Lídři EU se shodli na navýšení kapitálu bankovních domů
Lídři EU se na mimořádně svolaném summitu v Bruselu shodli na potřebě dokapitalizování bank. Má je to ochránit před případnými dopady odpuštění dluhů Řecku. Na žádné celkové částce, která bude na takovou operaci potřeba se ale zatím státníci nedohodli. Po bankách se bude žádat, aby jejich základní kapitál byl nejméně 9 % vzhledem k jejich celkovým aktivům. České banky jsou v tomto ohledu v bezpečí. Jejich základní kapitál se drží na 12 % aktiv.
Na summitu eurozóny možná dojde na lámání chleba. Politici stojí před zásadním rozhodnutím, jak ochránit společnou měnu. Eurozóna má přijmout plán, jak ochránit společnou měnu před dalšími útoky trhů a posílit svůj záchranný fond.Do Bruselu se proto sjeli jak premiéři a prezidenti 17 zemí platících eurem, tak jejich kolegové ze států stojících mimo eurozónu.
Půjde o to, jak velké dluhy odepsat Řecku a jakým způsobem zvýšit schopnost stabilizačního fondu eurozóny intervenovat ve prospěch zemí, které se ocitnou ve finančních těžkostech.
V Ozvěnách dne jednání špiček eurozóny komentovali reportéři Klára Stejskalová, Ondřej Houska a ekonom Jiří Malý
"Bude to den nesplněných slibů," předpovídá německý ekonomický list Handelsblatt před dnešními 2 summity - eurozóny a celé sedmadvacítky. A také si unijní představitelé a diplomaté dali záležet, aby zchladili očekávání spojená se schůzkami, při kterých má dostat jasnější podobu plán úniku z dluhové krize.
Pomoc Řecku, zesílení eurovalu
Jednat se bude o podobě další pomoci Řecku, o podpoře bankovnímu sektoru a posílení evropského záchranného fondu - tedy jakéhosi ochranného valu pro další zadlužené země.
Vrcholné zasedání Evropské unie v květnu roku 1998 konstatovalo, že kvalifikační kritéria pro euro splnilo 11 zemí Evropské unie (Belgie, Finsko, Francie, Itálie, Irsko, Nizozemsko, Lucembursko, Německo, Portugalsko, Rakousko, Španělsko). Od roku 2001 se k těmto zemím přidalo také Řecko. Třináctým státem EU, který přijal euro pouhé tři roky po vstupu do Evropské unie se stalo Slovinsko. Později se eurozóna rozrostla o Maltu a řeckou část Kypru. Počet obyvatel eurozóny se prvním dnem roku 2008 zvýšil o 1,4 milionu na celkových 320 milionů. 1. ledna 2009 rozšířilo Slovensko počet členů Eurozóny na šestnáct. Poslední, tedy sedmnáctou zemí Eurozóny se 1. ledna 2011 stalo Estonsko.
(zdroj: euroskop.cz)
Situace je opravdu vážná - nejvážnější, jakou Evropa zažívá od druhé světové války varovala dnes, v projevu ve Spolkovém sněmu kancléřka Angela Merkelová. Její mandát pro večerní summit ještě zvýraznili němečtí poslanci, když dnes odsouhlasili posílení záchranného fondu eurozóny.
A dá se předpokládat, že se Merkelová na schůzce v nejednom bodě střetne hlavně s francouzským prezidentem Sarkozym. Od státníků zatím zaznívá, že dnes předloží jen obecnou dohodu, kterou ještě budou muset vypilovat ekonomičtí experti.
Horečnatá vyjednávání s bankovními obry
Podle nejnovějších zpráv stále probíhají horečnatá jednání s největšími bankami, které vlastní řecké dluhopisy. Eurozóna zřejmě chce, aby škrtly Řecku 50 procent toho, co mu půjčily. 15 procent by získaly hned ve finančních prostředcích a zbylých 35 procent by se změnily na půjčky se splatností 30 let.
VŠE O SUMMITU LÍDRŮ ZEMÍ EUROZÓNY: Eurozóna slibuje zásadní plán na vyřešení dluhové krize
Eurozóna chce řízený řecký bankrot. Platí také shoda na tom, že je třeba posílit euroval, zvýšit jeho akceschopnost. Je pravděpodobné, že i tady se politici shodnou pouze na obecné deklaraci a na podrobnosti se může čekat týdny.
Krize se zřejmě neuklidní, dokud se do řešení nezapojí Evropská centrální banka.
Odborník na unijní a německou ekonomiku Jiří Malý, ředitel Institutu evropské integrace na brněnské Newton College v Ozvěnách dne připomněl, že největším přispěvatelem do eurovalu je Německo.
„27 procent veškerých příspěvků platí Německo, německý daňový poplatník. To znamená, on očekává od německé vlády, že bude hájit jeho zájmy, jeho peněženku.“
Malý také poznamenal, že v minulé krizi německá ekonomika paradoxně posílila. „Německo se cítí v trochu jiné pozici než ostatní země eurozóny a je si vědomo toho, že ostatní země mají větší problémy, muselo by je stále sanovat. Bojí se i toho, že by přímo či nepřímo muselo sanovat francouzské banky.“
Podle jeho názoru se už nyní hraje o nastavení budoucích pravidel klubu jednotné měny. „Když vznikala eurozóna, nebylo Německo nadšeným partnerem, ale akceptovalo ostatní země. Ale chtělo skupině vtisknout svá pravidla. Na papíře se mu to do jisté míry podařilo, ale ve skutečnosti nikoli, ty země si dělaly, co chtěly. Protože vynutitelnost pravidel byla velmi nízká. Nyní tedy Německo chce, aby se euro stalo celoevropskou markou. Tomu chce přizpůsobit pravidla a hlavně jejich vynutitelnost.“
