Českým objevům se začíná dařit, Číňany zaujaly bioplasty z použitého oleje
Českým vědcům se v posledních letech daří více prodávat vlastní nápady do ciziny. Za jeden rok Česko vydělá na objevech, licencích a technických službách přes 40 miliard korun. Nedávno uspěli na zahraničním trhu brněnští vědci z Vysokého učení technického. O jejich technologii výroby bioplastu mají zájem čínské firmy.
Vědkyně Ivana Márová z Vysokého učení technického stojí v laboratoři před malým, průhledným válcem, ve kterém se točí nažloutlá tekutina. Právě v této nádobě žijí speciální bakterie, které se živí odpadním fritovacím olejem.
„Tam to všechno začíná. Bakterie žije někde v zásobní kultuře, my z té zásobní kultury postupně přeočkováváme menší, větší a největší objem, až ji dáme do kultivačního tanku, kterému se říká laboratorní fermentor. Bakterii vytváříme podmínky na maximální produkci toho polymeru,“ vysvětluje Márová.
Na představení nových technologií v Pekingu natáčela reportérka Radiožurnálu Petra Benešová
Vědci vytvářejí bakteriím ve válci speciální podmínky, například jim uberou nějaké živiny, aby si mikroorganismy musely vytvářet ve svých buňkách do zásoby z fritovacího oleje bioplast.
Ten pak od nich výzkumníci získávají v čisté formě. Ivana Márová ukazuje na malé plastové kelímky, které se z bioplastu vyrobí. Látka je šetrná k přírodě, po nějakém čase se sama v přírodě rozpadne.
„V současné době je technologie postupně komercionalizována k budování výzkumné a vývojové linky v Čechách, která bude základem a bude poskytovat podkladové informace a technologické parametry pro budování velkokapacitní výroby v Číně,“ říká vědkyně z Vysokého učení technického.
Právě Čína má o českou technologii velký zájem. Bioplasty se mohou využít v potravinářském nebo medicínském průmyslu. Vědci nabídli biotechnologii na asijský trh přes českou firmu Nafigate Corporation, která minulý týden v Pekingu představila čínským firmám a vědcům z univerzit unikátní bioplasty.
Předseda představenstva firmy Ladislav Mareš věří, že technologie v Číně uspěje. „Zájem na konferenci byl velký i od konkrétních firem na konkrétní produkty. Vypadá to, že šance je veliká,“ doufá Mareš.
Podle Petra Vávry, ekonomického rady z velvyslanectví České republiky v Pekingu, přicházejí Češi s biotechnologií do Číny v pravou chvíli.
„Čínská vláda dělá pětileté plány rozvoje a ve strategických výhledech je čím dál tím větší důraz na nové technologie. Zpracování použitých olejů, což je při množství obyvatel v Číně obrovská masa odpadu, přichází technologie se zajímavým řešením,“ říká Vávra.
Nejvíce na prodeji českých výzkumných nápadů do zahraničí vydělají podniky, nejméně pak vysoké školy. Veřejné výzkumné instituce mají příjmy hlavně z licenčních poplatků a ochranných známek. Na příjmu 40 miliard korun ročně se podílejí nejen výzkumné ústavy.
„U vysokých škol se jedná o 52 milionů ročně a u veřejných výzkumných institucí to je necelá miliarda ročně. To jsou výsledky nejen veřejného výzkumu, ale převážně výsledky podniku nebo služby vyvezené od podniku,“ vysvětluje analytik Michal Pazour z technologického centra Akademie věd.
Ještě před sedmi lety se příjmy za české nápady pohybovaly zhruba na 21 miliardách korun, v posledních čtyřech letech to je téměř dvojnásobek. Příjmy za vědecké know-how ale kolísají.
„Jeden kontrakt se zahraniční firmou může příjmy jeden rok výrazně zvýšit, ale pak zase klesnou, protože projekt třeba nepokračuje, je to jednoroční nebo jednorázový kontrakt,“ uvádí Pazour.
I přesto, že se do ciziny tuzemský výzkum více prosazuje, stále čeští vědci zaostávají za zahraničními kolegy. Podle Michala Pazoura nemají takovou touhu prosadit svoje nápady v praxi. I pro brněnské vědce z Centra materiálového výzkumu bylo proniknutí na čínský trh s bioplasty původně neplánované.
„Pro VUT je to především první realistický kontakt v Číně. Pokud bychom tady opravdu někoho zaujali, že by naše technologie, která se tu nabízí, opravdu dosáhla komercionalizace, tak to bude víc, než jsme si na začátku představovali,“ tvrdí ředitel centra Miloslav Pekař.
Také podle českého velvyslance v Pekingu Libora Sečky si čeští vědci vybrali pro uvedení technologie bioplastů na čínský trh správný čas.
„Nová atmosféra, která tady teď je speciálně po 18. sjezdu Komunistické strany Číny, směřuje k tomu, aby společnost dosáhla lepší kvality žití, hovoří se o ekologických cílech. Technologie, které Číňani nemají, mají samozřejmě obrovskou šanci uspět,“ podotýká velvyslanec.
Nejčastěji vědci dostanou na zahraniční trh svoje nápady přes patenty a licence, které si koupí velké firmy. Také české podniky s vlastním výzkumem prodávají objevy do ciziny.
