Ekonomové: Schválení pomoci není vše, ale je to pokrok
Evropským politickým špičkám se v noci na dnešek povedlo dát dohromady obrysy plánu záchrany eurozóny. Po 9 hodin trvajícím jednání pojišťovny a banky odsouhlasily, že prominou Řecku 50 procent dluhů. Celkové zadlužení země se tak sníží o 100 miliard eur. Soukromí investoři se za to dočkali slibu podpory ve výši 30 miliard eur, která jim pomůže vypořádat se s odpisem.
Asijské akciové indexy si dnes po ránu připisovaly opatrné zisky a posílilo i euro. Evropské akcie zahájily dnešní obchodování výstupem na 12-týdenní maximum. Panevropský index FTSEurofirst 300 stoupl o 2,6 procenta na 1009,45 bodu a dostal se na nejvyšší úroveň od začátku srpna.
Podle ekonoma ČSOB Martina Kupky tak trhy záchrannému plánu eurozóny, který byl včera schválen na summitu Evropské unie v Bruselu, věří. Je ale důležité, jak budou myšlenky plánu implementovány a není vyloučen i negativní dopad.
„Je to určitý signál toho, že věci, které byly dohodnuty, odpovídají směrům, kterým trhy věřily, že by měla Evropa jít. Takže v tomto smyslu čekání na dobrou zprávu nebylo marné," řekl ve Světě o osmé na Rádiu Česko Kupka a dodal:
„Na druhou stranu si myslím, že ještě nějakou dobu, v řádu dnů, bude trvat, než si trhy přemelou detaily možné implikace tohoto rozhodnutí, takže není vyloučeno, že situace se může zase trošku obrátit negativním směrem.“
Přesto Kupka věří všem krokům a považuje je za pokrok. Jak pomoc Řecku, tak rozšíření eurovalu a intenzivnější spolupráci zemí eurozóny. Bude to ale prý ještě trvat, protože ekonomika v Evropě zpomaluje a není jasné, jak budou reagovat investoři nebo velké ekonomiky jako je Čína či Brazílie.
Kritici: Plán je nedostatečný
Najdou se ale i kritici, podle kterých plán nejde dost daleko a dlouhodobě vyvolává další nejistotu. Mezi takové patří například bývalý ministr financí Jiří Rusnok, přestože plán považuje za pokrok, který prý krátkodobě trhy ocení.
O nedostatcích záchranného plánu eurozóny mluvil ve Světě o osmé na Rádiu Česko ekonom a bývalý český ministr financí Jiří Rusnok
„Situace je vážná. Vznikala mnoho let, dá se říct desetiletí, a nebude vyřešena jedním nebo druhým summitem. Ještě dlouho se budeme s tímto tématem potýkat,“ uvedl ve Světě o osmé Rusnok.
„Řecku zůstane nějakých 250 miliard dluhu, čili 120 procent HDP ještě v roce 2020. Já myslím, že žádná ekonomika, a už vůbec ne řecká, si v těžkých dobách, které budeme asi prožívat, není schopna poradit s dluhem 120 procent HDP. Takže to podle mě není dostatečné řešení ve vztahu k Řecku. Nicméně chápu, že pro tuto chvíli to bylo maximum možného,“ doplnil Rusnok.
