Izraelci blokují na hranicích Gazy různé položky. Od léků až po croissanty. Izrael kvůli tomu čelí kritice humanitárních pracovníků i mnohých spojenců. Systém inspekcí je pomalý a nepředvídatelný.
Biden zopakoval apel na to, aby Izrael umožnil na šest až osm týdnů nepodmíněný přísun humanitární pomoci do oblasti, jejíž obyvatelé trpí kvůli úderům izraelské armády.
Dobročinná organizace Projekt Phoenix Tactical Care i rok po smrtelném zranění svého zakladatele známého pod přezdívkou Taylor pokračuje v intenzivní pomoci ukrajinské armádě.
Podle humanitárních organizací se do Gazy nyní dostává zhruba jen pětina potravin, které by tamní civilisté potřebovali. Pomoc se tam vozí přes přechod Rafáh z Egypta a Kerem Šalom z Izraele.
„Zatímco na jihu a v centrální části můžeme s jistotou říct, že hladomor je velkým rizikem, ale není přítomen, na severu hrozí a asi se vyskytuje v některých oblastech,“ řekl americký představitel.
Izraelská operace v Gaze podle Hesové není úspěšná, ovšem nevyhrává ani Hamás, který po válce nebude v Gaze vládnout. Situaci mění i humanitární katastrofa.
„Situace je opravdu katastrofální. Je velmi složité vůbec popsat to obrovské zoufalství, v jakém se civilisté v Pásmu Gazy nacházejí,“ uvedla manažerka komunikace Charity České republiky Pipková.
V důsledku izraelské ofenzivy narostl počet obyvatel palestinského Rafahu o více než milion, k humanitární pomoci se ale dostává velmi obtížně. O situaci mluví pro iROZHLAS.cz lékař Raphaël Pitti.
Příčinou humanitární krize v Pásmu Gazy je k sobotě 162. dnem pokračující válka mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás, jenž Evropská unie či Spojené státy pokládají za teroristickou organizaci.
Palestinské úřady informovaly ve čtvrtek o dvou incidentech, ve kterých figurují lidé čekající na humanitární pomoc, píše agentura Reuters. Při prvním údajně zahynulo nejméně osm lidí.
Plavidlo General Frank S. Besson vyplulo ze základny v americké Virginii „méně než 36 hodin poté, co prezident Joe Biden oznámil, že USA poskytnou humanitární pomoc Gaze po moři“, uvedla armáda USA.
Izraelská armáda dokončila vyšetřování incidentu v Gaze, při kterém bylo hlášeno 115 mrtvých Palestinců. Vojáci podle ní nestříleli na samotný humanitární konvoj, jak tvrdí radikální hnutí Hamás
Humanitární situace v Pásmu Gazy je podle šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové děsivá a k civilistům žijícím v oblasti se potřebná pomoc musí nutně dostat co nejdříve.
„Je to v rukou Hamásu,“ řekl americký prezident novinářům před nástupem do letadla a dodal, že „Izraelci jsou ochotni spolupracovat“ a že na stole leží „rozumný“ návrh.
Kamala Harrisová během setkání se členem izraelského válečného kabinetu Bennym Gancem také hovořila o nutnosti důvěryhodného plánu ochrany civilistů v Rafáhu. Uvedl to v prohlášení Bílý dům.
Izraelští vojáci podle něj do davu nestříleli. Někteří svědkové tvrdí opak, izraelská strana ale mluví o výstražných výstřelech. Palestinské úřady uvádějí, že zemřelo přes sto lidí.
Představitelé nemocnic řekli, že zařízení přijala desítky těl. Mluvčí izraelské armády podle agentury Reuters sdělil, že nemá informace, že by na oblast, kde se incident stal, armáda podnikala údery.
Zatímco izraelská armáda tvrdí, že má evakuační plány pro civilisty v Rafáhu, Abú Alí s rodinou utekl do asi dvacet kilometrů vzdáleného Nusajrátu. Žije z úspor a má štěstí.
Ruská invaze na Ukrajinu začala předloni 24. února. Podle ministerstva vnitra v Česku k začátku tohoto týdne pobývalo zhruba 383 000 uprchlíků z Ukrajiny s vízem k dočasné ochraně.
Téměř pět miliard korun darovali Češi na humanitární pomoc a víc než jednu miliardu na zbraně a obranné vybavení od začátku války. Radiožurnál to zjistil u nejvýznamnějších humanitárních organizací.
USA se aktuálně snaží společně s dalšími zeměmi dovést Izraelce a Hamás k novému přerušení bojů, oboustranně přijatelné podmínky však zatím jednání nepřinesla.
Protestující se poblíž přechodu Kerem Šalom snaží blokovat vstup kamionů s humanitární pomocí. Chtějí v tom pokračovat, dokud Hamás nepropustí všechny rukojmí.
Do svých domovů v Doněcké oblasti se podle tamních úřadů od začátku ruské invaze vrátilo přes 230 tisíc uprchlíků. Válka tam ale pořád trvá a bezpečnostní situace je kritická.