Zrušte windfall tax a odvody z elektřiny, než bude pozdě, varují vládu minoritáři ČEZ
Minoritní akcionáři státem ovládaného energetického kolosu ČEZ poslali vládě, vedení společnosti a její dozorčí radě otevřený dopis. Zveřejnili ho v pátek také na sociální síti X, kde založili platformu ČEZ Minoritní akcionáři, do níž se přihlásilo 2600 lidí.
V dopise se dožadují nápravy stavu, který v posledních dvou letech vede podle autorů k poškozování hodnoty akcií ČEZ na burze a tím i jejich majetku. Podle nich mohou být některé kroky iniciované vládou také v rozporu s právním řádem České republiky a právem Evropské unie. Údajně na to, podle dopisu, měly upozornit „i některé odbory Úřadu vlády ČR“.
ČEZ k petici minoritářů: Mimořádné daně a odvody jsme nechali prověřit, chováme se podle práva
Číst článek
Minoritním akcionářům, kterých je v ČEZ celkem 150 tisíc a drží 30 % akcií, jde zejména o zavedení takzvané daně z neočekávaných zisků nebo-li windfall tax (WFT) pro období let 2023 až 2025. A zároveň s tím i zavedení cenových stropů pro výrobce elektrické energie v roce 2023. Cenové stropy šly podle autorů dopisu navíc výrazně nad rámec doporučení Evropské komise. „A to jak co do doby jejich trvání, tak co do jejich výše (u jaderných zdrojů),“ píší v dopise.
Souběh těchto opatření, z kterých chtěl stát získat peníze na pomoc lidem a firmám v předloňské a loňské energetické krizi, považují minoritáři za „bezprecedentní krok“, který znamená dvojí mimořádné zdanění a týká se právě zejména společnosti ČEZ.
V závěru dopisu tak vládu žádají, aby zrušila WFT na roky 2024 a 2025. A vyřešila souběh WFT a cenových stropů na tržby výrobců elektřiny v roce 2023 do poloviny letošního roku. Do té doby musí firma ČEZ doplatit všechny daně za loňský rok. Vedení ČEZ podle nich má do té doby „aktivně“ zamezit vzniku škod.
Faktem je, že ČEZ na WFT a odvodech zřejmě loni poslal do státní kasy nejvíc ze všech, na koho se vztahovaly. WFT měly platit velké energetické a petrolejářské firmy a šest největších bank. Odvody pak všechny výrobci energií. Ministerstvo financí ale v lednu oznámilo, že na WFT a odvodech získalo dohromady 58 miliard korun místo očekávaných 100 miliard. A nejvíc právě od energetických firem.
Sám ČEZ, který je na trhu největší a předloni vydělal 80 miliard korun čistého, přitom na konci loňského roku odhadl, že na WFT a odvodech zaplatí za rok 2023 státu zřejmě celkem 37-45 miliard korun. To by skutečně znamenalo, že z ČEZ šla většina z těchto mimořádných příjmů.
Soukromí vlastníci ČEZ zakládají spolek, chtějí bránit hodnotu svých akcií
Číst článek
Podle autorů dopisu o poškození akcionářů ČEZ ale svědčí i to, že „některé odbory Úřadu vlády ČR“ údajně jasně konstatovaly, že zmíněný souběh WFT a odvodů z tržeb výrobců elektřiny je „výrazně diskriminační a neslučitelný s evropským právem.“
O jaké odbory úřadu vlády se jedná a v jakém případně dokumentu neslučitelnost konstatovaly ale hlavní iniciátor sdružení minoritářů ČEZ a spoluautor jejich dopisu, Pavel Grünfeld, nechtěl komentovat. „Chceme prostě vládě i představenstvu ČEZ dát šanci tu křivdu na nás napravit,“ uvedl na dotaz Radiožurnálu. Pokud se tak nestane, minoritáři zvažují „právní kroky“. Konkrétnější zatím nebyli.
„Úřad vlády dopis obdržel a nejprve se s obsahem detailně seznámí a následně odpoví. Respektujeme právo minoritních akcionářů jakékoliv akciové společnosti bránit svá práva zákonnou cestou, pokud se domnívají, že byla nějakým způsobem poškozena. Je nutné jednoznačně odmítnout, že by se stát například zavedením daně z mimořádných zisků dopustil poškození práv minoritních akcionářů ČEZu. Toto opatření prošlo standardním legislativním procesem a bylo transparentně schváleno. Daň z mimořádných zisků zavedla řada dalších států EU, ČR tak není výjimkou," uvedla mluvčí úřadu Lucie Ješátková.
Další věcí, která minoritářům vadí, jsou i loňské vládní návrhy změn v zákoně nazvaném Lex ČEZ. Ty měly umožnit snadnější rozdělení firmy a vytěsnění minoritních vlastníků právě z ČEZ. Návrhy nakonec kvůli možné neústavnosti neprošly přes výbory v poslanecké sněmovně.
Představenstvo ČEZ se podle minoritářů mělo všem zmíněným krokům vlády bránit. Místo toho ale naopak, podle jejich indicií, s vládou a tedy i majoritním akcionářem, aktivně spolupracovalo.
Inspirace z Francie
„V této souvislosti považujeme za pozoruhodné, že zahraniční energetické společnosti (francouzská EDF a španělská Iberdrola) se bránily soudně i proti zavedení jednoho mimořádného daňového opatření ze strany orgánů příslušné země,“ uvedli akcionáři ČEZ ve svém dopise.
V případě EDF, jak Radiožurnálu potvrdil Grünfeld, šlo o žalobu z roku 2022. Tehdy francouzská vláda nařídila EDF navýšit podíl elektřiny, kterou prodává chráněným zákazníkům za nižší než tržní ceny. Zastropovala také růst cen účtů za elektřinu v případě domácností na maximálně 4 procentech. Firma pak vyčíslila škodu na 8,3 miliardy eur.
Němeček: Vládní stropy cen energií brzdí větší zlevnění. Cíl zklidnit situaci ale splnily
Číst článek
V polovině loňského roku ale Nejvyšší správní soud Francie žalobu zamítl s tím, že šlo o veřejný zájem. Francouzská vláda se nicméně s minoritními akcionáři EDF mezitím dohodla na vykoupení jejich podílu, a s firmou na novém mechanismu ceny elektřiny z jaderných elektráren od začátku roku 2026. Ta má odběratele ochránit před případnými cenovými výkyvy a EDF garantovat zisk.
Iberdrola pak zažalovala loni španělskou vládu za WFT, kterou zavedla podobně jako Česko, ale už v roce 2022. Firma uvedla, že daň byla diskriminační, navíc stanovena jako odvod z příjmů bez ohledu na zisky. WFT ale ve Španělsku stále platí a vláda uvedla, že si je jistá, že právní bitvu ustojí.
Společnost ČEZ už dříve na dotaz Radiožurnálu uvedla, že s péčí řádného hospodáře nechala kroky vlády „detailně právně prověřit“. „Daň je součástí právního řádu ČR a společnosti Skupiny ČEZ se chovají v souladu s ním,“ uvedl k závěru „prověrky“ mluvčí firmy Ladislav Kříž.
Protiprávnost nebo diskriminaci ČEZ přes WFT a odvody z nadměrných příjmů odmítlo také ministerstvo financí
