Propad o více než 63 procent. Čistý zisk ČEZ meziročně výrazně klesl, přesto je druhý nejvyšší za deset let
Energetická skupina ČEZ loni vydělala 29,6 miliardy korun, čistý zisk společnosti tak meziročně klesl o více než 63 procent. Hlavní příčinou byly mimořádné daně a odvody, na kterých podnik odvedl kolem 40 miliard Kč. I přes vysoký meziroční propad jde s výjimkou rekordního roku 2022 o nejvyšší zisk za posledních deset let. Společnost tyto údaje zveřejnila ve čtvrtek. Letos ČEZ očekává pokles očištěného zisku na 25 až 30 miliard korun.
Provozní výnosy ČEZ meziročně stouply o 18 procent na 340,6 miliardy korun. Čistý zisk očištěný o mimořádné vlivy, který bude zásadní pro výši dividendy, činil 34,8 miliardy Kč.
Pozor na výhodné dlouhodobé fixace cen energií, varuje analytička. Úspora může být jen zdánlivá
Číst článek
„Navzdory významnému poklesu cen elektřiny jsme dokázali naplnit naše výchozí finanční cíle. Podařilo se to zejména díky bezpečné a spolehlivé výrobě jaderných elektráren, které již pátý rok po sobě dokázaly vyrobit více než 30 terawatthodin. Dalším klíčovým faktorem byly skvělé obchodní výsledky našeho tradingu, který dosáhl druhého nejlepšího výsledku v historii a přinesl obchodní marži 9,4 miliardy Kč,“ uvedl předseda představenstva a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.
Provozní zisk před odpisy (EBITDA) loni poklesl meziročně o pět procent na 124,8 miliard korun. Pokles o 6,7 miliardy byl podle společnosti způsoben mimořádným rokem 2022. Letos ČEZ předpokládá provozní zisk na úrovni 115 až 120 miliard korun.
Očištěný čistý zisk činil 34,8 miliardy korun. Očištěna byla podle firmy zejména tvorba opravných položek k aktivům Severočeských dolů, a to kvůli významnému zhoršení tržních podmínek pro budoucí výrobu elektřiny z uhlí. Podle současné dividendové politiky společnosti, která počítá s výplatou 60 až 80 procent z očištěného zisku, by tak letošní dividenda měla činit 39 až 52 korun za akcii. Rozhodující slovo o výši dividendy bude mít valná hromada podniku.
Pokles celkového dluhu
V hospodaření skupiny se loni významně projevily mimořádné daně, které pro loňský rok zavedla vláda. „Náklady na odvody z nadměrných tržeb výroby dosáhly deset miliard korun, daň z neočekávaných zisků 30 miliard Kč,“ řekl člen představenstva a ředitel divize finance Martin Novák.
Zrušte windfall tax a odvody z elektřiny, než bude pozdě, varují vládu minoritáři ČEZ
Číst článek
I přes tyto výdaje, růst investic a rekordní dividendu však podle něj klesl celkový dluh společnosti. „Kromě vysokého provozního zisku k tomu přispěla stabilizace cen komodit a z toho plynoucí pokles maržových vkladů o téměř 57 miliard Kč,“ dodal. Investice skupiny do dlouhodobého majetku loni meziročně vzrostly o 11 miliard na téměř 46 miliard Kč.
Výroba elektřiny z jaderných a obnovitelných zdrojů meziročně zůstala na úrovni 34 TWh. Produkce z obnovitelných zdrojů meziročně vzrostla díky příznivému počasí o devět procent, naopak u jaderných elektráren klesla v důsledku delších odstávek o dvě procenta.
Beneš v této souvislosti upozornil, že 74 procent zisku loni pocházelo z bezemisních aktivit. V minulosti bylo hlavním zdrojem zisku uhlí. Výroba elektřiny z uhlí a zemního plynu loni kvůli horším tržním podmínkám klesla o 13 procent na 17,5 TWh. Spotřeba elektřiny na distribučním území ČEZ Distribuce meziročně klesla o čtyři procenta na 33,6 TWh.
Skupina ČEZ patří k největším energetickým podnikům v Česku. Jejím většinovým akcionářem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií.
