Mezinárodní tým vědců zkoumal v uplynulých letech rozsáhlá pohřebiště na území dnešního Maďarska mezi Tisou a Dunajem, kde se v raném středověku nacházelo centrum avarské říše.
Inovace Davida Bažouta dokáže proměnit i desítky let starou skleněnou boudičku v téměř samoobslužnou továrnu na zeleninu. Ta je navíc ekologicky šetrnější než staré skleníky a spotřebuje méně energie.
Smartboxy umí předat spotřebičům od distributora například takovouto zprávu: Hrozí přetížení sítě, ale nemusíš se úplně vypnout. Stačí, když snížíš výkon o 30 %.
Brněnští biologové z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity se zaměřili na bakteriociny bakterií z Antarktidy. Tam se musí vyrovnat s extrémními podmínkami, a jsou proto velmi silné.
Stroj má ve svém nitru mnoho objektivů a jednotlivé hlízy i natě snímá z různých úhlů. Z databáze fotek se umělá inteligence naučí rozpoznávat nejen konkrétní nemoci, ale i jejich stadia.
Tání ledovců, vysušování půdy, prachové bouře a extrémní formy života. To vše už podvacáté zkoumali vědci z Masarykovy univerzity na ostrově Jamese Rosse u Antarktidy.
Díky rentgenu a elektronovému mikroskopu teď chtějí archeologové z mikroskopických rýh na špercích z hrobů zjistit víc o technologii dávného šperkařství a o ekonomice Velké Moravy.
Z prvních dat výzkumu vyplývá, že mladí oproti starším generacím jedí méně trvanlivých a více čerstvých potravin. To by mohlo naznačovat, že jedí zdravěji. Také to ale znamená, že potraviny málo suší.
Vědci z Masarykovy univerzity si v Petriho miskách vypěstovali stovky mozečků velkých jako semínka jablek. Pochází z kmenových buněk pacientů trpících Alzheimerovou chorobou.
Vědci z Masarykovy univerzity vytvořili nový typ luciferázy. Touto fosforeskující látkou v noci září světlušky, krevety jí pod mořem matou predátory a lidé ji využijí nejen v medicíně.
„Odpojili jsme přívod paliva. Takovýmto způsobem jsme schopni auto znehybnit, ale zároveň ho nezastavíme na místě,“ vysvětluje Zdeněk Lokaj z Českého vysokého učení technického.
Mohla by to být alternativa užívání chemie v zemědělství. Experti z Masarykovy univerzity testují nový způsob ochrany například hrášku, kukuřice, pšenice a dalšího osiva před nemocemi.
Brněnští vědci vytvořily obleky s novým typem ventilace – ty tedy budou sice neprodyšné, ale i tak zvládnou chladit tělo a odvádět vlhkost. Reportér Radiožurnálu si oblek vyzkoušel na vlastní kůži.