Uzavřeli jsme se a zastavili rozvoj průmyslu. Když to nezměníme, prohrajeme, říká podnikatel Wichterle

Česko jako ekonomická křižovatka Evropy, čipová velmoc nebo centrum rozvoje jaderné energetiky. Vládní politici přišli v minulých dnech s nápady, kam by se mělo dlouhodobě české hospodářství ubírat. K reformám ekonomiky vyzývají vládu podnikatelské svazy, už před dvěma lety přišla také skupina tří desítek podnikatelů a manažerů s iniciativou Druhá transformace. Jedním z organizátorů výzvy je průmyslník Martin Wichterle.

Peníze a vliv Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

ilustrační foto

Pro firmy je klíčové najít dobrý výrobek s vyšší přidanou hodnotou a nebýt jen subdodavatelem někoho dalšího, říká Martin Wichterle (ilustrační foto) | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

„Bohužel, trochu jsme zlenivěli a politickými tématy se staly věci jako EET, poplatky u lékaře nebo kdo dostane přidáno. Naprosto vymizely jakékoliv dlouhodobější vize, jak posunout tento stát a jak ho učinit konkurenceschopným. Cítím, že je tady teď čím dál větší vůle k odvážnějším krokům,“ řekl Wichterle v rozhovoru pro pořad Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý pořad Peníze a vliv

Po změnách volají v současné době také ekonomové. Například podle Heleny Horské, poradkyně premiéra a členky Národní ekonomické rady vlády, je Česko poslední zemí v Evropské unii, jejíž hospodářství se ještě nedostalo na předcovidová čísla.

„Ekonomika je nemocná,“ uvedla na konferenci Sdružení pro zahraniční investice.

Ekonomka Danuše Nerudová na konferenci problém ekonomiky popsala mimo jiné na malém počtu začínajících inovativních firem. Zatímco průměr investic spojených s těmito start-upy je v Evropě 172 dolarů na hlavu, v Česku je to jen 5,2 dolaru.

„Problém je v tom, že nevychováváme v našem vzdělávacím systému nové pracovníky k podnikavosti. Většina absolventů středních škol chtějí být zaměstnanci,“ uvedla Nerudová.

Síkela chystá novou hospodářskou politiku. Česko má být čipová velmoc

Číst článek

Podle Martina Wichterleho, který je majitelem strojírenské skupiny Wikov Industry a také skláren Bomma a Rückl, je zásadním problémem pro růst české ekonomiky nedostatek kvalifikované pracovní síly.

„Pokud nebudeme mít schopnost přilákat lidi, kteří tu budou chtít studovat, pracovat nebo podnikat a o které je ve světě obrovský boj, tak to zcela prohrajeme,“ varoval.

Zbohatneme jen prací

To, že se ekonomika zastavila, si podle něj i díky „budíčku“ výzvy Druhá transformace už uvědomuje celá společnost a také politici.

„Opravdu jsme strašně zaspali. Zatímco sousední země jako Německo, Polsko, Maďarsko začínají o kvalifikovanou pracovní sílu bojovat, my jsme se zcela uzavřeli a zastavili jsme tím rozvoj průmyslu. V podstatě už nejsme atraktivní pro zahraniční investory, protože když u nás budou investovat, tak stejně neseženou pracovní sílu. Bohužel ale ničím jiným než prací nezbohatneme, a jestli budeme dále pokračovat cestou úplného uzavření se, tak prostě dopadneme špatně. A to už vidí i politici,“ upozornil Wichterle.

Energie zlevňují. Další poplatky ale mohou konečnou cenu na složenkách vrátit zpátky ‚ke stropu‘

Číst článek

Podnikatel si nemyslí, že by ekonomice mohl uškodit současný vládní úsporný balíček. Ten má od příštího roku podnikatelům zvýšit sazbu daně z příjmů z 19 na 21 procent a seškrtat řadu dotací.

„Pro českého podnikatele sazba 19 nebo 21 procent není zásadní záležitost. A jestli vláda seškrtá dotace a bude je alokovat do extrémně růstových oblastí, jako je třeba podpora vědy a výzkumu a dalších záležitostí, tak my to přivítáme. V tom není podle mě problém ani pro zahraniční investory,“ řekl Wichterle.

Pro firmy je podle něj klíčové najít dobrý výrobek s vyšší přidanou hodnotou a nebýt jen subdodavatelem někoho dalšího. Právě díky tomu se podařilo přečkat loňskou a letošní energetickou krizi, kdy se výrazně zdražily dodávky zemního plynu jeho sklárnám. Mohly si dovolit zdražit i výrobky.

„Vlastně to byla dobrá zkušenost, že nás zachránil princip vlastního dobrého produktu a mohli jsme jít na trhy, které nebyly tolik postiženy pandemicky, energeticky nebo hospodářsky. Takže jsme minulý rok přečkali velice dobře a i tento se nám daří a rosteme,“ uvedl.

Konec v Rusku

Jako další výzvu a zkušenost bere i to, že jeho Wikov zřejmě bude muset odepsat společný podnik na montáž převodovek v Rusku.

Nové elektrárny a sítě za 4 biliony korun. Podnikatelé vyzvali vládu ke strategickým investicím

Číst článek

„Teď úplně nevíme, co se tam děje. Rádi bychom náš podíl prodali, ale nevím, jestli se to podaří. My jsme se s tím trochu vnitřně rozloučili a vrháme se na další trhy. Stavíme montážní závod v Indii, dokončíme jednu akvizici v Kanadě,“ říká s tím, že investovat v Rusku ani zpětně za chybu nepovažuje. Podle něj se nedalo čekat, že se tam „pár lidí zblázní“.

Martin Wichterle nese známé jméno svých předků, jeho praděd založil strojírnu Wikov a jeho děd Otto je slavným vynálezcem kontaktních čoček. Na otázku, co by chtěl, aby bylo jednou spojeno s jeho jménem, říká, že jsou to fungující továrny.

„Jestli tu zůstanou naše podniky pod našimi značkami dál nehledě na to, kdo je bude vlastnit, tak se budu z nebíčka dívat a říkat si, že jsem tomu dal dobrý základ. To by mi stačilo,“ podotkl.

Celý podcast Peníze a vliv si můžete poslechnout v přiloženém audiu v úvodu článku.

Jana Klímová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme