Film Jeden život přibližuje nezlomné úsilí sira Nicolase Wintona, jeho vůli zachránit co nejvíc dětí před koncentračními tábory, ale také trápení nad osudem posledního vlaku.
Za druhé světové války vydával uprchlíkům cestovní pasy. „Protože mu došly československé pasy, tak tady v Marseille pořídil jejich imitaci, ale byly růžové,“ upřesnil současný velvyslanec ve Francii.
Vyrazil od bývalé vlečky, po které odjížděly desetitisíce nedobrovolných obyvatel tehdejšího ghetta. Na terezínském Židovském hřbitově pak přednesl proslov ředitel Památníku Terezín Jan Roubínek.
Ve washingtonském Muzeu a památníku holokaustu připomněli Mezinárodní den památky obětí holocaustu. 27. ledna 1945 osvobodila Rudá armáda nacistický vyhlazovací tábor Osvětim-Březinka.
Praha||Mikuláš Kroupa|Historie|Příběhy 20. století
Dokumentaristický tým zaznamenal vyprávění ukrajinské maminky čtyř dětí, která za dramatických okolností utekla do České republiky před válkou. Ze sesbíraných příběhů žáci vytvořili reportáže.
Do emigrace během občanské války odešlo přes sto tisíc Řeků. Asi dvanáct tisíc jich dorazilo do Československa. Byli to komunisté a Československo jim poskytlo azyl.
Na velkoplošné mapě Brna je vyznačených 715 tmavě modrých teček. Každá z nich ukazuje na dům, který v době druhé světové války patřil židovským majitelům. A nacisté jim je zabavili.
Praha||Adam Drda, Mikuláš Kroupa|Historie|Příběhy 20. století
Nejčastěji autoři vyprávějí příběhy politických vězňů 50. let. Takové pořady tvoří 15 procent epizod. Druhé nejčastější téma je holokaust s 11 procenty.
„Probíhají tam diskotéky, jsou tam plné obchody a restaurace. I čeští a západní politici tam jezdí. Třeba na západní Ukrajině je úplný klid,“ řekl o situaci na Ukrajině předseda SPD Tomio Okamura.
Alsterufer mířil na konci roku 1943 z Japonska do přístavu Bordeaux v okupované Francii. Na palubě byla kromě tři sta tun wolframu také zásoba cínu a kaučuku.
Pozdravy domů plné naděje na brzké shledání - to bylo hlavní poselství vánočního vysílání československých vojáků bojujících v zahraniční za druhé světové války.
Z domova odešel Emil Boček tajně na konci roku 1939. Takzvanou Balkánskou cestou se dostávali Čechoslováci do města Agde, kde se od podzimu 1939 formovaly československé zahraniční jednotky.
Vesmírné středisko SaxaVord funguje na místě dřívější základny letectva na ostrově Unst, který je nejsevernější částí Shetlandských ostrovů a nejsevernějším obydleným územím Spojeného království.
Řeč je o československo-sovětské smlouvě, kterou zástupci obou zemí podepsali 12. prosince 1943 – tedy přesně před 80 lety. Diplomatický triumf prezidenta Edvarda Beneše se ale nakonec stal pastí.
Otce Jany Rejtharové za druhé světové války popravili nacisti za protinacistický odboj. Příběh její rodiny teď zpracovaly žákyně jedné pražské základní školy pro projekt Příběhy naších sousedů.
„Postoloprty patří k událostem, kterým souhrnně říkáme divoký odsun.Všechno to byly akty státní moci, dnes bychom řekli státního teroru či genocidy," říká historik.
Praha||Mikuláš Kroupa, Hynek Moravec|Historie|příběhy 20. století
Generál Josef Hercz, chirurg a primář z pražské nemocnice Bulovka, byl jedním z posledních pamětníků námořní katastrofy z roku 1940. Pak bojoval v druhé světové válce a zbil tyrana svých rodičů.
Francouzi slaví Den příměří a na šatech nosí modrou chrpu. Francouzský prezident si obvykle tento den připomíná u hrobu Neznámého vojína pod Vítězným obloukem.
Od 3. do 6. listopadu 1943 se první československá samostatná brigáda pod velením plukovníka Ludvíka Svobody zúčastnila osvobozování Kyjeva od nacistické okupace.
OSN jsou vytýkány neshody a průtahy při prosazování rezolucí, neefektivita při řešení aktuálních problémů nebo třeba přítomnost agresorů mezi stálými členy Rady bezpečnosti.
„Když propukne 28. října to nadšení a skutečně vznikne nový stát, tak Němci to téměř neregistrují," popisuje historik, jak se Němci ocitli v roce 1918 v cizím státu.
Není přesně spočítáno, kolik židovských uprchlíků přicestovalo do Palestiny v letech 1938–1944: odhaduje se, že několik tisíc. Další velká přistěhovalecká vlna se zvedla v letech 1947–1949.
Je to paradox, že zrovna Německá spolková republika čelí v těchto dnech výbuchům antisemitismu z řad těch, kterým po desetiletí skýtá na svém území bezpečné útočiště před válkou a terorem.
Erika Brinkmann se narodila za druhé světové války do německé rodiny v obci Ryžovna v krušnohorském pohraničí. V té době tady žilo 99 procent obyvatel německé národnosti.
„Je mi líto lidí z obou stran. Vím, že lidé v Gaze trpí stejně jako my. Všichni jsme lidé. Mému synovi už nikdo nepomůže, ale něco se musí stát. Násilí na obou stranách musí skončit,“ přeje si Karen.