Eurozóna slibuje zásadní plán na vyřešení dluhové krize

Svět se má dnes dočkat plánu na řešení dluhové krize v eurozóně. Lídři států platících eurem ho slíbili předložit na svém večerním summitu v Bruselu. Podle diplomatů ale zatím žádná konkrétní dohoda na stole není.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Francouzský prezident Nicolas Sarkozy (vlevo) a předseda Evropské komise José Manuel Barroso na summitu EU

Francouzský prezident Nicolas Sarkozy (vlevo) a předseda Evropské komise José Manuel Barroso na summitu EU | Zdroj: Reuters

Velmoci od Spojených států po Čínu varují, že nečinnost eurozóny může celý svět uvrhnout do nové finanční a hospodářské krize. Očekává se proto, že eurozóna nakonec plán o několika základních bodech předloží.

Přehrát

00:00 / 00:00

Klíčový summit bude v Bruselu sledovat zpravodaj ČRo Ondřej Houska

Politici si totiž uvědomují, že další zklamání by mohlo na nervózních trzích vyvolat skutečný chaos. Všechny detaily ale asi hotovy nebudou.

Zástupci eurozóny horečně jednají především o podobě řeckého státního bankrotu. Možnost, že by se Řecko dalo zachránit, už totiž považují za vyloučenou.

Záchrana Itálie

Dalším důležitým krokem má být ochrana Itálie a Španělska před dluhovou nákazou. Těmto zásadně důležitým státům měnové unie má v případě potřeby podat pomocnou ruku záchranný fond eurozóny a pomoci mají podle diplomatů i rozvíjející se země, jako je Čína, Indie nebo Brazílie.

Případný pád Itálie do dluhové propasti by podle politiků i ekonomů mohl ohrozit samotnou existenci společné evropské měny. Výnosy u italských dluhopisů přitom v posledních týdnech opět narostly a zemi se tím výrazně prodražuje financování státního dluhu. Panují obavy, že bude nakonec muset požádat o mezinárodní pomoc.

Italský premiér Silvio Berlusconi má výměnou za navýšení záchranného fondu předložit plán reforem, které Itálii opět přinesou hospodářský růst. Berlusconi to označil za neslýchaný zásah do suverenity své země. Nakonec mu ale zřejmě nezbude nic jiného, než poslechnout.

Rekapitalizace bank

Zásadní bude také posílení evropských bank. Český premiér Petr Nečas, který se bruselského summitu také zúčastní, podporuje v případě rekapitalizace evropských bank německé stanovisko.

„U toho mechanismu rekapitalizace máme blíže k německému stanovisku. To znamená primárně ty banky mají hledat prostředky na trhu, případně u soukromých investorů. Teprve když nemohou tuto věc vyřešit tržní cestou, mají pomoci národní vlády a teprve jako last resort opatření mají a mohou být použity evropské prostředky.“

Státní tajemník pro evropské záležitosti při Úřadu vlády Vojtěch Belling varoval před přehnanými očekáváními. Věc podle něj nemůže být vyřešena ze dne na den.

Přehrát

00:00 / 00:00

Státní tajemník pro evropské záležitosti při Úřadu vlády Vojtěch Belling byl hostem Ranního interview Radiožurnálu

„Je potřeba dlouhodobých kroků a dalších opatření v budoucnosti. Čekat, že se dnes najde nějaký spásný plán, který vše vyřeší, by bylo iluzorní,“ upozornil Belling, který do Bruselu zamíří společně s premiérem Petrem Nečasem.

Státní tajemník pro evropské záležitosti nicméně věří, že se najde nějaký důvěryhodný balíček. V opačném případě by to podle něj byl velmi špatný signál jak pro finanční trhy, tak i pro občany.

Největší hrozbou už není Řecko

Někdejší ministr financí a bývalý viceguvernér Evropské investiční banky Ivan Pilip je přesvědčen, že závěr, který ze summitu vzejde, bude blízko tomu, co očekávají trhy. Riziko vidí v tom, že se stane to, co po červencovém summitu.

„Ten reagoval na situaci, která byla tehdy, přijal rozhodnutí, která se zdála dostatečná. Vývoj ekonomiky a nálada na trzích ale měly takovou dynamiku, že za pár týdnů ani to, co bylo domluveno v červenci, nestačilo. Je tedy třeba myslet i na to, že se situace může ještě zhoršovat,“ varoval Pilip.

Přehrát

00:00 / 00:00

Někdejší ministr financí a bývalý viceguvernér Evropské investiční banky Ivan Pilip na Rádiu Česko

Dohoda na odpuštění dluhů Řecku ve výši 50 nebo 60 procent bude podle něj tou nejméně kontroverzní částí.

„Řecko už není největší hrozbou. Tou je právě možnost, že by se problémy rozšířily do Itálie nebo Španělska. Půjde tedy hlavně o stabilizační fond, jak bude velký a jaké bude mít pravomoci,“ soudí Ivan Pilip.

Ministr financí České republiky Miroslav Kalousek už v úterý oznámil, že evropská krize ovlivní i český rozpočet na příští rok.

Lídři eurozóny dnes budou kvůli krizi jednat už potřinácté. Všichni doufají, že třináctka tentokrát nebude nešťastným číslem.

Igor Maňour, ČRo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme