filmů potrvá až do 29. října, vybraná část programu bude poté přístupná online. Mezi hosty budou patřit režiséři Béla Tarr a Agnieszka Hollandová nebo odbojář Josef Mašín mladší.
„S Václavem Havlem jsem začal spolupracovat v roce 2003. Naše vztahy charakterizovala naprostá otevřenost a důvěra z jeho strany a moje absolutní zodpovědnost vůči němu,“ popisuje Jančárek, jak došlo ke tvůrčí spolupráci za zahajovacím filmem letošní Ji.hlavy. Dokumentarista s bývalým českým prezidentem strávil poslední tři roky jeho života.
Podle Jančárkových slov tak vzniklo přes 200 hodin „unikátního, dosud nikde nepublikovaného materiálu“ pro snímek, který vypovídá o mnoha podobách odcházení a stárnutí velkého muže, ale také o stále potřebné přítomnosti dramatika, vězně svědomí, občana, státníka a plachého režiséra vlastního života.
PROGRAM ČRO
Na Ji.hlavě ani letos nebude chybět program Českého rozhlasu. Na „small stage“ DKO budou v pátek a sobotu 27. a 28. října uvedeny například vítězné dokumenty festivalu Prix Bohemia Radio nebo tematické cykly Českého rozhlasu Plus k majoru Zemanovi či odkazu bratrů Mašínů.
Redaktoři webu iROZHLAS.cz promluví (nejen) o projektu Ověřovna!, svou práci představí také investigativní tým Radiožurnálu. Ti se ve zvláštním vystoupení zaměří také na své pátrání spojené s kauzou takzvané Kutnohorské sekty.
Pásmo krátkých filmů z 30. až 60. let minulého století, vzniklé za využití fondů Národního filmového archivu, nabídne ohlédnutí za stoletou historií Českého rozhlasu.
Cenu za přínos světové kinematografii v Jihlavě dostane maďarský režisér Béla Tarr. „Jeho filmy jsou známy divákům doslova na celém světě. Často jsou také uváděny v přehledech nejvýznamnějších natočených filmů, pro mnohé filmaře je inspirací a mistrem,“ říká k jeho odkazu ředitel festivalu Marek Hovorka.
„Zatímco ve svých začátcích natáčel krátké dokumentární filmy, především o dělnících a lidech na okraji maďarské společnosti, jeho poslední hrané spojuje nezaměnitelný minimalistický rukopis, minimalismus a apokalyptický nádech spojený s citem pro absurditu,“ přidává.
Tarr, který celý podzimní semestr vyučuje na pražské FAMU, povede v Jihlavě masterclass a uvede i svůj film Werckmeisterovy harmonie z roku 2000.
S festivalovými návštěvníky promluví nejen o černobílém dramatu Hranice, který v uplynulém týdnu nasadila česká kina, polská režisérka Agnieszka Hollandová. Na dálku se s nimi spojí po projekci snímku Útěk do Berlína také odbojář Josef Mašín mladší nebo diplomat a bývalý šéf zbrojního inspektorátu Rady bezpečnosti OSN Hans Blix, hlavní hrdina dokumentu Blix Not Bombs.
„Hans je velice přátelský, hodně jsme spolu mluvili. Během rozhovorů jsem si ověřila, že nejzajímavější pasáží jeho života je jeho angažmá v letech 2002 a 2003, kdy ho OSN vyslala do Iráku hledat zbraně hromadného ničení. Okolo toho jsme náš film postavili,“ uvedla česko-švédská autorka snímku Greta Stocklassa pro Český rozhlas Vltava.
Klimatické větrné mlýny
V soutěžní sekci Česká radost se představí celkem patnáct celovečerních a dva krátké nové české snímky. Vedle Havla se jejich autoři zaměří třeba na historii bývalé věznice v Uherském Hradišti (Vězení dějin, rež. Jan Gogola ml. a Matěj Hrudička), krizi mužství (Pochcánek, rež. Jan Hušek) nebo chatařskou oblast Poberouní (Dream Steam, rež. Magdaléna Kašparová).
„Diváci se mohou těšit hned na několik rovin: zajímavou linií jsou filmy natáčené v zahraničí a přemýšlející o současném světě v mezinárodním kontextu, ať jde o Čínu, Ukrajinu, Kyrgyzstán, nebo Francii, silné příběhy vyprávěné prostřednictvím mezigeneračního dialogu: například ve filmu Chybění nebo Jiříkově vidění nebo čisté soustředění na prostředky uměleckého filmu, což lze najít u filmů Ley Petříkové nebo Martina Ježka,“ zve na tuzemskou soutěž Marek Hovorka.
V už zmíněném Jiříkově vidění zachycuje Marta Kovářová marný boj svého otce, vědce Jiřího Svobody za klimatickou spravedlnost.
„Je to patnáct let, co můj táta publikoval ideu, díky které by se celosvětové lidské počínání mohlo přirozeně nasměrovat do trvale udržitelného stavu. Přišlo mi to skvělé a trápilo mě, že nevzbudila téměř žádnou odezvu,“ přibližuje téma svého debutu režisérka, která se spolu s otcem rozhodla myšlenku prosadit na světových ekologických summitech.
Tuzemské premiéry se dočká také Světloplachost slovenské dvojice Ivan Ostrochovský a Pavol Pekarčík. Ti zavedou diváky zpátky do jara 2022, kdy za jediné bezpečné místo v ukrajinském Charkově platilo tamější metro.
„Rozhodli jsme se najít něco, co se nejvíce blíží ‚obyčejnému životu‘, a co nejlépe to zachovat: najít okamžik skutečné lidskosti v době zničující hrůzy,“ tvrdí tvůrci, jejichž snímek uvedl letošní festival v Benátkách. Na konci listopadu se chystá také do českých kin.
Ještě před svou kinopremiérou se v Jihlavě představí dokumentární portrét Moje nová tvář. V něm Jarmila Štuková přibližuje příběh Martiny, kterou její expřítel polil kyselinou. Způsobil jí přitom popáleniny třetího stupně a oslepil ji.
Louise, Vika, Google
Kromě aktuální dokumentární tvorby nabídne program Ji.hlavy také příležitost ponořit se do díla výrazných filmařských osobností. „Klíčovou francouzskou stopu v dějinách filmu přiblíží hned dvě přehlídky: jedna věnovaná bratrům Mélièsovým, druhá spisovatelce, scenáristce a režisérce Marguerite Durasové,“ přibližuje Hovorka.
„Naopak z českého dokumentárního filmu se zaměříme na dílo Pavla Kouteckého, kronikáře polistopadové cesty ke svobodě a kapitalismu, a Václava Táborského, který v sekci Český filmový fejeton přináší humorný a nečekaný pohled na oslavovanou kinematografii 60. let.“
Soutěžní sekce Svědectví nahlídne za nablýskanou fasádu datového centra Googlu (Projekt 02, rež. Adam Diller), odvypráví příběh populárního francouzského spisovatele Édouarda Louise a z výpovědí přeživších složí syrový portrét bojovníků Islámského státu, kteří měli na svědomí sérii únosů, mučení a poprav západních novinářů a humanitárních pracovníků (Únosci rukojmích, rež. Puk Damsgård a Søren Klovborg).
Téma stárnutí otevře Vika! v režii oceňované polské režisérky a investigativní novinářky Agniezsky Zwiefkové. 85letá DJka v něm aktivně vystupuje proti stereotypům spojeným se stářím, zároveň se však vyrovnává s tím, že uvnitř svého bytu není víc než osamělou vdovou.
Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava se koná od 24. do 29. října. Nabídne 357 filmů v soutěžních i nesoutěžních sekcích, z toho 115 ve světové, 22 v mezinárodní a 17 v evropské premiéře.
